Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

05.08.2024
Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete nově i na Instagramu

Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Když se Země proměnila v led: Vědci rozluštili 700 milionů let starou klimatickou záhadu

Když se Země proměnila v led: Vědci rozluštili 700 milionů let starou klimatickou záhadu

14.02.2024

Australští geologové označili nízké emise sopečného oxidu uhličitého a zvětrávání hornin v Kanadě za klíčové faktory extrémní doby ledové před 700 miliony lety. Jejich výzkum, založený na deskovém tektonickém modelování a geologických důkazech z jižní Austrálie, vrhá nové světlo na klimatickou citlivost Země a její přirozené termostatické mechanismy, přičemž kontrastuje pomalé tempo geologické změny klimatu s rychlými změnami způsobenými lidskou činností.

Emise sopečného uhlíku dosáhly historického minima a vyvolaly globální dobu ledovou, která trvala 57 milionů let. Australští geologové použili deskové tektonické modelování k identifikaci nejpravděpodobnějších příčin extrémního klimatu doby ledové na Zemi, ke kterému došlo před více než 700 miliony lety.

Studie publikovaná v časopise Geology nám pomáhá pochopit fungování vestavěného termostatu Země, který zabraňuje tomu, aby se Země zasekla v režimu přehřívání. Ukazuje také, jak citlivé je globální klima na koncentraci uhlíku v atmosféře.

Adriana Dutkiewiczová ze School of Geosciences
na University of Sydney ve Flinders Ranges,
Jižní Austrálie

Představte si Zemi téměř úplně zamrzlou,“ řekla hlavní autorka studie, budoucí členka ARC Adriana Dutkiewiczová. „Přesně to se stalo asi před 700 miliony lety; planeta byla pokryta ledem od pólů k rovníku a teploty klesaly. Otevřenou otázkou však zůstává, co to způsobilo. Nyní si myslíme, že jsme rozlouskli záhadu: historicky nízké emise sopečného oxidu uhličitého, podporované zvětráváním velké hromady vulkanických hornin na území dnešní Kanady; což je proces, který absorbuje atmosférický oxid uhličitý.“

Geologické poznatky z pohoří Flinders
Projekt byl inspirován ledovcovými troskami, které zanechalo starověké zalednění z tohoto období, které lze velkolepě pozorovat v pohoří Flinders v jižní Austrálii.

Nedávná geologická exkurze do pohoří, kterou vedl spoluautor studie, profesor Alan Collins z University of Adelaide, přiměla tým k použití počítačových modelů University of Sydney ke zkoumání příčiny a výjimečně dlouhého trvání této doby ledové.

Sturtovské zalednění a desková tektonika
Prodloužená doba ledová, nazývaná také Sturtovské zalednění po evropském koloniálním průzkumníkovi střední Austrálie z 19. století Charlesi Sturtovi, se táhla před 717 až 660 miliony let, což je období dlouho předtím, než existovali dinosauři a složitý rostlinný život na souši. Adriana Dutkiewiczová řekla: „Byly navrženy různé příčiny pro spouštění a konec této extrémní doby ledové, ale nejzáhadnějším aspektem je, proč trvala 57 milionů let – což je pro nás lidi těžko představitelné časové období.“

Tým se vrátil k deskovému tektonickému modelu, který ukazuje vývoj kontinentů a oceánských pánví v době po rozpadu starověkého superkontinentu Rodinie. Připojili jej k počítačovému modelu, který počítá odplyňování oxidu uhličitého z podvodních sopek podél středooceánských hřbetů – míst, kde se desky oddělují a rodí se nová oceánská kůra.

Role oxidu uhličitého a geologické změny klimatu
Brzy si vědci uvědomili, že počátek Sturtovské doby ledové přesně koreluje s historicky nízkým množstvím vulkanických emisí oxidu uhličitého. Navíc jeho výron zůstal po celou dobu ledové doby relativně nízký.

Pohled směrem k přírodní rezervaci Arkaroola
Wilderness Sanctuary, pohoří Flinders Ranges,
s ledovcovými usazeninami sturtovské formace
asi před 717–664 miliony let, které tvoří výrazný
hřeben uprostřed fotografie vlevo

Adriana Dutkiewiczová k tomu řekla: „V této době na Zemi nebyli žádní mnohobuněční živočichové ani suchozemské rostliny. Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře byla téměř zcela diktována uvolňováním oxidu uhličitého ze sopek a procesy zvětrávání silikátových hornin, které tento plyn spotřebovávají.“

Spoluautor studie profesor Dietmar Müller z University of Sydney řekl: „Geologie v této době vládla klimatu. Myslíme si, že sturtovská doba ledová začala kvůli dvojité pohromě: desková tektonická reorganizace snížila vulkanické odplyňování na minimum, zatímco kontinentální vulkanická provincie v Kanadě začala erodovat a spotřebovávat atmosférický oxid uhličitý. Výsledkem bylo, že atmosférický oxid uhličitý klesl na úroveň, při které dochází k zalednění – což odhadujeme pod 200 ppm, což je méně než polovina dnešní úrovně.“

Práce týmu vyvolává zajímavé otázky o dlouhodobé budoucnosti Země. Nedávná teorie navrhla, že během příštích 250 milionů let se Země vyvine směrem ke kontinentu Pangea Ultima, superkontinentu tak horkému, že by savci mohli vyhynout. Země je však v současnosti také na trajektorii nižších emisí sopečného oxidu uhličitého, protože kontinentálních srážek přibývá a desky se zpomalují. Snad se tedy Pangea Ultima opět promění ve sněhovou kouli.

Adriana Dutkiewiczová prohlásila: „Ať už budoucnost přinese cokoli, je důležité poznamenat, že geologická změna klimatu, která je zde studována, probíhá extrémně pomalu. Podle NASA se klimatická změna způsobená člověkem děje 10krát rychleji, než jsme viděli dříve.“

Zdroj: https://scitechdaily.com/when-earth-turned-to-ice-scientists-unravel-700-million-year-old-climate-puzzle/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz