Koroljov – kráter se zásobami ledu na planetě Mars

Publikovaný obrázek ukazuje, jak by mohla vypadat hromada čerstvého nepošlapaného sněhu – což je snem pro každého milovníka zimní dovolené. Bohužel, nachází se poněkud daleko pro zimní výlet v podobě last-minute: tento charakteristický útvar známý jako kráter Koroljov byl objeven na planetě Mars a je zde vyobrazen v nádherném detailu, jak byl pozorován sondou Mars Express, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA.

Evropská sonda Mars Express byla vypuštěna 2. 6. 2003 a planety Mars dosáhla o 6 měsíců později. Zde zažehla svůj hlavní raketový motor a 25. prosince téhož roku byla navedena na oběžnou dráhu kolem rudé planety. V prosinci 2018 sonda oslavila 15. výročí navedení na oběžnou dráhu a zahájení svého úspěšného vědeckého výzkumu.

Pořízené fotografie jsou vynikající oslavou takového milníku. Fotografie kráteru Koroljov vznikla jako mozaika z pěti snímků pořízených kamerou High Resolution Stereo Camera (HRSC) na palubě sondy Mars Express při jednotlivých průletech. Pořízené fotografie byly spojeny v jeden snímek. V originálním článku je kráter ukázán také v perspektivě, v kontextu drah sondy a v topografickém pohledu. Všechny poskytují mnohem komplexnější pohled na terén v okolí kráteru.

Kráter Koroljov má průměr 82 kilometry a nachází se v nížinné oblasti severní polokoule Marsu – v místě pojmenovaném Vastitas Borealis – jižně od velké oblasti zaplněné dunami, která obklopuje část severní polární čepičky známé jako Olympia Undae. Jedná se o obzvlášť dobře zachovaný příklad marťanského kráteru, který je zaplněn nikoliv sněhem, ale ledem. V centru kráteru dosahuje množství ledu tloušťky zhruba 1,8 kilometru a udržuje se zde po celý rok.

Tato stálá přítomnost ledu je důsledkem zajímavého jevu známého jako „ledová past“. Dno kráteru se nachází hluboko – leží zhruba o dva kilometry níže než jeho valy.

Nejhlubší části kráteru Koroljov obsahujícího led fungují jako přírodní studená past: vzduch proudící nad depozity ledu se ochlazuje a klesá, vytváří vrstvu studenějšího vzduchu, která „sedí“ přímo nad samotným ledem. Tato vrstva funguje jako ochranný štít a pomáhá ledu, aby zůstal stabilní, chrání jej před zahříváním a rozplynutím. Protože vzduch je špatný vodič tepla, aktivizuje tento efekt a udržuje kráter Koroljov permanentně zaledněný.

Kráter je pojmenován po hlavním konstruktérovi raket, kosmických družic, sond a pilotovaných lodí a je také označován za otce praktické sovětské kosmonautiky.

Sergej Koroljov pracoval na mnoha dobře známých misích včetně programu Sputnik – což byly první umělé družice vyslané na oběžnou dráhu kolem Země v roce 1957 a následujících letech. Následovaly kosmické lodě Vostok a Voschod v rámci pilotovaného programu (na palubě Vostoku 1 odstartoval v roce 1961 Jurij Gagarin, první člověk, který se vydal do kosmického prostoru), stejně tak i první meziplanetární mise k Měsíci, Marsu a Venuši. Koroljov rovněž pracoval na početné rodině raket, které byly předchůdci velmi úspěšného nosiče Sojuz – stále používaného „tažného koně“ ruského kosmického programu jak v oblasti pilotovaných, tak i automatických letů.

O sousední planetu Mars se zajímají i jiné výzkumné programy, například evropská mise ExoMars 2020, která se zaměří na zjištění, jestli někdy na planetě Mars existoval život.

Na palubě dřívější sondy ExoMars 2016 s názvem Trace Gas Orbiter se nachází barevná stereokamera Colour and Stereo Surface Imaging System (CaSSIS), která zahájila výzkum rudé planety 28. 4. 2018. Pomocí této kamery byl rovněž pořízen úchvatný snímek části okraje kráteru Koroljov – jednalo se o vůbec první fotografii, kterou sonda poslala zpět na Zemi po příletu k planetě Mars.

Stereokamera CaSSIS zachytila na snímku 40 kilometrů dlouhý pás terénu v oblasti severního valu kráteru Koroljov, elegantně ukazující okraj kráteru – jeho úchvatný tvar a strukturu včetně světlých depozitů ledu.

Zdroj: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Mars_Express_gets_festive_A_winter_wonderland_on_Mars

autor: František Martinek