O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
ESA a výzkum Sluneční soustavy
20.10.2009
Do programu vědeckých výzkumů Evropské kosmické agentury ESA bylo pro období 2015-2025 vybráno 8 z celkového počtu 50 podaných návrhů. Informovala o tom zástupkyně ESA Rita Schulzová na Mezinárodní poradě v Moskvě za účasti zástupců Ruska, NASA, ESA, Japonska a Číny.
Rita Schulzová upřesnila, že největší evropská mise LAPLACE bude realizována kolem roku 2020. Úkolem mise bude výzkum planety Jupiter a jejích dvou měsíců: Ganymeda a Europy. K tomuto účelu budou vypuštěny dva orbitery. Každý z nich se zaměří na detailní výzkum jednoho z velkých ledových měsíců. Sondu s názvem Jupiter Ganymed Orbiter (JGO) připravují především evropští odborníci, na projektu Jupiter Europa Orbiter (JEO) se naopak z větší části podílejí pracovníci NASA.
Obě sondy čekají po navedení na oběžnou dráhu kolem Jupiteru četné průlety kolem měsíců Io a Kallisto. Následně bude změněna jejich oběžná dráha tak, aby prolétaly v blízkosti měsíců Ganymed a Europa. Vyvrcholením projektu bude přistání výzkumných modulů na povrchu těchto dvou ledových měsíců.
Ještě před vypuštěním sondy LAPLACE připravuje ESA na léta 2017-2018 vypuštění dvou „středních“ kosmických sond. Tou první bude Marco Polo – společný projekt ESA a Japonské kosmické agentury JAXA. Cílem návratové sondy bude odběr vzorku z povrchu asteroidu a jeho doprava na Zemi. Úkolem druhé sondy Solar Orbiter, realizované ve spolupráci s NASA, bude co možná největší přiblížení ke Slunci za účelem dlouhodobého detailního výzkumu části povrchu Slunce a jeho polárních oblastí.
Rusko a Jupiterův měsíc Europa
Rusko může vyslat výzkumnou misi k Europě – měsíci planety Jupiter – v letech 2020 až 2021. Informovala o tom tisková kancelář ITAR-TASS. Informaci poskytl zástupce ředitele Institutu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd Oleg Korablev na 6. Mezinárodním letecko-kosmickém kongresu, kde vystoupil s referátem „Přistávací modul pro Jupiterův měsíc Europa“.
Všeobecně je přijímán fakt, že se na Europě nachází velké množství vodního ledu. Různé modely počítají s jeho různou tloušťkou. Avšak každý model počítá s tím, že pod ledovou vrstvou se nachází oceán kapalné vody. „Europa je příkladem ledového měsíce, na němž může existovat život,“ dodává Korablev.
„Předpokládáme, že součástí mise bude orbitální modul a přistávací zařízení,“ upřesnil Korablev. „Orbitální modul bude naveden na oběžnou dráhu kolem Europy a bude sloužit mj. jako retranslátor dat z přistávacího modulu. Při jejich konstrukci budou využity zkušenosti z předcházejících projektů Fobos-Grunt a Luna-Resurs. Hmotnost přistávacího modulu bude asi 550 kg.“
Orientační termín startu je 2020 až 2021. Start bude realizován pomocí nosné rakety Proton. Podle Korableva sonda poletí k Jupiteru 7 roků (včetně postupného navedení sondy na oběžnou dráhu kolem měsíce Europa). Předpokládaná životnost přistávacího modulu je 60 až 90 dnů.
„Hlavním úkolem mise je hledání stop mimozemského života a výzkum stavby měsíce Europa,“ říká Korablev. Let ruské sondy bude probíhat paralelně s analogickými sondami ESA a NASA. Pokud tyto mise budou úspěšné, pak astronomové zaměří pozornost na výzkum další obří planety Saturn a jejích měsíců Titan a Enceladus.
Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml a http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=42437
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz