Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Tento nový snímek zachycující spirální galaxii s příčkou NGC 1365 v infračerveném oboru spektra byl pořízen výkonnou kamerou HAWK-I a dalekohledem ESO/VLT na observatoři Paranal v Chile. Galaxie NGC 1365 patří do kupy galaxií Fornax a nachází se asi 60 milionů světelných let od Země.
NGC 1365 je jednou z neznámějších a nejlépe prozkoumaných galaxií s příčkou. Díky svému překvapivě dokonalému vzhledu s rovnou příčkou a dvojicí nápadných spirálních ramen bývá dokonce označována jako 'Velká spirální galaxie s příčkou‘. Poblíž jejího středu nalezneme ještě jednu menší spirální strukturu a celá galaxie je ozdobena prachovými pásy.
Pro astronomy je tato galaxie unikátní laboratoří umožňující studium vzniku a vývoje galaxií s příčkou. Tento nový snímek pořízený kamerou HAWK-I v oboru infračerveného záření je mnohem méně ovlivněn všudypřítomným prachem, který ve viditelném světle zastiňuje značnou část galaxie (potw1037a). Záběr tak odhaluje záři obrovského množství hvězd v příčce i spirálních ramenech galaxie. Snímek astronomové pořídili ve snaze pochopit pohyb hmoty v rámci celé galaxie a jeho vliv na zásobárny plynu, ve kterých se mohou zformovat nové hvězdy. Přítomnost příčky totiž deformuje tvar gravitačního pole galaxie, což vede ke stlačování plynu v těchto oblastech a k nastartování procesu hvězdotvorby. V hlavních spirálních ramenech je možné nalézt mnoho mladých obřích hvězdokup, z nichž každá obsahuje stovky tisíc jasných hvězd starých méně než 10 milionů let. Galaxie se nachází příliš daleko na to, aby bylo možné u ní pozorovat jednotlivé hvězdy, takže většina drobných shluků patrných na snímku jsou opravdu hvězdokupy. V rámci celé galaxie se každý rok zrodí hvězdy o celkové hmotnosti tří Sluncí.
Zatímco galaktická příčka je tvořena převážně staršími hvězdami, jejichž život se pomalu chýlí ke konci, ve vnitřní spirále, poměrně blízko samotného středu galaxie, se v prachoplynných hvězdných porodnicích tvoří nové stálice. Příčka také gravitačně zajišťuje přísun materiálu do centra galaxie, kde astronomové nalezli známky přítomnosti supermasivní černé díry, která je velmi dobře schovaná za myriádami intenzivně zářících mladých hvězd.
Galaxie NGC 1365 má i se svými rameny v průměru asi 200 000 světelných let. Odlišným částem galaxie zabere různou dobu, než dokončí jeden oběh kolem jádra; okrajovým partiím příčky to například trvá 350 milionů let. Galaxie NGC 1365 a jí podobné přitahují v poslední době opět naši pozornost. Nová pozorování ukazují, že také naše Galaxie by mohla mít příčku. Tento typ galaxií je ve vesmíru poměrně častý, podle posledních odhadů jsou celé dvě třetiny spirálních galaxií opatřeny příčkou. A studium jiných galaxií stejného typu umožní vědcům porozumět i naší Galaxii.
Další informace
ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 14 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Richard Hook; ESO Paranal/La SiIlla and E-ELT Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Překlad: Jiří Srba
Národní kontakt: Viktor Votruba +420 267 103 040; votruba@physics.muni.cz
autor: Jiří Srba