Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Černé díry jsou proslulé svojí obrovskou gravitací: jejich silná přitažlivost umožňuje dokonce pohlcovat celé hvězdy a na druhou stranu vystřelovat proudy hmoty do okolního prostoru téměř rychlostí světla. V novém článku publikovaném v časopise Science astronomové z University of Florida sdělují, že tyto monstrózní objekty však mají významně slabší magnetická pole, než se doposud předpokládalo.
Černá díra známá jako V404 Cygni o průměru 64 kilometrů, která se nachází ve vzdálenosti 8 000 světelných roků od Země, umožnila první precizní měření magnetických polí, která obklopují jednu z nejhlubších gravitačních „propastí“ ve vesmíru. Autoři studie zjistili, že magnetické pole v okolí černé díry je přibližně 400× slabší, než předpovídaly dosavadní hrubé odhady.
Měření přivedlo vědce blíže k pochopení skutečnosti, jak funguje magnetismus černých děr a prohloubilo naše znalosti o tom, jak se hmota chová pod vlivem velice extrémních podmínek. Měření rovněž pomohou vědcům vyřešit půl století starou záhadu, jak se částice ve výtryscích (v tzv. jetech) pohybují téměř rychlostí světla vymrštěné magnetickým polem černé díry, zatímco všechno ostatní je přitahováno dovnitř, říká spoluautor studie Stephen Eikenberry, profesor astronomie na University of Florida’s College of Liberal Arts and Sciences.
„Otázkou je, jak je to možné?“ ptá se Stephen Eikenberry. „Překvapivě nízké naměřené hodnoty magnetického pole povedou ke vzniku nových teoretických modelů, které dříve předpokládaly silná magnetická pole urychlující a usměrňující pozorované výtrysky. Nečekali jsme, že nová měření tolik změní naše poznatky.“
Autoři studie zdokonalili měřící techniku při zpracování dat shromážděných v roce 2015 v průběhu ojedinělého vzplanutí výtrysku u černé díry. Úkaz byl pozorován pomocí dalekohledu o průměru 10,4 metru na Gran Telescopio Canarias, což je největší dalekohled světa nacházející se na Kanárských ostrovech (Španělsko). Na jeho výstavbě se podílela i University of Florida. K pozorování byla použita kamera CIRCE (Canarias InfraRed Camera Experiment), která je součástí příslušenství dalekohledu.
„Menší výtrysky (jety) produkované černými dírami, podobně jako výtrysk pozorovaný v rámci studie, jsou ´rockovými hvězdami´ v galaxiích. Jejich výbuchy se objevují náhle a mají krátké trvání,“ říkají hlavní autor studie Yigit Dalilar a spoluautor Alan Garner, doktorandští studenti astronomického oddělení University of Florida. Výbuch, který se odehrál v roce 2015 na V404 Cygni, trval pouze dva týdny. Stejná černá díra se prozradila obdobným výbuchem již v roce 1989.
„Pozorování to bylo velmi výjimečné, k jakému dochází jednou nebo dvakrát za profesní život,“ říká Yigit Dalilar. „Tento objev nás posunul o jeden krůček blíže k pochopení toho, jak vesmír ve skutečnosti funguje.“
Poznámka: Výbuchy objektu V404 Cygni byly rovněž pozorovány v rentgenovém oboru detektory na kosmické observatoři s názvem NuSTAR provozované California Institute of Technology a NASA, ve viditelném světle pak kamerou UltraCAM na dalekohledu William Herschel Telescope na Kanárských ostrovech a data v oboru rádiového záření detekoval radioteleskop Arcminute Microkelvin Imager Telescope, který se nachází ve Velké Británii poblíž Cambridge. Výzkumy podporují National Science Foundation a University of Florida.
Zdroj: https://social.shorthand.com/UFNews/uyeqsNATm8u/how-strong-are-black-holes-really a https://phys.org/news/2017-12-black-holes-magnetism-surprisingly-wimpy.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí