V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Různé jevy napříč vesmírem emitují záření v celém rozsahu elektromagnetického spektra – od gama paprsků o vysokých energiích na jedné straně, které vzniká při nejenergetičtějších procesech v kosmu, až po mikrovlny a rádiové záření o nízkých energiích na straně druhé.
Mikrovlny, velmi stejnorodé záření, které může ohřát váš oběd či večeři, jsou vytvářeny četnými astrofyzikálními zdroji včetně silných zářičů známých jako masery (jakési mikrovlnné lasery), a dokonce silnějšími zářiči s poněkud drsnějším označením megamasery mající zdroj v centrech některých galaxií. Zejména intenzivní a svítivá galaktická centra jsou známa jako aktivní galaktická jádra. Podle názoru astronomů jsou poháněna přítomností superhmotných černých děr, které přitahují okolní hmotu k sobě a vyvrhují jasné výtrysky (jety) v podobě hmoty a záření.
Dvojice galaxií na publikovaném snímku vyfotografovaná prostřednictvím Hubbleova kosmického dalekohledu HST (NASA/ESA) byla pojmenována MCG+01-38-004 (na snímku nahoře, lehce zbarvená do červena) a MCG+01-38-005 (na snímku dole, lehce zbarvená do modra). Galaxie MCG+01-38-005 (známá též jako NGC 5765B) je zvláštním typem tzv. megamaseru; aktivní jádro galaxie vyzařuje obrovské množství energie, která stimuluje oblaka vody v jejím okolí. Jednotlivé atomy vodíku a kyslíku tvořící vodu jsou schopny absorbovat část této energie a vyzářit ji zpět na určitých vlnových délkách, z nichž část spadá do oblasti mikrovln neviditelných pro Hubbleův teleskop, ale pozorovatelných dalekohledy citlivými právě na tuto oblast elektromagnetického spektra. MCG+01-38-005 je také známa jako vodní megamaser.
Astronomové mohou využívat takovéto objekty ke studiu základních vlastností vesmíru. Mikrovlnná emise MCG+01-38-005 byla například využita k výpočtu vybraných hodnot k určení Hubbleovy konstanty a ke změření rychlosti, jakou se vesmír rozpíná. Tato konstanta je pojmenována na počest astronoma Edwina Hubblea, jehož pozorování byla důležitá pro objev rozpínání vesmíru a následně po něm byl pojmenován nejznámější kosmický teleskop.
Zdroj: https://www.nasa.gov/image-feature/goddard/2017/hubbles-megamaser-galaxy
autor: František Martinek