Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Lidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.
Titan, největší měsíc planety Saturn, je jedním z početné skupiny těles ve Sluneční soustavě, která se částečně podobají Zemi. Má hustou atmosféru, průměr mezi velikostí Země a Merkuru a rozsáhlou soustavu moří, jezer a řek. V mnoha ohledech se spíše podobá planetě než měsíci, jako je například souputník naší Země.
Kosmická sonda Cassini (a průzkumný modul Huygens, který se od hlavní sondy oddělil v roce 2005 a přistál na Titanu), studuje měsíc od roku 2004. Výzkumy potvrdily, že jezera, moře a řeky kapalných uhlovodíků zde skutečně existují a pokrývají velkou část severní polokoule měsíce. Ačkoliv výzkumný modul Huygens přistál na pevném povrchu, byl zkonstruován tak, aby byl schopen krátkodobě fungovat i po přistání na hladině jezera kapalného metanu.
Nový výzkumný plán pojmenovaný Titan Lake In-situ Sampling Propelled Explorer (TALISE) počítá se sondou v podobě loďky, k jejímuž pohonu by sloužila buď nafukovací kola, pádla či lodní šrouby. V úvahu ještě připadá například vznášedlo. Výzkumné zařízení by přistálo uprostřed jezera Ligeia Mare (největšího jezera v blízkosti severního pólu Titanu), potom by zahájilo plavbu směrem k pobřeží, během které by provádělo vědecká měření. Výzkumná mise by mohla trvat šest měsíců až jeden rok.

„Hlavní novinkou v navrhovaném projektu TALISE je pohonný systém,“ říká Igone Urdampilleta (z firmy SENER), člen týmu TALISE. „To umožní loďce kontrolovaný pohyb po jezeře od místa přistání do blízkosti pobřeží. Toto zlepšení schopností by umožnilo průběžné odebírání kapalných a pevných vzorků z několika vědecky zajímavých lokalit nejen v místě přistání, ale i po trase směrem k pobřeží, a nakonec i z břehu zkoumaného jezera.“
Prostředí na Titanu je velmi studené (-179 °C) pro život, jak jej známe na Zemi, avšak je bohaté na základní stavební bloky života. Proto je velmi zajímavým místem pro astrobiology. Atmosféru měsíce Titan tvoří především dusík (podobně jako na Zemi). Ovzduší je rovněž bohaté na kyanovodík a organické látky, které hrály důležitou roli při vzniku života na Zemi. Nelze vyloučit ani přítomnost podpovrchového vodního oceánu s vhodnými podmínkami pro bakteriální život.
Koncepce sondy TALISE je vyvíjena ve spolupráci mezi firmou SENER a Centro de Astrobiología (Madrid, Španělsko).
Související článek: Člun k výzkumu Titanu.
Zdroj: http://phys.org/news/2012-09-scientist-focus-titan.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí