V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) určená k nepřetržitému sledování Slunce zaregistrovala 15. 6. 2020 kometu s pořadovým číslem 4 000. Malá jádra komet, která se přibližují do blízkosti Slunce, se jinak pozorovat nedají. Nově objevená kometa pojmenovaná SOHO-4000 patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Sonda SOHO byla vypuštěna 2. 12. 1995 na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci a stále ještě funguje.
Všechny komety Kreutzovy skupiny následují stejnou obecnou trajektorii, která je přivádí na průlet vnějšími vrstvami atmosféry Slunce. Jádro komety SOHO-4000 má průměr mezi 4,5 až 9 metry a byla v době objevu extrémně málo jasná a velmi blízko Slunce.
„Nejen že sonda SOHO dlouhodobě přepisuje historii v oblastech sluneční fyziky, ale stejně tak neočekávaně přepisuje i historii výzkumu komet,“ říká Karl Battams, člen projektového týmu sondy SOHO a vědecký pracovník U. S. Naval Research Lab.
Kometu SOHO-4000 zaregistroval v datech ze sondy SOHO jako první Trygve Prestgard, původem z Norska, nyní absolvent školy v oboru geofyziky. Amatérský astronom se zajímá o komety, planetární mlhoviny a proměnné hvězdy.
„Cítím se velmi šťastný, že jsem objevil kometu SOHO s pořadovým číslem 4 000,“ říká Trygve Prestgard. „Ačkoliv vím, že se sonda SOHO blížila k objevu jubilejní komety, já jsem se původně vůbec nedomníval, že bych tokovou kometu v blízkosti Slunce mohl objevit.“
„To bylo teprve až po diskusích s dalšími lovci komet SOHO a sledování vývoje prostřednictvím objevů z poslední doby. Jsem potěšen být součástí takové úžasné spolupracující skupiny,“ říká Trygve Prestgard.
Velká většina komet SOHO byla objevena na základě studie fotografií pořízených koronografem LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph), který je součástí vědeckého vybavení sondy SOHO. Podobně jako jiné koronografy obsahuje kovový disk, který zastiňuje sluneční kotouč s určitým přesahem (velikost Slunce je na fotografiích vyznačena bílým kroužkem), což umožní kamerám na palubě sondy studovat relativně slabou sluneční atmosféru, tzv. korónu. Díky tomu je možné sledovat i do blízkosti Slunce zatoulané slabé komety, které bychom jinak nespatřili.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/soho-4000-comet-08546.html a https://svs.gsfc.nasa.gov/13623
autor: František Martinek