Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Družice WISE objevila nejsvítivější galaxii ve vesmíru

Družice WISE objevila nejsvítivější galaxii ve vesmíru

28.05.2015

Vzdálená galaxie svítící jako více než 300 biliónů Sluncí byla objevena na základě pozorování pomocí družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer). Objekt je doposud nejsvítivější objevenou galaxií a novou třídou objektů objevených družicí WISE, tzv. mimořádně svítivých infračervených galaxií, zkráceně ELIRGs (Extremely Luminous InfraRed Galaxies). Galaxie je menší než Mléčná dráha, ale vyzařuje 10 000krát více energie.

Podívali jsme se na velmi intenzivní fáze vývoje galaxií,“ říká Chao-Wei Tsai (NASA, Jet Propulsion Laboratory), hlavní autor článku uveřejněného 22. května 2015 v časopise Astrophysical Journal. „Toto oslňující světlo může mít původ v ohromných vzplanutích galaktické černé díry.“

Mimořádně zářivá galaxie pojmenovaná WISE J224607.57-052635.0 může mít ve svém středu obrovskou černou díru, která se krmí okolním plynem. Supermasivní černá díra přitahuje plyn a další hmotu do okolního disku, který se zahřívá na vysokou teplotu několika miliónů stupňů a vyzařuje velké množství energie v oboru viditelného světla, ultrafialového a rentgenového záření. Světlo je blokováno obklopujícími oblaky prachu. Prach se následně zahřívá a září v oboru infračerveného světla. Ve skutečnosti více než 99 % záření této prachové galaxie má podobu infračerveného záření.

Obrovské černé díry se běžně nacházejí v jádrech galaxií, avšak objev tak velké černé díry ve vzdáleném vesmíru je vzácný. Protože světlo z galaxie obsahující černou díru putovalo vesmírem 12,5 miliardy roků, než dospělo k nám na Zemi, astronomové spatřili objekt ve stavu, v jakém existoval ve vzdálené minulosti. Černá díra byla již tehdy miliardkrát hmotnější než Slunce, když vesmír byl starý pouze desetinu současného věku 13,8 miliardy roků.

Nová studie nastínila tři důvody, jak černé díry v galaxiích ELIRGs mohly dospět do takových hmotností. Zaprvé se mohly tak velké již zrodit. Jinými slovy „zárodek“ či embryonální černá díra již mohla být tak velká. „Jak dorostla do extrémní velikosti?“ ptá se Peter Eisenhardt, vědecký projektant WISE a JPL a spoluautor článku. „Jednou z možností je, že se již s touto velikostí zrodila.“

Další dvě vysvětlení vyžadují buď přerušení nebo překonání teoretického limitu krmení černé díry, tzv. Eddingtonův limit. Když se černá díra krmí, padající plyn na její povrch se zahřívá a způsobuje záblesky světla. Tlak záření ve skutečnosti vyvrhuje okolní plyn pryč, vytváří určitá omezení, jak rychle může černá díra nepřetržitě přitahovat okolní materiál. Jestliže černá díra je na spodní hranici limitu, může teoreticky narůst závratným tempem do velkých rozměrů.

Zdroj: http://phys.org/news/2015-05-wise-spacecraft-luminous-galaxy-universe.html

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies