Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
Evropsko-americká kosmická sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) určená k nepřetržitému sledování Slunce zaregistrovala 15. 6. 2020 kometu s pořadovým číslem 4 000. Malá jádra komet, která se přibližují do blízkosti Slunce, se jinak pozorovat nedají. Nově objevená kometa pojmenovaná SOHO-4000 patří do tzv. Kreutzovy skupiny komet. Sonda SOHO byla vypuštěna 2. 12. 1995 na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země ve směru ke Slunci a stále ještě funguje.
Všechny komety Kreutzovy skupiny následují stejnou obecnou trajektorii, která je přivádí na průlet vnějšími vrstvami atmosféry Slunce. Jádro komety SOHO-4000 má průměr mezi 4,5 až 9 metry a byla v době objevu extrémně málo jasná a velmi blízko Slunce.
„Nejen že sonda SOHO dlouhodobě přepisuje historii v oblastech sluneční fyziky, ale stejně tak neočekávaně přepisuje i historii výzkumu komet,“ říká Karl Battams, člen projektového týmu sondy SOHO a vědecký pracovník U. S. Naval Research Lab.
Kometu SOHO-4000 zaregistroval v datech ze sondy SOHO jako první Trygve Prestgard, původem z Norska, nyní absolvent školy v oboru geofyziky. Amatérský astronom se zajímá o komety, planetární mlhoviny a proměnné hvězdy.
„Cítím se velmi šťastný, že jsem objevil kometu SOHO s pořadovým číslem 4 000,“ říká Trygve Prestgard. „Ačkoliv vím, že se sonda SOHO blížila k objevu jubilejní komety, já jsem se původně vůbec nedomníval, že bych tokovou kometu v blízkosti Slunce mohl objevit.“
„To bylo teprve až po diskusích s dalšími lovci komet SOHO a sledování vývoje prostřednictvím objevů z poslední doby. Jsem potěšen být součástí takové úžasné spolupracující skupiny,“ říká Trygve Prestgard.
Velká většina komet SOHO byla objevena na základě studie fotografií pořízených koronografem LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronagraph), který je součástí vědeckého vybavení sondy SOHO. Podobně jako jiné koronografy obsahuje kovový disk, který zastiňuje sluneční kotouč s určitým přesahem (velikost Slunce je na fotografiích vyznačena bílým kroužkem), což umožní kamerám na palubě sondy studovat relativně slabou sluneční atmosféru, tzv. korónu. Díky tomu je možné sledovat i do blízkosti Slunce zatoulané slabé komety, které bychom jinak nespatřili.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/soho-4000-comet-08546.html a https://svs.gsfc.nasa.gov/13623
autor: František Martinek