Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Zemská biosféra obsahuje všechny známé ingredience nezbytné pro život, jak jej známe. Nejvíce zmiňovanými jsou: kapalná voda, alespoň jeden zdroj energie a zásoba biologicky potřebných chemických prvků a molekul. Avšak nedávný objev snad biogenního fosfinu v oblacích Venuše nám připomíná, že přinejmenším některé z těchto ingrediencí existují rovněž jinde ve Sluneční soustavě. Takže kde jsou jiné nejslibnější lokality pro existenci mimozemského života?
Mars
Mars je ve Sluneční soustavě tělesem nejpodobnějším Zemi. Den zde trvá 24,5 hodiny, existují zde polární čepičky, které se zmenšují a zvětšují se střídáním ročních období, a také velké množství povrchových útvarů, které byly vymodelovány vodou v průběhu historie planety.
Odhalení jezer pod jižní polární čepičkou a metanu v atmosféře planety (jehož množství kolísá se sezónními změnami a dokonce s denní dobou) dělá z planety Mars velmi zajímavého kandidáta na přítomnost života. Metan je významnou chemickou složkou a může být uvolňován při biologických procesech. Avšak skutečný zdroj metanu na Marsu zatím není znám.
Je docela možné, že život zde získal základ možná už dříve, což poskytuje svědectví, že planeta kdysi měla mnohem vhodnější životní prostředí. Dnes má planeta Mars velmi řídkou suchou atmosféru obsahující téměř výhradně oxid uhličitý. To nabízí omezenou ochranu před slunečním a kosmickým zářením. Jestliže si Mars udržel určité zásoby vody pod svým povrchem, není vyloučeno, že zde život může stále existovat.
Europa
Měsíc Europu objevil Galileo Galilei v roce 1610, společně s dalšími třemi velkými satelity Jupitera. Je o něco menší než náš pozemský Měsíc a obíhá kolem plynného obra ve vzdálenosti zhruba 670 000 km jednou za 3,5 dne. Europa je nepřetržitě stlačován a natahován soupeřícími gravitačními poli Jupitera a dalších galileovských měsíců, což je proces známý jako slapové působení.
Europa je podle předpokladu geologicky aktivní těleso, podobně jako Země, protože mohutné slapové působení vede k ohřívání jeho kamenného a kovového nitra, a udržuje je v částečně tekutém stavu.
Povrch Europy je pokryt obrovským množstvím rozpínajícího se ledu. Mnoho astronomů se domnívá, že pod zmrzlým povrchem je vrstva kapalné vody – globální oceán – které je zabráněno před zmrznutím teplem přicházejícím z nitra. Oceán může být hluboký více než 100 km.
Důkazy pro existenci tohoto oceánu zahrnují například existenci gejzírů tryskajících skrz ledovou kůru, slabé magnetické pole a chaotický terén na povrchu, který mohl být deformován oceánem existujícím pod ledovou kůrou. Tento ledový štít izoluje podpovrchový oceán před extrémním chladem a vakuem vesmíru, stejně tak před intenzivní radiací.
Ve skutečnosti je tento oceánský svět docela představitelný; předpokládá se, že zde můžeme najít hydrotermální průduchy a vulkány na dně oceánu. Na Zemi takové útvary často podporují velmi bohaté a různorodé ekosystémy.
Enceladus
Podobně jako Europa, i Enceladus má ledem pokrytý povrch s podpovrchovým oceánem kapalné vody. Enceladus obíhá kolem Saturnu a poprvé se dostal do pozornosti vědců jako potenciálně obyvatelný svět následně po překvapujícím objevu obrovských gejzírů v blízkosti jižního pólu měsíce sondou Cassini.
Tyto výtrysky vody unikají z velkých puklin v ledovém povrchu. A vzhledem ke slabému gravitačnímu poli měsíce Enceladus je voda z nich rozprašována do okolního kosmického prostoru. Existují zde zřetelné důkazy podzemní zásobárny kapalné vody.
V těchto gejzírech byla detekována nejen voda, ale i řada organických molekul a včetně drobných zrníček křemičitanů, která mohou být ve výtryscích přítomna pouze tehdy, jestliže podpovrchový vodní oceán byl v přímém kontaktu s kamenným oceánským dnem za teploty přinejmenším 90 °C. To je velmi jasný důkaz přítomnosti hydrotermálních průduchů na dně oceánu, poskytující chemické látky potřebné pro život, i místní lokalizovaný zdroj energie.
Titan
Titan je největším měsícem planety Saturn a jediným satelitem ve Sluneční soustavě, který vlastní rozsáhlou atmosféru. Je obklopen hustou oranžovou mlhou ze složitých organických molekul a metanu, hrajícím roli ve zdejším počasí místo pozemské vody – vše je doplněno sezónními dešti, periodami sucha a písečnými dunami na povrchu vytvářenými působením větru.
Zdejší atmosféra je složena především z dusíku, důležitého chemického prvku využívaného ve struktuře proteinů ve všech známých formách života. Pozorování pomocí radaru vedla k objevení řek a jezer kapalného metanu a etanu, a pravděpodobně i přítomnosti kryovulkánů – sopkám podobných útvarů, které vyvrhují kapalnou vodu místo lávy. Z toho vyplývá, že Titan, podobně jako Enceladus a Europa, má podpovrchové zásobárny kapalné vody.
V takové velké vzdálenosti od Slunce je povrchová teplota na Titanu docela nízká – kolem -180 °C – což je příliš málo pro výskyt kapalné vody. Nicméně hojné chemikálie dostupné na Titanu vedou ke spekulacím, že určité formy života – potenciálně s podstatně odlišnou chemií vzhledem k pozemským organismům – mohou existovat i zde.
Zdroj: https://phys.org/news/2020-09-worlds-alien-life-solar.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí