Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra

Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.  KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.  Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.

05.08.2024
Hvězdárnu Valašské Meziříčí najdete nově i na Instagramu

Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Jak slané jsou pozemské oceány?

Jak slané jsou pozemské oceány?

05.10.2011

Nový vědecký přístroj NASA s názvem Aquarius přispěl k vytvoření první globální mapy slanosti (salinity) povrchové vrstvy oceánů poskytující prvotní zběžné nahlédnutí na předpokládané nové poznatky této mezinárodní kosmické mise.

Přístroj Aquarius, který se nachází na palubě družice Aquarius/SAC-D (Satélite de Aplicaciones Científicas), uskutečnil první kosmická pozorování NASA, pokud se týká změn slanosti povrchové vrstvy oceánů – klíčové složky zemského klimatu. Změny slanosti jsou svázány mj. s koloběhem sladké vody na naší planetě a s vlivem cirkulace vody v oceánech.

Data o slanosti vody získaná přístrojem Aquarius jsou mnohem přesnější, než se očekávalo na začátku mise,“ říká Gary Lagerloef (Earth & Space Research, Seattle). „Aquarius brzy poskytne vědcům data o spojení mezi celkovým množstvím srážek, oceánskými proudy a klimatickými změnami.“

Nová mapa, která představuje oblasti o různé salinitě, demonstruje schopnost přístroje Aquarius detekovat velkorozměrové rozložení vodní masy s charakteristickými vlastnostmi zcela zřetelně a s ostrým kontrastem. Výsledná mapa je kompozicí dat od doby, kdy byl přístroj Aquarius uveden do provozu, tj. od 25. srpna. Družice Aquarius/SAC-D byla vypuštěna 10. 1. 2011 a je výsledkem spolupráce NASA a Argentinské kosmické agentury Comisión Nacional de Actividades Espaciales (CONAE).

Aquarius/SAC-D je přece jen modernější družice určená ke zdokonalení našich poznatků o salinitě povrchové vrstvy oceánů a koloběhu vody,“ říká Michael Freilich, ředitel Earth Science Division, NASA. „Družice pracuje kontinuálně, provádí konzistentní měření salinity povrchových vrstev oceánů včetně oblastí, ze kterých doposud nebyly získány žádné informace.“

Přístroj Aquarius odhalil, že různé oblasti povrchu oceánů jsou velmi rozmanité, pokud se týká variability jejich slanosti, a to v širokém rozsahu měřítek,“ říká Arnold Gordon, profesor oceánografie na Columbia University, Palisades, New York. „Jedná se o mimořádnou událost v historii oceánografie. První snímky vyvolávají mnoho otázek, které vyžadují vysvětlení.“

Mapa ukazuje hned několik dobře známých oblastí s vysokou salinitou, jako jsou například subtropické oblasti. Vyšší průměrná slanost vody je rovněž v Atlantickém oceánu v porovnání s Tichým a Indickým oceánem. Nižší slanost je například v dešťových pásmech poblíž rovníku, v nejsevernější oblasti Tichého oceánu i jinde. Tyto oblasti souvisejí s velkorozměrovými strukturami srážkových oblastí, s vypařováním oceánů, s přítokem řek a s oceánskou cirkulací.

I jiné zajímavé regionální oblasti jsou patrné na publikované mapě, včetně například ostrého kontrastu mezi Arabským mořem západně od indického subkontinentu a málo slanými vodami Bengálského zálivu, kde převládá vliv řeky Gangy a monzunových dešťů v jižní Asii. Data rovněž ukazují zajímavé menší detaily, jako je například mnohem větší rozsah vody s malou slaností související s přítokem řeky Amazonky.

Oblasti s nejvyšším obsahem soli v povrchových vrstvách vody jsou na mapě zobrazeny červeně, naopak vodní plochy s nejnižším obsahem soli jsou znázorněny fialovou barvou.

Mapu salinity oceánů si můžete prohlédnout rovněž prostřednictvím krátkého videa na adrese
http://www.nasa.gov/multimedia/videogallery/index.html?collection_id=53511&media_id=113419011.

Měřením salinity oceánů a obsahu vlhkosti v půdě se zabývá i evropská družice Soil Moisture and Ocean Salinity (SMOS), která byla vypuštěna v listopadu 2009. Připojená mapa slanosti světových oceánů byla vypracována na základě dat, získaných během května 2010.

Jednou z novinek na družici SMOS je použití nové měřící techniky při výzkumu zemského povrchu z vesmíru. Opravdu neobvyklý vědecký přístroj MIRAS (Microwave Imaging Radiometer with Aperture Synthesis), který byl pro tento účel vyvinut, je schopen měřit jak půdní vlhkost, tak i salinitu vody na základě registrování mikrovlnného záření zemského povrchu na frekvenci 1,4 až 1,427 GHz (pásmo L).

Družice SMOS je také označována jako „vodní mise ESA“. Díky novému přístroji MIRAS je schopna zjišťovat průměrnou oceánskou salinitu v průběhu 10 až 30 dnů v oblasti 200×200 km na úrovni 0,1 PSU (Practical Salinity Unit), což lze přirovnat ke schopnosti detekovat 0,1 g soli v 1 litru vody. Průměrná slanost vody v oceánech je 35 jednotek, což odpovídá 35 gramům soli rozpuštěné v litru vody.

Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/aquarius/news/aquarius20110922.html a http://www.sciencedaily.com/releases/2010/06/100630115016.htm

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz