Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polární oblasti rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polárních oblastech severní polokoule Marsu.
Oblaka, valící se či vznášející se těsně nad povrchem, dosahující výšky pouhých několika desítek metrů (zhruba 55 m), jsou pravděpodobně důsledkem pádu laviny nebo kusu zmrzlého oxidu uhličitého. Tato námraza se v zimním období (během panující polární noci) drží na svahu, avšak její soudržnost může být s nastupujícím jarem narušena slunečním světlem a teplotními procesy. Viditelná stěna vysoká přibližně 700 m je tvořena vrstvami vodního ledu s proměnným množstvím prachu, zhruba v podobném poměru jako ledovce v polárních oblastech Země.
Rovinatý povrch nad svahem pokrývá světlý vodní led a zmrzlý oxid uhličitý. V uplynulém roce monitorovala kamera HiRISE tuto oblast za účelem zjištění změn zmrzlého povrchu s průběžným nástupem jara – bylo docela překvapivé a velmi napínavé pátrat po právě padajících lavinách. Sledování těchto srázů na okrajích vrstvy depozitů severní polární čepičky pomůže určit, zda-li je tento proces charakteristický pro každý marťanský cyklus sezónních změn a jak dalece se oblast padajících lavin rozprostírá kolem tohoto regionu. K několika pádům lavin došlo počátkem tohoto roku na stejném srázu a několik dalších lavin bylo rovněž pozorováno na jiných strmých svazích, nacházejících se na jedné třetině obvodu polární oblasti.
Pohled na jednotlivé případy padajících lavin na všech pořízených fotografiích dá dohromady celý proces vzniku lavin od jeho počátku (proud materiálu padajícího dolů po svahu) až do konce (vytvoření nadýchaného oblaku prachu). Na základě pozorování z letošního roku lze říci, že k těmto událostem docházelo především v polovině místního jara, což na Zemi odpovídá zhruba dubnu a počátku května. Jak se zdá, laviny jsou běžným procesem v oblasti severního pólu Marsu, které můžeme očekávat každý rok – můžeme předpovědět sezónu padajících lavin! Tato informace v kombinaci s výsledky počítačového modelování zahrnujícího chování materiálu, nám pomůže zjistit, co způsobuje tyto dramatické události.
Zdroj: http://hirise.lpl.arizona.edu/ESP_016423_2640
autor: František Martinek