V uplynulých dnes se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v kategoriích žáků 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Vědci z Lundské univerzity ve Švédsku objevili vzácný kov terbium v atmosféře KELT-9 b, nejžhavější exoplanety naší Galaxie. Pomocí nové analytické metody může nyní tým vědců studovat exoplanety podrobněji, což může vést k pochopení stáří exoplanet, jejich formování a možnosti existence planet podobných Zemi. Vzácný kov terbium byl poprvé nalezen v atmosféře exoplanety. Vědci z univerzity v Lundu také vyvinuli novou metodu pro analýzu exoplanet, která umožňuje jejich podrobnější studium.
KELT-9 b je nejžhavější exoplaneta v Galaxii, která obíhá kolem své mateřské hvězdy asi 670 světelných let daleko od Země. Nebeské těleso s průměrnou teplotou neuvěřitelných 4 000 stupňů Celsia od svého objevu v roce 2016 nadchlo světové astronomy. Nová studie v časopise Astronomy & Astrophysics odhaluje objevy o atmosféře tohoto horkého podivína.
„Vyvinuli jsme novou metodu, která umožňuje získat podrobnější informace. Pomocí toho jsme objevili sedm prvků, včetně vzácného prvku terbium, který nebyl nikdy předtím nalezen v atmosféře žádné exoplanety,“ říká Nicholas Borsato, doktorand astrofyziky na Lund University.
Terbium je kov vzácných zemin, který patří mezi tzv. lanthanoidy. Látku objevil v roce 1843 švédský chemik Carl Gustaf Mosander v dole Ytterby. Látka je v přírodě velmi vzácná a 99 procent světové produkce terbia se dnes odehrává v důlní oblasti Bayan Obo ve Vnitřním Mongolsku. „Nalezení terbia v atmosféře exoplanety je velmi překvapivé,“ říká Nicholas Borsato.
Většinu exoplanet objevili astronomové při měření toho, jak se mění jasnosti hvězd. Když před hvězdou prochází exoplaneta, jasnost stálice klesá (nastává tzv. tranzit). Díky pokročilé metodě měření se vědcům podařilo odfiltrovat dominantní signály v atmosféře KELT-9 b. Otevírá se tak možnost zjistit více o atmosférách i jiných exoplanet. „Zjistit více o těžších prvcích nám pomáhá mimo jiné určit stáří exoplanet a způsob jejich vzniku,“ vysvětluje Nicholas Borsato.
Exoplanety neboli extrasolární planety jsou planety, které se nacházejí v jiných planetárních soustavách, než je naše vlastní. První potvrzený objev exoplanety obíhající kolem neutronové hvězdy (pulsaru) byl učiněn v roce 1992. O tři roky později byla objevena první exoplaneta u hvězdy podobné Slunci. Od té doby bylo zaznamenáno přes 5 000 exoplanet. Exoplanety často vyvolávají otázky o možnosti života jinde ve vesmíru.
„Detekce těžkých prvků v atmosférách ultra-žhavých exoplanet je dalším krokem k poznání, jak funguje atmosféra planet. Čím lépe tyto planety poznáme, tím větší šanci máme, že v budoucnu najdeme Zemi 2.0,“ uzavírá Nicholas Borsato.
Zdroj: https://scitechdaily.com/galaxys-hottest-exoplanet-alien-atmosphere-holds-rare-terbium-surprise/
autor: František Martinek