Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Lyridy sice nepatří k nejsilnějším meteorickým rojům, přesto ho můžeme zařadit mezi ty nejznámější. Roj můžeme každoročně pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum letos nastává v noci z 22. na 23. dubna, tedy v noci ze středy na čtvrtek, a trvá pouze několik hodin. Odhad doby hlavního maxima roje je ve středu ve 24h UT.
Radiant (místo, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají) se nachází v souhvězdí Lyry. Během hodiny můžeme vidět až 15 meteorů. Nejlepší podmínky pro pozorování Lyrid budou letos o půlnoci, tedy ve čtvrtek 23. 4. brzo ráno. Výhodou tedy je, že v té době bude radiant roje vysoko nad obzorem. V letošním roce budou podmínky příznivé i co se týče rušení svitem Měsíce. Ten se nachází ve fázi mezi novem a první čtvrtí a zapadne poměrně brzo, kolem půlnoci, tudíž maximum bude již bez Měsíce.
Mateřskou kometou roje je periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher), kterou objevil v dubnu roku 1861 americký profesor a astronom Albert E. Thatcher. Průměrná rychlost Lyrid byla stanovena na 46,2 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty rychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat.
Proč Lyridy zůstávají jedním z nejznámějších a nejzajímavějších rojů, když jejich aktivita není příliš silná?
Existují hned dva důvody. První z nich je, že pozorování tohoto roje bylo zaznamenáno již před 2600 lety, což je mnohem déle než u jakéhokoliv jiného roje. Druhý důvod je pro nás pozorovatele ještě zajímavější – tento roj zažil během své historie meteorické deště, kdy se jeho činnost mnohokrát zvýšila, a to až na 600 meteorů za hodinu. Příčina tohoto dění se i nadále zkoumá. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení však stále zůstává, že roj je pod vlivem gravitačních poruch planety Saturn.
Historie roje
Na počátku meteorářské historie byla mnoho zajímavých rojů přehlíženo. Jedním z nich jsou právě také Lyridy. .
Už v roce 1835 našel Dominique François Jean Arago dostatek důkazů o tom, že existuje meteorický roj s maximem kolem 22. dubna. O čtyři roky později provedl koordinované pozorování tohoto roje Edward C. Herrick společně s Francisem Baileym. Jejich pozorování odhalilo slabou činnost s vrcholem kolem 19. dubna.
I přes tato pozorování a jasné důkazy o meteorické činnosti v dubnu nebylo dalších 25 let realizováno další specializované pozorování zaměřené na tento roj, teprve v roce 1864 provedl další pozorování Alexander Stewart Herschel.
V šedesátých letech bylo objeveno, že komety a meteorické roje spolu souvisí. V roce 1866 byla např. spojena kometa Swift-Tuttle s Perseidami a nově objevená kometa Tempel-Tuttle s Leonidami.
O rok později potvrdil Johann Gottfried Galle souvislost mezi kometou Thatcher a rojem Lyrid a úspěšně sledoval historii roje zpět do 16. března 687 př. nl.
Počty meteorů za hodinu zůstaly relativně konzistentní, kolem 5 až 10 meteorů za hodinu, i když některé roky se objevovaly nečekané meteorické spršky. Jeden z nejsilnějších byl v roce 1803. Další spršky byly také v letech 1922 a 1982.
Pozorujte!
Pokud tedy chcete zahlédnout nějaký ten meteor z roje Lyrid, nezapomeňte se v noci ze středy na čtvrtek podívat na noční oblohu. Nejlepší způsob je si lehnout do spacáku či lehátka. Jak jsme již psali, meteory sice vylétají od souhvězdí Lyry, vidět je však můžete po celé obloze.
autor: Sylvie Gorková
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí