Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.02.2023
Astronomická olympiáda

Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout  např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.

01.06.2022
Klub nadaných dětí ve školním roce 2022/2023

Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.

Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.

27.04.2021
Vydejte se s námi do stratosféry!

Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Člun k výzkumu jezer na Titanu

Člun k výzkumu jezer na Titanu

06.01.2010

Prvním meziplanetárním námořním plavidlem se může stát člun k průzkumu jezera kapalného metanu na Saturnově měsíci Titan. Navrhovaná (zatím neschválená) mise by mohla provádět výzkum některého z jeho největších jezer – například jezera Ligeia Mare nebo Kraken Mare. Obě se nacházejí na severní polokouli Titanu. Jedná se o rozsáhlá jezera: Kraken Mare je větší než například Kaspické moře. Návrh sondy byl studován v uplynulých dvou letech vědeckým týmem, jehož vedoucím byla Ellen Stofan (Proxemy Research, Inc., Washington DC, USA).

Návrh sondy je zvažován NASA jako jeden z možných projektů v rámci programu Discovery, kam patří sondy levné, s krátkou dobou realizace a s vysokou rentabilitou – v poslední době se jedná například o sondu MESSENGER k Merkuru či družici Kepler, jejímž úkolem je pátrat po exoplanetách podobných Zemi.

Pokud bude mise s názvem TiME (Titan Mare Explorer) vybrána k realizaci, její start se neuskuteční dříve než v lednu 2016. Během letu sonda využije gravitační manévry při průletu kolem Země a Jupiteru, na Titanu by mohla přistát v červnu 2023. Celkové náklady na realizaci projektu se odhadují na 425 miliónů dolarů. Ellen Stofan představila tento projekt v prosinci minulého roku na konferenci Americké geofyzikální společnosti, která se konala v San Franciscu (Kalifornie).

Ligeia Mare - jezero na TitanuJezera, moře a řeky byly na Titanu objeveny již v roce 2005 sondou Cassini. Navrhovaný člun pochopitelně nebude první kosmickou sondou na povrchu Titanu – prvenství si drží evropský modul Huygens, jež byl součástí americké sondy Cassini a který přistál na Titanu 14. 1. 2005. Po dobu tří hodin po přistání vysílal na Zemi proud informací, snímků a dalších vědeckých dat. Modul Huygens přistál na pevnině, byl však zkonstruován tak, aby byl schopen pracovat jak na pevném povrchu, tak i na hladině místního moře.

Navrhované vědecké přístroje pro tuto misi zahrnují například hmotový spektrometr, sonar, kamery a sadu meteorologických přístrojů. Sonda TiME bude studovat chemické složení jezera, bude monitorovat koloběh metanu a etanu na měsíci (obdoba koloběhu vody na Zemi) a další procesy, které astronomové teprve na Titanu zjišťují. Je nutné si uvědomit, že teplota na povrchu měsíce dosahuje -179 °C. Sonar bude využíván obdobně jako na pozemských ponorkách a lodích – k mapování hloubky jezer a k pořizování detailních fotografií tvaru a struktury jejich dna či pobřeží.

Vzhledem k výskytu oblačnosti a mlhy dopadá na povrch měsíce Titan jen velmi málo slunečního světla. Za účelem zásobování elektrickou energií bude přistávací sonda vybavena pokročilým typem Stirlingova radioizotopového generátoru. Stirlingův motor nazvaný po svém vynálezci Robertu Stirlingovi využívá radioizotopový zdroj, jako je například plutonium, k ohřevu pracovní látky. Při celkové hmotnosti 20 kg (z toho 0,8 kg plutonia-238) a životnosti více než 14 let bude schopen poskytovat energii minimálně 140 W.

Návrh přistávacího modulu v rámci mise TandEMO přistání na povrchu měsíce Titan se uvažuje rovněž v rámci zvažované společné mise NASA a ESA s názvem TandEM (Titan and Enceladus Mission). Předběžně se v projektu předpokládá použití sondy na oběžné dráze, balónu a přistávacího modulu. Při startu v září 2020 a po čtyřech gravitačních manévrech u Země a Venuše by sonda dosáhla planety Saturn v říjnu 2029. Pokud by byl tento projekt v ceně 2,5 miliardy dolarů schválen, jednalo by se o další velkolepý výzkumný program, realizovaný ve spolupráci NASA a ESA. Kromě už realizovaného projektu Cassini+Huygens je totiž předběžně na rok 2020 naplánován start dvojice sond k planetě Jupiter. K obří planetě by měly dolétnout v roce 2026 a při výzkumu se kromě planety Jupiter zaměří především na výzkum ledových měsíců Europa a Ganymed.

Zdroj: http://www.universetoday.com/2010/01/01/sailing-the-seas-of-titan/#more-49105

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies