Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Kolik hvězdných černých děr je ve vesmíru?
01.02.2023Díky novému výpočetnímu postupu byli výzkumníci SISSA (Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati) schopni provést fascinující výpočet. Navíc podle jejich práce je kolem 1 % celkové obyčejné (baryonické) hmoty uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností.
Kolik černých děr je ve vesmíru? Toto je jedna z nejdůležitějších a nejnaléhavějších otázek v moderní astrofyzice a kosmologii. Touto zajímavou otázkou se nedávno zabýval Ph.D. student Alex Sicilia (SISSA), profesor Andrea Lapi a Lumen Boco spolu s dalšími spolupracovníky ze SISSA a dalších národních a mezinárodních institucí. V prvním článku ze série právě publikovaných v Astrophysical Journal autoři zkoumali demografii hvězdných hmotných černých děr, což jsou černé díry s hmotností od několika jednotek do několika stovek hmotností Slunce, které vznikly na konci života masivních hvězd.
„Inovativní charakter této práce spočívá ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejpodrobnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii,“ řekl Alex Sicilia, hlavní autor studie.
Podle nového výzkumu je pozoruhodné množství kolem 1 % celkové běžné (baryonické) hmoty vesmíru uzavřeno v černých dírách s hvězdnou hmotností. Vědci překvapivě zjistili, že počet černých děr v pozorovatelném vesmíru (koule o průměru kolem 90 miliard světelných let) dosahuje v současnosti počtu asi 40 trilionů (tj. 40 000 000 000 000 000 000).
Nová metoda pro výpočet počtu černých děr
Jak vysvětlují autoři výzkumu: „Tohoto důležitého výsledku bylo dosaženo díky originálnímu přístupu, který kombinuje nejmodernější hvězdný a binární evoluční kód SEVN vyvinutý výzkumníkem SISSA Mario Sperou s empirickými předpisy pro relevantní fyzikální vlastnosti galaxií, zejména rychlost tvorby hvězd, množství hvězdné hmoty a metalicitu mezihvězdného prostředí (což jsou všechno důležité prvky pro definování počtu a hmotnosti hvězdných černých děr). Využitím těchto klíčových složek v soběstačném přístupu, díky novému výpočetnímu postupu, výzkumníci odvodili počet hvězdných černých děr a jejich hromadné rozložení v celé historii vesmíru.“
Alex Sicilia, hlavní autor studie, to komentuje slovy: „Inovativní charakter této práce je ve spojení podrobného modelu hvězdné a binární evoluce s pokročilými teoriemi pro tvorbu hvězd a obohacování kovy v jednotlivých galaxiích. Toto je jeden z prvních a jeden z nejdetailnějších výpočtů funkce hmoty hvězdné černé díry v celé vesmírné historii.“
Jaký je původ nejhmotnějších hvězdných černých děr?
Odhad počtu černých děr v pozorovatelném vesmíru není jediným problémem, kterým se vědci v tomto výzkumu zabývali. Ve spolupráci s Ugo Di Carlo a profesorem Michelem Mapelli z University of Padova také prozkoumali různé formovací kanály pro černé díry různých hmotností, jako jsou izolované hvězdy, binární systémy a hvězdokupy. Podle jejich práce pocházejí nejhmotnější hvězdné černé díry hlavně z dynamických událostí ve hvězdokupách. Konkrétně výzkumníci prokázali, že takové události jsou nutné k vysvětlení hromadné funkce splývajících černých děr, jak bylo odhadnuto z pozorování gravitačních vln ve spolupráci LIGO/Virgo.
Spoluautor článku Lumen Boco poznamenává: „Naše práce poskytuje detailní teorii pro generování lehkých zárodků pro (super)masivní černé díry s vysokým rudým posuvem a může představovat výchozí bod pro zkoumání jejich původu.“
Zdroj: https://scitechdaily.com/how-many-black-holes-are-in-the-universe-40000000000000000000/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz