Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
The Colossus Consortium je vůdčí světovou skupinou podnikatelů, vědců a techniků, kteří se zabývají vývojem nových technologií, které by umožnily stavbu mimořádně velkých dalekohledů odpovídajících průměru objektivu 50 až 100 metrů. Takovýto optický dalekohled by byl sestaven z velkého počtu zrcadel podstatně menších rozměrů.
Hnacím motorem společnosti je vize návrhu konceptu a vývoje technologií pro stavbu největšího dalekohledu světa s názvem Colossus. Tento vskutku kolosální dalekohled by měl kromě jiného umožňovat detekci života na exoplanetách a přítomnost mimozemských civilizací.
Jednalo by se o interferometrický dalekohled odpovídající průměru objektivu 74 metry. Pokud by se jej podařilo realizovat, byl by téměř dvakrát větší než budovaný evropský dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope), což je evropský dalekohled s objektivem o průměru 39,3 metru. Uskutečnění prvních pozorování dalekohledem E-ELT se předpokládá v roce 2020.
Dalekohled Colossus je stále ve fázi plánování a návrhu konstrukce. Takto velký dalekohled by si vyžádal extrémně vysoké finanční prostředky. Jeho vědecký přínos si však v současnosti ani nedovedeme představit – pravděpodobně by se rovněž jednalo o „kolosální“ vědecké poznatky.
Na přípravě projektu se podílejí astronomové z University of Hawaii, Dynamics Structures, Ltd. a z Kiepenheuer-Institut für Sonnenphysik in Freiberg, SRN. Členy přípravného konsorcia jsou dále astronomové z Francie, Německa, Japonska, Mexika a USA.
Výroba dalekohledu s jedním celistvým objektivem o průměru 74 metry je neproveditelná, proto jej bude tvořit 60 zrcadel – každé o průměru 8 metrů, z kterých bude sestaveno primární zrcadlo obřího dalekohledu.
Jedním z pozorovacích programů dalekohledu bude hledání důkazů existence mimozemských civilizací na základě studia exoplanet obíhajících v obyvatelných zónách hvězd. Program bude zahrnovat určení složení povrchu exoplanet a jejich atmosfér, a také mapování výskytu tzv. biomarkerů, na jejichž základě bude určována přítomnost jednoduchého života na planetách.
Zda se podaří tento záměr stavby obřího dalekohledu realizovat, to je zatím – jak se říká – ve hvězdách…
Zdroj: http://www.the-colossus.com/ a http://www.centauri-dreams.org/?p=27867
autor: František Martinek