Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.
Kolik černých děr je ve vesmíru? Toto je jedna z nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek v moderní astrofyzice a kosmologii. Touto zajímavou otázkou se nedávno zabýval Ph.D. student Alex Sicilia (SISSA), profesor Andrea Lapi a Lumen Boco spolu s dalšími spolupracovníky ze SISSA a dalších národních a mezinárodních institucí. V prvním článku ze série právě publikovaných v Astrophysical Journal autoři zkoumali demografii hvězdných hmotných černých děr, což jsou černé díry s hmotností od několika jednotek do několika stovek hmotností Slunce, které vznikly na konci života masivních hvězd.
„Inovativní charakter této práce spočívá ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejpodrobnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii,“ řekl Alex Sicilia, hlavní autor studie.
Podle nového výzkumu je pozoruhodné množství kolem 1 % celkové běžné (baryonické) hmoty vesmíru uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností. Vědci překvapivě zjistili, že počet černých děr v pozorovatelném vesmíru (koule o průměru kolem 90 miliard světelných let) dosahuje v současnosti počtu asi 40 trilionů (tj. 40 000 000 000 000 000 000).
Nová metoda pro výpočet počtu černých děr
Jak vysvětlují autoři výzkumu: „Tohoto důležitého výsledku bylo dosaženo díky originálnímu přístupu, který kombinuje nejmodernější hvězdný a binární evoluční kód SEVN vyvinutý výzkumníkem SISSA Mario Sperou s empirickými předpisy pro relevantní fyzikální vlastnosti galaxií, zejména rychlost tvorby hvězd, množství hvězdné hmoty a metalicitu mezihvězdného prostředí (což jsou všechno důležité prvky pro definování počtu a hmotnosti hvězdných černých děr). Využitím těchto klíčových složek v soběstačném přístupu, díky novému výpočetnímu postupu, výzkumníci odvodili počet hvězdných černých děr a jejich hromadné rozložení v celé historii vesmíru.“
Alex Sicilia, hlavní autor studie, to komentuje slovy: „Inovativní charakter této práce je ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejdetailnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii.“
Jaký je původ nejhmotnějších hvězdných černých děr?
Odhad počtu černých děr v pozorovatelném vesmíru není jediným problémem, kterým se vědci v tomto výzkumu zabývali. Ve spolupráci s Ugo Di Carlo a profesorem Michelem Mapelli z University of Padova také prozkoumali různé formovací kanály pro černé díry různých hmotností, jako jsou izolované hvězdy, binární systémy a hvězdokupy. Podle jejich práce pocházejí nejhmotnější hvězdné černé díry hlavně z dynamických událostí ve hvězdokupách. Konkrétně výzkumníci prokázali, že takové události jsou nutné k vysvětlení hromadné funkce splývajících černých děr, jak bylo odhadnuto z pozorování gravitačních vln ve spolupráci LIGO/Virgo.
Spoluautor článku Lumen Boco poznamenává: „Naše práce poskytuje detailní teorii pro generování lehkých zárodků pro (super)masivní černé díry s vysokým rudým posuvem a může představovat výchozí bod pro zkoumání jejich původu.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-many-black-holes-are-in-the-universe-40000000000000000000/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí