Druhá návštěva u komety Tempel 1

Dvanáct let po startu a sedm let po završení sběru kometárního prachu v okolí jádra komety Wild 2 prolétla 15. 2. 2011 sonda NASA s názvem Stardust v blízkosti komety Tempel 1. Během průletu pořídila celkem 72 snímků, z nichž některé byly velmi detailní. Astronomové chtějí zjistit, jak se změnil povrch jádra komety od poslední návštěvy jiné sondy NASA (Deep Impact), která kometu studovala v roce 2005.

Sonda Stardust přejmenovaná na Stardust-NExT (New Exploration of Tempel mission) prolétla ve vzdálenosti 178 km od jádra komety Tempel 1, přičemž použila navigační kameru k pořízení sady fotografií a další přístroje ke sběru dat o prachu přítomném v bezprostřední blízkosti komety při průletu relativní rychlostí 11 km/s.

Technici v Jet Propulsion Laboratory (Pasadena, Kalifornie) očekávali nejprve vyslání pěti detailních snímků pořízených v okamžiku největšího přiblížení ke kometě (všichni totiž byli velmi zvědaví, jaké změny na povrchu jádra komety nastaly, a hlavně, zda se podařilo vyfotografovat „umělý“ kráter, který vznikl v červenci 2005 po nárazu projektilu uvolněného od sondy Deep Impact). K překvapení astronomů však sonda začala snímky předávat na Zemi v pořadí jejich pořízení tak, jak se sonda ke kometě přibližovala a posléze vzdalovala. Napětí postupně narůstalo, vše nakonec dopadlo dobře.

Z průběžně publikovaných snímků bylo zřejmé, že zaměření kamer na cíl je správné, kometa se nacházela v podstatě uprostřed jejich zorného pole.

Kosmická sonda Stardust v ceně 300 miliónů dolarů byla vypuštěna v roce 1999. Dne 2. 1. 2004 prolétla v blízkosti jádra komety Wild 2. Speciální kolektor na její palubě byl použit ke sběru prachu z okolní komy, tj. z oblaku částic v okolí jádra komety. O dva roky později malé návratové pouzdro dopravilo zachycený materiál na Zemi k detailnímu studiu.

Mezitím NASA realizovala misi Deep Impact ke kometě Tempel 1, která má zhruba podobu velké brambory o velikosti 7 x 5 km. V průběhu dramatického přiblížení se od sondy oddělil impaktor o hmotnosti 372 kg, který narazil do jádra komety. Z jeho povrchu vytryskl oblak uvolněného prachu a plynů. Mateřská sonda Deep Impact monitorovala průběh srážky z bezpečné vzdálenosti pomocí kamer a dalších vědeckých přístrojů. Avšak oblak prachu, vyvržený v důsledku srážky, nedovolil astronomům spatřit vytvořený kráter.

Protože kosmická sonda Stardust byla i po uskutečnění své mise ke kometě Wild 2 stále ještě funkční, NASA uvolnila 29 miliónů dolarů na prodloužení její činnosti a odsouhlasila její navedení ke kometě Tempel 1. Jejím úkolem bylo studovat, jaké změny nastaly na povrchu komety během oběhu kolem Slunce. A rovněž zjistit, jak velký kráter vznikl na povrchu jádra po nárazu impaktoru. Na základě zjištění jeho velikosti mohou astronomové usuzovat na strukturu jádra komety a studovat jeho další vlastnosti.

„Sonda Deep Impact fotografovala kometu Tempel 1 v roce 2005 a nyní ji spatříme po několika letech, kdy vykonala jeden oběh kolem Slunce včetně těsného přiblížení ke Slunci,“ říká Joe Veverka (Cornell University). „Víme, že komety ztrácejí materiál, ale je otázkou, jak velké změny to vyvolává na jejich povrchu. To budeme schopni zjistit na základě porovnání fotografií z obou kosmických sond, pořízených s odstupem několika let.“

„Objevili jsme kráter, skutečně jsme jej spatřili,“ říká Pete Schultz (Brown University). „Má průměr asi 150 m a uprostřed je malý centrální vrcholek. Vypadá to, jako kdyby byl materiál při impaktu vyhozen vzhůru a zase dopadl zpět dolů.“

„Povrch jádra komety, kde se v roce 2005 uskutečnilo bombardování, je velmi křehký. Je tak křehký, že kráter je již částečně zahlazen,“ dodává Schultz.

Telemetrie přijímaná na Zemi po největším přiblížení sondy ke kometě naznačovala, že sonda proletěla skrz proudy částic uvolňujících se z jádra komety, přičemž zaznamenala dopady několika desítek částic, které prorazily více než jednu vrstvu její bezpečnostní ochrany.

„Data naznačují, že průlet sondy kolem komety vypadal podobně, jako když bombardér B-17 prolétal oblastí protiletadlové palby za druhé světové války,“ říká Don Brownlee (University of Washington, Seattle). „Místo malých proudů stále stejných částic uvolňujících se z jádra komety materiál podle všeho unikal ve větších kusech, které se rozpadaly.“

Galerii snímků komety Tempel 1 pořízených sondou Stardust-NExT najdete například na adrese http://www.spaceflightnow.com/news/n1102/14stardustnext/gallery.html nebo http://www.nasa.gov/mission_pages/stardust/multimedia/version1/index.html

Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/news/n1102/14stardustnext/

autor: František Martinek