Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Indie začala s průzkumem povrchu Měsíce pomocí roveru ve čtvrtek 24. srpna 2023, den poté, co se stala první zemí, která přistála s landerem poblíž převážně neprozkoumaného jižního pólu Měsíce. Rover Pragyan – „Moudrost“ v sanskrtu – vyjel z přistávacího modulu několik hodin poté, co poslední milník v indickém ambiciózním, ale cenově zvýhodněném vesmírném programu vyvolal obrovské oslavy po celé zemi.
„Rover sjel z přistávacího modulu a Indie se vydala na procházku po Měsíci!“ zveřejnila Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) ve čtvrtek. Šestikolový rover na solární pohon se bude pohybovat po relativně nezmapované oblasti a během dvoutýdenní životnosti přenášet snímky a vědecká data. Úspěšné přistání mise Chandrayaan-3 přišlo jen pár dní poté, co se ve stejné oblasti zřítil ruský lander Luny 25.
Přichází také čtyři roky poté, co předchozí indická lunární mise Chandrayaan-2 selhala během svého závěrečného sestupu, což bylo v té době považováno za obrovskou překážku pro její vesmírný program. Indie se však neustále vyrovnává úspěchům zavedených zemí v oblasti vesmírných sond. Chandrayaan-3 upoutal pozornost veřejnosti od svého vypuštění před téměř šesti týdny před tisíci jásajícími diváky. Politici uspořádali hinduistické modlitební rituály, aby si přáli úspěch mise, a školáci sledovali poslední okamžiky jejího sestupu z přímých přenosů ve svých třídách.
„Cítím se velmi hrdý. Indie dala svému jménu zazářit,“ řekl agentuře AFP Bhagwan Singh, obchodník v hlavním městě Dillí. „Je to pro nás velmi šťastný okamžik.“ Premiér Indie Naréndra Módí ve středu prohlásil, že úspěšné přistání na Měsíci, které se dříve podařilo pouze Spojeným státům, Sovětskému svazu a Číně, bylo triumfem „celého lidstva“.
Elon Musk, jehož firma SpaceX je lídrem v komerčních vesmírných startech, přistání označil za „super cool“. Indická mise trvala mnohem déle, než dosáhla Měsíce, v porovnání s lety Apollo v 60. a 70. letech 20. století, které dorazily k Měsíci během několika dní. Chandrayaan-3 byl vypuštěn na méně výkonné raketě a musel několikrát oběhnout Zemi, aby získal rychlost, než se vydal na svou měsíční cestu.
Indie má poměrně nízkorozpočtový vesmírný program, který však od prvního vyslání sondy na oběžnou dráhu Měsíce v roce 2008 značně narostl na velikosti a hybnosti. Chandrayaan-3 má cenu 74,6 milionů dolarů – mnohem nižší než mnoho misí z jiných zemí a svědčí o skromném indickém kosmickém inženýrství. Odborníci tvrdí, že Indie dokáže udržet nízké náklady kopírováním a adaptací stávajících technologií a díky množství vysoce kvalifikovaných inženýrů, kteří vydělávají zlomek mezd jejich zahraničních protějšků.
V roce 2014 se Indie stala první asijskou zemí, která vyslala na oběžnou dráhu Marsu sondu, a v září letošního roku plánuje vyslat sondu k výzkumu Slunce. ISRO má v příštím roce také zahájit třídenní misi s posádkou na palubě kosmické lodi na oběžnou dráhu Země. Plánuje také společnou misi s Japonskem s cílem vyslání další sondy k Měsíci do roku 2025 a orbitální misi k Venuši během příštích dvou let.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-08-indian-rover-exploring-moon-south.html a https://scitechdaily.com/isros-moonshot-indias-chandrayaan-3-successfully-lands-on-the-moon/
autor: František Martinek