Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Kometa C/2020 F3 (NEOWISE)

Kometa C/2020 F3 (NEOWISE)

18.06.2020

Překvapení pro začátek prázdnin aneb tentokrát to snad vyjde

Dobře viditelná jasná kometa patři mezi pozorovateli k nejzajímavějším a nejvíce ceněným objektům, jaké lze na obloze shlédnout. Zároveň jsou však komety značně nevypočitatelná tělesa a ti, kteří sledují naše stránky pravidelně, jistě zaznamenali, že jen v letošním roce již dvě původně nadějné komety nesplnily očekávání astronomů a předčasně zanikly. Dalším želízkem v ohni pro následujících několik týdnů je kometa C/2020 F3 (NEOWISE), která by mohla být pozorovatelná na večerní obloze v průběhu července.

Autorem úvodní fotografie je Michael Mattiazzo, snímek zachycuje kometu C/2020 F3 (NEOWISE) dne 10. června 2020 (originál).

Po rozpadu komet C/2019 Y4 (ATLAS) a C/2020 F8 (SWAN) na jaře letošního roku je třetím nadějným tělesem C/2020 F3 (NEOWISE), která přilétá z jižní polokoule a na začátku července by se měla vynořit ze sluneční záře. Mohla by být viditelná jako objekt 2. magnitudy. Obyvatelé severní polokoule by museli zapátrat hluboko v paměti, kdy naposledy bylo možné pozorovat takto jasnou kometu ze střední Evropy. Očekávaná jasnost C/2020 F3 i podmínky za jakých bude možné ji sledovat ve večerním soumraku, by se (v tom nejideálnějším případě) daly srovnat například s kometou C/2011 L4 (PANSTARRS), kterou bylo možné spatřit po průchodu přísluním v březnu roku 2013. 

Snímky komety C/2011 L4 (PanSTARRS) pořízené 20. března 2013. (foto: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí; fotogalerie)

Objev komety, která dostala označení C/2020 F3 (NEOWISE), oznámil Joseph Masiero (Jet Propulsion Laboratory). Objekt nalezl na snímcích pořízených 27. března 2020 pomocí družicové přehlídkové laboratoře pro infračervenou oblast NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer; původně WISE). Na záběrech byly patrné zřejmé známky kometární aktivity v podobě kruhové komy o průměru asi 1‘. Jasnost komety se pohybovala kolem 17 mag. Po umístění  na stránky pro sledování nově objevených těles Minor Planet Center's PCCP potvrdila kometární povahu nového objektu řada pozorovatelů z jižní polokoule. První předběžnou parabolickou dráhu komety spočetl S. Nakano (na základě 64 pozic od 27. března do 1. dubna 2020 zveřejněných v MPEC 2020-G05). Kometa podle ní měla projít přísluním 3. července 2020 ve vzdálenosti jen 0,3 au od Slunce (CBET 4740, 1. dubna 2020).

Ačkoliv již samotné nízké přísluní vyvolává zájem pozorovatelů, jelikož kometa vstupující takto hluboko ke Slunci by mohla mít potenciál stát se velmi zajímavým objektem na obloze, vždy je nejprve nutné objekt nějakou dobu sledovat, aby bylo jednak možné upřesnit parametry dráhy a také odhadnout, jakým způsobem kometa zjasňuje.

Tato upřesnění byla zveřejněna v dalších cirkulářích (CBET 4753, 15. dubna; CBET 4770, 5. května), ve kterých byla publikována následná fotometrická pozorování a také upřesněna dráha (jejíž parametry se i při započtení dohledaných předobjevových pozorování výrazně nezměnily). Ukázalo se, že kometa rychle zjasňuje (13. dubna byla jasnější 13 mag; 21. dubna byla pozorována vizuálně jako objekt jasnější 12 mag).

Aktuálně platná dráha komety (publikovaná v cirkuláři MPEC 2020-L06) má tyto parametry: k průchodu přísluním dojde 3. července 2020 (přesněji v 16:23 UT) ve vzdálenosti 0,2947 au, excentricita 0,9992 (dráha je tedy téměř parabolická). Interaktivní vizualizaci dráhy komety ve Sluneční soustavě najdete na stránkách, které provozuje Gideon van Buitenen.

Zorné pole koronografu SOHO/C3. Dráha komety C/2020 F3 je označena šipkou vpravo dole. (zdroj: spaceweather.com)

Jedno z posledních pozorování komety C/2020 F3 před přiblížením ke Slunci provedl 3. června Michael Mattiazzo, jasnost se pohybovala kolem 8 mag, koma měla průměr 5‘ a ohon délku minimálně 30‘. Po zbytek června až do začátku července je kometa nepozorovatelná (v blízkosti Slunce), což ale neznamená, že ji nemůžeme nijak sledovat. Dne 23. června by měla vstoupit do zorného pole koronografu C3 na palubě kosmické sluneční observatoře SOHO (na záběrech bude viditelná dole uprostřed, viz obrázek). Aktuální snímky můžete sledovat například prostřednictvím našich stránek pozorovanislunce.eu.

Jak to bude s dalším vývojem jasnosti komety C/2020 F3 je však doslova ‚ve hvězdách‘. Jednu z posledních analýz publikoval Andreas Kammerer, kde uvádí: "… zpočátku kometa zjasňovala extrémně rychle, ale následně se její zjasňováni zpomalilo, přesto však bylo nadprůměrně rychlé, pokud by takto pokračovala až do přísluní, dosáhla by v maximu 0 mag. Poslední pozorování provedená před průchodem přísluním však udávají jasnost nižší, než by odpovídalo tomuto předpokladu. Můžeme tak být blízko okamžiku zlomu, kdy se jakákoliv schopnost předpovědět následující vývoj vytrácí, jelikož chybí relevantní pozorování, ale může to také být jen důsledek zhoršujících se podmínek v nízké elongaci od Slunce. Jak jasná kometa bude se definitivně ukáže až po 10. červenci na večerní obloze. Stále je však ve hře i možnost zániku jádra."     

Pokud jádro přežije, bude z území České republiky kometa vizuálně pozorovatelná od začátku července. První (teoretické) okno pro její sledování se otevře v ranních hodinách mezi 5. a 10. červencem. Proč teoretické? Kometa se 5. července ve 3:30 SELČ bude nacházet 5° nad ideálním obzorem, Slunce v té době bude jen 8° pod obzorem prakticky pod kometou. Pokud by se někdo vyskytoval v horách s dobrým výhledem na severovýchod a průzračnou atmosférou (a pokud by kometa byla ‚hodně‘ jasná), bylo by takové pozorování proveditelné (bylo by to podobné, jako se sledováním planety Merkur, z komety bude vidět jen nejjasnější část komy). Situaci zachycuje mapka ‚a‘.

Mapka zachycuje situaci na obloze ve 3:30 SELČ na začátku července. Tmavě šedá vodorovná plocha je obzor. Slunce je dole uprostřed (pod obzorem). Dominantní jasnou hvězdou je Capella ze souhvězdí Vozky (nahoře). Dráha komety se táhne obloukem zprava do leva.
Mapka zachycuje situaci na obloze ve 22:00 SELČ na začátku července. Tmavě šedá vodorovná plocha je obzor. Slunce je vlevo dole (pod obzorem). Dominantní jasnou hvězdou je Capella ze souhvězdí Vozky (vpravo). Dráha komety se táhne obloukem nahoru zprava do leva.
Mapka zachycuje situaci na obloze ve 22:00 SELČ v první polovině července. Tmavě šedá vodorovná plocha je obzor. Slunce je dole uprostřed (pod obzorem). Vlevo nad obzorem je souhvězdí Lva. Dráha komety se táhne obloukem zprava do leva.

 

Mnohem zajímavější příležitosti ke sledování však přijdou po 10. červenci, kdy se lepši pozorovací podmínky přesunou na večer. Dne 10. července ve 22:00 SELČ se kometa bude nacházet 7° nad severozápadním obzorem při Slunci zhruba stejně hluboko pod obzorem (mapka ‚b‘). A podmínky pro večerní pozorování se budou dále mírně zlepšovat (20. července bude kometa ve stejný čas 25° nad obzorem a Slunce 9° pod ním). I když kometa průchod přísluním přežije, bude zcela jistě rychle slábnout, těšit nás tak může jen to, že až do 27. července (kdy nastává první čtvrt) nebude její večerní pozorování zásadně rušit Měsíc.   

Jak to s kometou C/2020 F3 (NEOWISE) nakonec dopadne se uvidí během dvou týdnů. Hodně napoví její vzhled při průletu zorným polem koronografu SOHO/C3 ve dnech 22. až 28. června, umožní odhadnout, v jakém stavu se jádro nachází a zda tedy v první polovině července alespoň ‚něco‘ uvidíme. O aktuálním stavu vás budeme informovat.

autor: Jiří Srba


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies