Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Na základě dat z kamery EPIC (European Photon Imaging Camera) umístěné na palubě evropské rentgenové observatoře XMM-Newton astronomové detekovali vůbec poprvé mohutnou erupci v oboru rentgenového záření, jejíž zdrojem je mimořádně studená trpasličí hvězda spektrální třídy L. Trpasličí hvězda má označení 3XMM J033158.9-273925 (zkráceně J0331-27) a jedná se o nepatrnou hvězdu vzdálenou od Země 783 světelných roků. Během několika minut uvolnila více než 10× větší množství energie v porovnání s největšími erupcemi na Slunci.
Erupce jsou uvolňovány v případě, že se magnetické pole ve hvězdné atmosféře stane nestabilní a zhroutí se do jednodušší konfigurace. Při tomto procesu se uvolňuje velké množství energie, která v něm byla uložena. Toto explozivní uvolnění energie vytváří neočekávaná zjasnění – vzplanutí – a tak nová pozorování představují největší záhadu.
„Jedná se o nejzajímavější část objevu, protože jsme neočekávali, že trpasličí hvězda spektrální třídy L si uchovává dostatečné množství energie v magnetických polích ke vzniku takové exploze,“ říká Beate Stelzer, astronomka na Institut für Astronomie und Astrophysik Tübingen a INAF – Osservatorio Astronomico di Palermo.
Energie může být uložena pouze v magnetickém poli hvězdy v podobě nabitých částic, které jsou také známy jako ionizovaná hmota a vytváří prostředí o vysoké teplotě. Jako trpasličí hvězda třídy L má však J0331-27 na hvězdu nízkou povrchovou teplotu – pouze 2 100 K v porovnání se zhruba 6 000 K na Slunci.
Astronomové se nedomnívají, že taková nízká teplota by byla schopna generovat dostatečné množství nabitých částic k nasycení tak velkého množství energie do magnetického pole. Tudíž záhadou je: jak je taková supererupce vůbec možná na tak malé hvězdě?
„To je dobrá otázka. To vůbec nevíme – nikdo to neví,“ říká Beate Stelzer.
Porozumění podobnostem a odlišnostem mezi těmito novými – až doposud unikátními – supererupcemi na trpasličích hvězdách spektrální třídy L a dříve pozorovanými erupcemi detekovanými na všech vlnových délkách na hvězdách vyšší hmotnosti je nyní prioritou pro astronomické týmy. Avšak abychom to vyřešili, potřebujeme najít více podobných případů.
Hvězdy, které vzplanou častěji, uvolňují pokaždé méně energie, protože tito trpaslíci spektrální třídy L, jak se zdá, uvolňují energii velmi zřídka. Avšak potom nastane vskutku velká událost. Proč k tomu tak dochází, je stále otevřenou otázkou, která vyžaduje další zkoumání.
„Objev supererupce na trpasličí hvězdě spektrální třídy L je velkou ukázkou výzkumu na základě archivních dat družice XMM-Newton, ukazujících obrovský vědecký potenciál této mise. Dívám se dopředu vstříc příštím překvapením,“ říká Norbert Schartel, vědecký pracovník ESA pro družici XMM-Newton.
Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/xmm-newton-x-ray-superflare-ultracool-dwarf-08159.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí