Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.
Kolik černých děr je ve vesmíru? Toto je jedna z nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek v moderní astrofyzice a kosmologii. Touto zajímavou otázkou se nedávno zabýval Ph.D. student Alex Sicilia (SISSA), profesor Andrea Lapi a Lumen Boco spolu s dalšími spolupracovníky ze SISSA a dalších národních a mezinárodních institucí. V prvním článku ze série právě publikovaných v Astrophysical Journal autoři zkoumali demografii hvězdných hmotných černých děr, což jsou černé díry s hmotností od několika jednotek do několika stovek hmotností Slunce, které vznikly na konci života masivních hvězd.
„Inovativní charakter této práce spočívá ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejpodrobnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii,“ řekl Alex Sicilia, hlavní autor studie.
Podle nového výzkumu je pozoruhodné množství kolem 1 % celkové běžné (baryonické) hmoty vesmíru uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností. Vědci překvapivě zjistili, že počet černých děr v pozorovatelném vesmíru (koule o průměru kolem 90 miliard světelných let) dosahuje v současnosti počtu asi 40 trilionů (tj. 40 000 000 000 000 000 000).
Nová metoda pro výpočet počtu černých děr
Jak vysvětlují autoři výzkumu: „Tohoto důležitého výsledku bylo dosaženo díky originálnímu přístupu, který kombinuje nejmodernější hvězdný a binární evoluční kód SEVN vyvinutý výzkumníkem SISSA Mario Sperou s empirickými předpisy pro relevantní fyzikální vlastnosti galaxií, zejména rychlost tvorby hvězd, množství hvězdné hmoty a metalicitu mezihvězdného prostředí (což jsou všechno důležité prvky pro definování počtu a hmotnosti hvězdných černých děr). Využitím těchto klíčových složek v soběstačném přístupu, díky novému výpočetnímu postupu, výzkumníci odvodili počet hvězdných černých děr a jejich hromadné rozložení v celé historii vesmíru.“
Alex Sicilia, hlavní autor studie, to komentuje slovy: „Inovativní charakter této práce je ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejdetailnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii.“
Jaký je původ nejhmotnějších hvězdných černých děr?
Odhad počtu černých děr v pozorovatelném vesmíru není jediným problémem, kterým se vědci v tomto výzkumu zabývali. Ve spolupráci s Ugo Di Carlo a profesorem Michelem Mapelli z University of Padova také prozkoumali různé formovací kanály pro černé díry různých hmotností, jako jsou izolované hvězdy, binární systémy a hvězdokupy. Podle jejich práce pocházejí nejhmotnější hvězdné černé díry hlavně z dynamických událostí ve hvězdokupách. Konkrétně výzkumníci prokázali, že takové události jsou nutné k vysvětlení hromadné funkce splývajících černých děr, jak bylo odhadnuto z pozorování gravitačních vln ve spolupráci LIGO/Virgo.
Spoluautor článku Lumen Boco poznamenává: „Naše práce poskytuje detailní teorii pro generování lehkých zárodků pro (super)masivní černé díry s vysokým rudým posuvem a může představovat výchozí bod pro zkoumání jejich původu.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-many-black-holes-are-in-the-universe-40000000000000000000/
autor: František Martinek