Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
HST pozoroval atmosférické změny na severní polokouli Saturnu
28.03.2021
Astronomové použili Hubbleův vesmírný teleskop HST k pozorování Saturnu, druhé největší planety Sluneční soustavy, a to v letech 2018, 2019 a 2020 hned po tom, co na severní polokouli panovalo období kolem letního slunovratu. Tato pozorování jsou součástí programu OPAL (Outer Planets Atmospheres Legacy). Saturn je šestou planetou od Slunce a obíhá ve vzdálenosti 1,4 miliardy kilometrů. Jeden oběh vykoná za 29 pozemských roků. Za tu dobu se na jeho povrchu vystřídají roční období, přičemž jedno období trvá o něco déle než 7 roků.
Rotační osa Země je skloněna vzhledem ke Slunci (respektive k rovině ekliptiky) o úhel 23,5°, čímž se mění množství slunečního záření dopadajícího na jednotlivé hemisféry, jak se naše planeta neustále pohybuje po dráze kolem Slunce. Tyto variace v množství sluneční energie jsou tím, co zapříčiňuje pozorované změny ročních období.
Rotační osa Saturnu je rovněž nakloněna, a to o úhel 26,7°, takže sezónní změny na této vzdálené planetě v důsledku variací v množství dopadajícího slunečního záření mohou způsobovat určité pozorovatelné změny v atmosféře planety.
„Tyto malé změny z roku na rok v barvě Saturnových oblačných pásů jsou velmi fascinující,“ říká Amy Simonová, planetoložka na NASA’s Goddard Space Flight Center. „Jak se Saturn pohybuje směrem k podzimu na severní polokouli, vidíme měnící se polární a rovníkové regiony, avšak rovněž vidíme, že atmosféra se liší na mnohem kratších časových měřítkách.“
„Co jsme objevili, byly malé změny barvy z roku na rok, pravděpodobně související s výškou oblaků a s větry – není překvapením, že změny nejsou velké, protože jsme pozorování prováděli pouze na malém časovém úseku Saturnova roku.“
Nová data z Hubbleova teleskopu ukazují, že od roku 2018 do roku 2020 je oblast rovníku o 5 až 10 % jasnější a rychlost vanoucích větrů se změnila jen nepatrně.
V roce 2018 rychlost větru měřená poblíž rovníku byla kolem 1 600 km/h, tedy vyšší, než jakou naměřila sonda NASA s názvem Cassini v průběhu let 2004-2009, kdy se rychlost vanoucích větrů pohybovala kolem 1 300 km/h. V letech 2019 a 2020 se rychlost větrů znovu snížila na hodnoty naměřené sondou Cassini.
Rychlosti větrů na Saturnu se rovněž odlišují s výškou, takže změny v naměřených rychlostech mohou eventuálně znamenat, že oblaka byla v roce 2018 přibližně o 60 km hlouběji než ta, která měřila sonda Cassini v průběhu své mise.
Závěry práce byly publikovány v časopise Planetary Science Journal.
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz