Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Vědci z Lundské univerzity ve Švédsku objevili vzácný kov terbium v atmosféře KELT-9 b, nejžhavější exoplanety naší Galaxie. Pomocí nové analytické metody může nyní tým vědců studovat exoplanety podrobněji, což může vést k pochopení stáří exoplanet, jejich formování a možnosti existence planet podobných Zemi. Vzácný kov terbium byl poprvé nalezen v atmosféře exoplanety. Vědci z univerzity v Lundu také vyvinuli novou metodu pro analýzu exoplanet, která umožňuje jejich podrobnější studium.
KELT-9 b je nejžhavější exoplaneta v Galaxii, která obíhá kolem své mateřské hvězdy asi 670 světelných let daleko od Země. Nebeské těleso s průměrnou teplotou neuvěřitelných 4 000 stupňů Celsia od svého objevu v roce 2016 nadchlo světové astronomy. Nová studie v časopise Astronomy & Astrophysics odhaluje objevy o atmosféře tohoto horkého podivína.
„Vyvinuli jsme novou metodu, která umožňuje získat podrobnější informace. Pomocí toho jsme objevili sedm prvků, včetně vzácného prvku terbium, který nebyl nikdy předtím nalezen v atmosféře žádné exoplanety,“ říká Nicholas Borsato, doktorand astrofyziky na Lund University.
Terbium je kov vzácných zemin, který patří mezi tzv. lanthanoidy. Látku objevil v roce 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander v dole Ytterby. Látka je v přírodě velmi vzácná a 99 procent světové produkce terbia se dnes odehrává v důlní oblasti Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku. „Nalezení terbia v atmosféře exoplanety je velmi překvapivé,“ říká Nicholas Borsato.
Většinu exoplanet objevili astronomové při měření toho, jak se mění jasnosti hvězd. Když před hvězdou prochází exoplaneta, jasnost stálice klesá (nastává tzv. tranzit). Díky pokročilé metodě měření se vědcům podařilo odfiltrovat dominantní signály v atmosféře KELT-9 b. Otevírá se tak možnost zjistit více o atmosférách i jiných exoplanet. „Zjistit více o těžších prvcích nám pomáhá mimo jiné určit stáří exoplanet a způsob jejich vzniku,“ vysvětluje Nicholas Borsato.
Exoplanety neboli extrasolární planety jsou planety, které se nacházejí v jiných planetárních soustavách, než je naše vlastní. První potvrzený objev exoplanety obíhající kolem neutronové hvězdy (pulsaru) byl učiněn v roce 1992. O tři roky později byla objevena první exoplaneta u hvězdy podobné Slunci. Od té doby bylo zaznamenáno přes 5 000 exoplanet. Exoplanety často vyvolávají otázky o možnosti života jinde ve vesmíru.
„Detekce těžkých prvků v atmosférách ultra-žhavých exoplanet je dalším krokem k poznání, jak funguje atmosféra planet. Čím lépe tyto planety poznáme, tím větší šanci máme, že v budoucnu najdeme Zemi 2.0,“ uzavírá Nicholas Borsato.
Zdroj: https://scitechdaily.com/galaxys-hottest-exoplanet-alien-atmosphere-holds-rare-terbium-surprise/
autor: František Martinek