Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V nedávném pořadu Hot Take zveřejnila čínská globální televizní síť (China Global Television Network) zajímavé video, které podrobně popisuje čínské plány pro výzkum vesmíru. Video s názvem „Země 2.0? Čínský plán na nalezení nové Země“ ve skutečnosti podrobně popisuje čtyři mise, které Čínská národní kosmická agentura (CNSA) plánuje v rámci 15. pětiletého plánu země (2026–2030). Tyto mise pokrývají širokou škálu vědeckých cílů nové generace, kterých chtějí kosmické agentury po celém světě dosáhnout v nadcházejících desetiletích.
Patří mezi ně radioastronomický experiment určený pro odvrácenou stranu Měsíce, sluneční observatoř, která bude zkoumat kosmické počasí, vesmírný teleskop, který bude monitorovat černé díry a neutronové hvězdy, a družice pro lov exoplanet, která bude hledat planety podobné Zemi. Všechny tyto mise jsou součástí snahy Číny stát se významnou vesmírnou mocností a etablovat se v popředí vesmírné vědy. Zde je přehled čtyř misí, čeho Čína s nimi chce dosáhnout a některé možné termíny realizace:
Projekt Hongmeng
Tento projekt, známý také jako „plán Hongmeng“, si klade za cíl rozmístit deset nízkofrekvenčních radioteleskopů, které budou obíhat za Měsícem a provádět radioastronomická pozorování. Podobně jako jiné observatoře navrhované pro odvrácenou stranu Měsíce by tyto satelity „poslouchaly“ rádiové signály z období známého jako kosmický temný věk. Tato mise doplní observatoře, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), studiem nejranějších epoch vesmíru, které jsou v současnosti konvenčními dalekohledy nedetekovatelné.
Pro tento a podobné programy je vybrána odvrácená strana Měsíce, protože je bez rádiového rušení ze zdrojů na Zemi a pravidelného záření ze Slunce. Projekt je popisován jako „kolosální kosmický mikrofon... navržený k detekci dětského pláče vesmíru... [a] osvětlující turbulentní epochu stovky milionů let po Velkém třesku, předtím, než se zformovaly první hvězdy.“
Kuafu-2
Součástí projektu Hongmeng je také plánovaná solární mise známá jako Kuafu-2. Tato družice navazuje na svého předchůdce, Advanced Space-based Solar Observatory (ASO-S) neboli Kuafu-1, která byla vypuštěna v roce 2022 za účelem studia magnetického pole Slunce a slunečních jevů, jako jsou erupce a výrony koronální hmoty (CME). Kuafu-2 na to naváže tím, že se stane první družicí, která bude obíhat nad polárními oblastmi Slunce (které jsou obtížně dostupné) a poskytne data o magnetickém poli Slunce a dynamice slunečního cyklu.
„Jako kosmický mikroskop nahlédne do magnetického srdce Slunce,“ říká vypravěč videa. Informace, které shromáždí, pomohou vědcům předpovídat sluneční bouře a jejich pulzující efekty v celé Sluneční soustavě.
Exo-Země
Tato exoplanetární družice, známá také jako projekt „Earth 2.0“, je popisována jako „planetární detektiv, který má za úkol zjistit, zda je Země jedinečná.“ Podobně jako Keplerův vesmírný dalekohled a družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), bude tato observatoř monitorovat tisíce hvězd v naší Galaxii, aby našla analogy Země – tj. skalnaté planety srovnatelné velikosti jako Země, které obíhají v obyvatelných zónách (HZ – habitable zone) svých mateřských hvězd. Očekává se, že observatoř bude vypuštěna do roku 2028 a pomůže Číně dostat se do popředí studia exoplanet.
Vesmírná observatoř eXTP
Čtvrtý satelit, vylepšená observatoř „enhanced X-ray Timing and Polarimetry“, je mezinárodním úsilím vedeným Čínou při vývoji mise, která bude kombinovat rentgenová pozorování s „bezprecedentními možnostmi časování a polarizace“. Observatoř bude studovat, jak fungují fyzikální zákony v nejextrémnějších prostředích, včetně horizontů událostí černých děr, neutronových hvězd, supernov a dalších astrofyzikálních objektů. Podle nedávno zveřejněného návrhu observatoř disponuje „pokročilými spektroskopickými zaostřovacími poli (SFA) a polarimetrickými zaostřovacími poli (PFA)“ a její vypuštění je plánováno někdy v roce 2030.
Spolu s videem vydala stanice CGTN následující prohlášení, které shrnuje cíl těchto misí a s nimi spojených programů:
„Jsou lidé v rozlehlém, nekonečném vesmíru jen osamělými cestovateli? Existuje uprostřed nekonečného moře hvězd „Země 2.0“, planeta stejně obyvatelná jako ta naše? Jaký zázrak stojí za zrodem vesmíru? A jaká tajemství skrývají záhadné černé díry? Tyto zásadní otázky, které jsou jádrem naší reality, jsou nyní středem zájmu čínských vědců. Během 15. pětiletky (2026–2030) Čína vypustí do vesmíru sérii vědeckých satelitních misí a vyšle do vesmíru čtyři satelity, aby prozkoumaly neznámé objekty vesmíru. Přidejte se k nám v tomto vydání pořadu Hot Take a vydejte se na vzrušující cestu za odhalením tajemství vesmíru.“
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí