Komety vytvářejí oceán na cizí planetě

Astronomové nedávno našli kosmický zdroj stejné vody, jaká se na Zemi objevila před miliardami roků a vytvořila její rozsáhlé oceány. Toto zjištění může pomoci objasnit, jakým způsobem byl zemský povrch pokryt vodou. Velká část této vody byla na Zemi s velkou pravděpodobností „dopravena“ kometami v raném období vývoje Sluneční soustavy. A že je něco takového možné, to potvrzuje další pozorování mladé hvězdy eta Corvi v souhvězdí Havrana.

Nová měření, která uskutečnila evropská družice Herschel Space Observatory, ukazují, že kometa Hartley 2, která pochází ze vzdáleného Kuiperova pásu, obsahuje vodu stejného izotopového složení, jaké má voda v pozemských oceánech. Tato odlehlá oblast Sluneční soustavy (30krát až 50krát dále od Slunce než Země) je domovem ledových a kamenných těles včetně Pluta, dalších trpasličích planet a velkého počtu komet.

„Výsledky pozorování družice Herschel v oboru infračerveného záření vedou k závěru, že komety mohly hrát důležitou roli při dopravě obrovského množství vody na povrch mladé Země,“ říká Dariusz Lis (California Institute of Technology, Pasadena) a spoluautor článku v časopise Nature.

Komety byly vůbec poprvé přistiženy při ničivém bombardování povrchu zatím nespatřené planety. Alespoň to naznačují nová pozorování. Pokud se podaří potvrdit přítomnost exoplanet, pak tento objev znamená, že kosmické srážky přinášejí vodu a organické látky – nezbytné ingredience pro život – na povrchy těles, která se nacházejí v tzv. obyvatelných zónách v okolí hvězd.

Značné množství komet zřejmě křižuje prostor v okolí jasné hvězdy eta Corvi, která je od Země vzdálena 60 světelných roků a která je na severní obloze viditelná pouhým okem. Patří ke spektrálnímu typu F a je asi o 30 % hmotnější než Slunce. Její povrchová teplota dosahuje 6 800 K (zhruba o 1000 stupňů více, než je teplota Slunce).

Kosmický dalekohled Spitzer Space Telescope zaregistroval infračervené záření prachového prstence kolem hvězdy eta Corvi, a to ve vzdálenosti 3krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Carey Lisse (Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory in Laurel, Maryland) analyzoval se svými spolupracovníky spektrum tohoto záření a zjistil, že se v prstenci nachází voda, organické látky a různé horniny. Přítomnost prstence byla objevena již v roce 2005.

Složení a množství materiálu naznačuje, že několik malých komet (či jedna velká) se roztříštilo při nárazu do kamenného tělesa o hmotnosti několikrát převyšující hmotnost Země, přičemž došlo k vytvoření „ohonu“ (vlečky) drobných úlomků, táhnoucího se za planetou. Přítomný prach pravděpodobně obsahuje také nanodiamanty (diamantový prach).

Astronomové již vědí, že hvězda eta Corvi měla velkou zásobu kometárních jader. Prozrazuje to jasný prstenec studeného prachu, který hvězdu obklopuje ve vzdálenosti zhruba 150 astronomických jednotek (AU). Naše Sluneční soustava má tomu odpovídající prstenec v podobě Kuiperova pásu – rezervoáru ledových těles, pozůstatků z období tvorby planet a komet.

Pozorování observatoře Spitzer také napovídají, že zdejší exoplanety, jejichž přítomnost však zatím nebyla potvrzena, zažívají obdobné útrapy, jaké zakusily vnitřní planety Sluneční soustavy v období tzv. Velkého pozdního bombardování zhruba před 3,8 miliardami roků, kdy byl jejich povrch zjizven dopady velkého počtu komet a asteroidů. Tato epizoda byla spuštěna v okamžiku, kdy planety Jupiter a Saturn změnily své polohy ve Sluneční soustavě, což mělo za následek nasměrování ledových těles dovnitř planetárního systému. Eta Corvi je relativně mladá hvězda (její stáří se odhaduje na 1 miliardu roků). Může být obklopena obdobným prstencem, jaký se ve Sluneční soustavě nachází za drahou Neptunu.

Zdroj: http://www.herschel.caltech.edu/index.php?SiteSection=News&NewsItem=nhsc2011-017 a http://www.newscientist.com/article/dn21066-comets-may-be-creating-oceans-on-alien-planet.html

autor: František Martinek