Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


10.09.2026
Letní putování vesmírem 2026

Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

26.08.2026
Částečné zatmění Měsíce nad ValMezem v pátek 28. 8. 2026 ráno

V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

17.07.2026
Víkend s nanosatelity

O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice.  Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Čínské plány na výzkum vesmíru včetně hledání Země 2.0

Čínské plány na výzkum vesmíru včetně hledání Země 2.0

08.12.2025
Umělecká představa observatoře Earth 2.0/ET,
která bude hledat exo-Země
Credit: CAS

V nedávném pořadu Hot Take zveřejnila čínská globální televizní síť (China Global Television Network) zajímavé video, které podrobně popisuje čínské plány pro výzkum vesmíru. Video s názvem „Země 2.0? Čínský plán na nalezení nové Země“ ve skutečnosti podrobně popisuje čtyři mise, které Čínská národní kosmická agentura (CNSA) plánuje v rámci 15. pětiletého plánu země (2026–2030). Tyto mise pokrývají širokou škálu vědeckých cílů nové generace, kterých chtějí kosmické agentury po celém světě dosáhnout v nadcházejících desetiletích.

Patří mezi ně radioastronomický experiment určený pro odvrácenou stranu Měsíce, sluneční observatoř, která bude zkoumat kosmické počasí, vesmírný teleskop, který bude monitorovat černé díry a neutronové hvězdy, a družice pro lov exoplanet, která bude hledat planety podobné Zemi. Všechny tyto mise jsou součástí snahy Číny stát se významnou vesmírnou mocností a etablovat se v popředí vesmírné vědy. Zde je přehled čtyř misí, čeho Čína s nimi chce dosáhnout a některé možné termíny realizace:

Projekt Hongmeng
Tento projekt, známý také jako „plán Hongmeng“, si klade za cíl rozmístit deset nízkofrekvenčních radioteleskopů, které budou obíhat za Měsícem a provádět radioastronomická pozorování. Podobně jako jiné observatoře navrhované pro odvrácenou stranu Měsíce by tyto satelity „poslouchaly“ rádiové signály z období známého jako kosmický temný věk. Tato mise doplní observatoře, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), studiem nejranějších epoch vesmíru, které jsou v současnosti konvenčními dalekohledy nedetekovatelné.

Umělecká představa projektu Hongmeng
Credit: Xz998/Wikimedia Commons

Pro tento a podobné programy je vybrána odvrácená strana Měsíce, protože je bez rádiového rušení ze zdrojů na Zemi a pravidelného záření ze Slunce. Projekt je popisován jako „kolosální kosmický mikrofon... navržený k detekci dětského pláče vesmíru... [a] osvětlující turbulentní epochu stovky milionů let po Velkém třesku, předtím, než se zformovaly první hvězdy.“

Kuafu-2
Součástí projektu Hongmeng je také plánovaná solární mise známá jako Kuafu-2. Tato družice navazuje na svého předchůdce, Advanced Space-based Solar Observatory (ASO-S) neboli Kuafu-1, která byla vypuštěna v roce 2022 za účelem studia magnetického pole Slunce a slunečních jevů, jako jsou erupce a výrony koronální hmoty (CME). Kuafu-2 na to naváže tím, že se stane první družicí, která bude obíhat nad polárními oblastmi Slunce (které jsou obtížně dostupné) a poskytne data o magnetickém poli Slunce a dynamice slunečního cyklu.

Jako kosmický mikroskop nahlédne do magnetického srdce Slunce,“ říká vypravěč videa. Informace, které shromáždí, pomohou vědcům předpovídat sluneční bouře a jejich pulzující efekty v celé Sluneční soustavě.

Exo-Země
Tato exoplanetární družice, známá také jako projekt „Earth 2.0“, je popisována jako „planetární detektiv, který má za úkol zjistit, zda je Země jedinečná.“ Podobně jako Keplerův vesmírný dalekohled a družice TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite), bude tato observatoř monitorovat tisíce hvězd v naší Galaxii, aby našla analogy Země – tj. skalnaté planety srovnatelné velikosti jako Země, které obíhají v obyvatelných zónách (HZ – habitable zone) svých mateřských hvězd. Očekává se, že observatoř bude vypuštěna do roku 2028 a pomůže Číně dostat se do popředí studia exoplanet.

Vesmírná observatoř eXTP
Čtvrtý satelit, vylepšená observatoř „enhanced X-ray Timing and Polarimetry“, je mezinárodním úsilím vedeným Čínou při vývoji mise, která bude kombinovat rentgenová pozorování s „bezprecedentními možnostmi časování a polarizace“. Observatoř bude studovat, jak fungují fyzikální zákony v nejextrémnějších prostředích, včetně horizontů událostí černých děr, neutronových hvězd, supernov a dalších astrofyzikálních objektů. Podle nedávno zveřejněného návrhu observatoř disponuje „pokročilými spektroskopickými zaostřovacími poli (SFA) a polarimetrickými zaostřovacími poli (PFA)“ a její vypuštění je plánováno někdy v roce 2030.

Schéma čínské vesmírné družice eXTP
Credit: CMG

Spolu s videem vydala stanice CGTN následující prohlášení, které shrnuje cíl těchto misí a s nimi spojených programů:

Jsou lidé v rozlehlém, nekonečném vesmíru jen osamělými cestovateli? Existuje uprostřed nekonečného moře hvězd „Země 2.0“, planeta stejně obyvatelná jako ta naše? Jaký zázrak stojí za zrodem vesmíru? A jaká tajemství skrývají záhadné černé díry? Tyto zásadní otázky, které jsou jádrem naší reality, jsou nyní středem zájmu čínských vědců. Během 15. pětiletky (2026–2030) Čína vypustí do vesmíru sérii vědeckých satelitních misí a vyšle do vesmíru čtyři satelity, aby prozkoumaly neznámé objekty vesmíru. Přidejte se k nám v tomto vydání pořadu Hot Take a vydejte se na vzrušující cestu za odhalením tajemství vesmíru.“

Zdroj: https://www.universetoday.com/articles/china-outlines-future-plans-in-new-video-including-finding-earth-20

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz