Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
ESA a výzkum Sluneční soustavy
20.10.2009
Do programu vědeckých výzkumů Evropské kosmické agentury ESA bylo pro období 2015-2025 vybráno 8 z celkového počtu 50 podaných návrhů. Informovala o tom zástupkyně ESA Rita Schulzová na Mezinárodní poradě v Moskvě za účasti zástupců Ruska, NASA, ESA, Japonska a Číny.
Rita Schulzová upřesnila, že největší evropská mise LAPLACE bude realizována kolem roku 2020. Úkolem mise bude výzkum planety Jupiter a jejích dvou měsíců: Ganymeda a Europy. K tomuto účelu budou vypuštěny dva orbitery. Každý z nich se zaměří na detailní výzkum jednoho z velkých ledových měsíců. Sondu s názvem Jupiter Ganymed Orbiter (JGO) připravují především evropští odborníci, na projektu Jupiter Europa Orbiter (JEO) se naopak z větší části podílejí pracovníci NASA.
Obě sondy čekají po navedení na oběžnou dráhu kolem Jupiteru četné průlety kolem měsíců Io a Kallisto. Následně bude změněna jejich oběžná dráha tak, aby prolétaly v blízkosti měsíců Ganymed a Europa. Vyvrcholením projektu bude přistání výzkumných modulů na povrchu těchto dvou ledových měsíců.
Ještě před vypuštěním sondy LAPLACE připravuje ESA na léta 2017-2018 vypuštění dvou „středních“ kosmických sond. Tou první bude Marco Polo – společný projekt ESA a Japonské kosmické agentury JAXA. Cílem návratové sondy bude odběr vzorku z povrchu asteroidu a jeho doprava na Zemi. Úkolem druhé sondy Solar Orbiter, realizované ve spolupráci s NASA, bude co možná největší přiblížení ke Slunci za účelem dlouhodobého detailního výzkumu části povrchu Slunce a jeho polárních oblastí.
Rusko a Jupiterův měsíc Europa
Rusko může vyslat výzkumnou misi k Europě – měsíci planety Jupiter – v letech 2020 až 2021. Informovala o tom tisková kancelář ITAR-TASS. Informaci poskytl zástupce ředitele Institutu kosmických výzkumů (IKI) Ruské akademie věd Oleg Korablev na 6. Mezinárodním letecko-kosmickém kongresu, kde vystoupil s referátem „Přistávací modul pro Jupiterův měsíc Europa“.
Všeobecně je přijímán fakt, že se na Europě nachází velké množství vodního ledu. Různé modely počítají s jeho různou tloušťkou. Avšak každý model počítá s tím, že pod ledovou vrstvou se nachází oceán kapalné vody. „Europa je příkladem ledového měsíce, na němž může existovat život,“ dodává Korablev.
„Předpokládáme, že součástí mise bude orbitální modul a přistávací zařízení,“ upřesnil Korablev. „Orbitální modul bude naveden na oběžnou dráhu kolem Europy a bude sloužit mj. jako retranslátor dat z přistávacího modulu. Při jejich konstrukci budou využity zkušenosti z předcházejících projektů Fobos-Grunt a Luna-Resurs. Hmotnost přistávacího modulu bude asi 550 kg.“
Orientační termín startu je 2020 až 2021. Start bude realizován pomocí nosné rakety Proton. Podle Korableva sonda poletí k Jupiteru 7 roků (včetně postupného navedení sondy na oběžnou dráhu kolem měsíce Europa). Předpokládaná životnost přistávacího modulu je 60 až 90 dnů.
„Hlavním úkolem mise je hledání stop mimozemského života a výzkum stavby měsíce Europa,“ říká Korablev. Let ruské sondy bude probíhat paralelně s analogickými sondami ESA a NASA. Pokud tyto mise budou úspěšné, pak astronomové zaměří pozornost na výzkum další obří planety Saturn a jejích měsíců Titan a Enceladus.
Zdroj: http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/content/news.shtml a http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=42437
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz