Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Snímek v úvodu článku představuje galaxii NGC 6240, vytvořený na základě nových dat v oboru rentgenového záření, které získala družice Chandra X-ray Observatory (červená, oranžová a žlutá barva). Rentgenová data byla zkombinována s fotografií ve vizuálním oboru, pořízenou Hubblovým kosmickým dalekohledem HST v roce 2008. Galaxie je od Země vzdálena 400 miliónů světelných roků a promítá se do souhvězdí Hadonoše.
Objev dvojice sbližujících se černých děr v uvedené galaxii byl oznámen v roce 2002 na základě informací z družice Chandra, která tuto galaxii zkoumala. Černé díry jsou od sebe vzdáleny pouhé 3 000 světelných let a jsou viditelné jako jasné bodové zdroje rentgenového záření uprostřed publikovaného snímku.
Astronomové předpokládají, že černé díry jsou tak blízko sebe z toho důvodu, že se nacházejí zhruba uprostřed etapy vzájemného sbližování, která započala přibližně před 30 milióny roků. Odhadují, že obě černé díry se nakonec přiblíží k sobě a splynou v jednu velkou černou díru, k čemuž by mělo dojít za několik desítek až stovek miliónů roků.
Od roku 2002 provázel galaxii NGC 6240 velmi intenzivní zájem o další pozorování ať už družicí Chandra či dalšími dalekohledy, stejně tak i pátrání po dalších podobných systémech. Pochopení toho, co se stane, když se tyto exotické objekty začnou navzájem ovlivňovat, zůstává zatím pro astronomy nerozluštěnou hádankou.
Vznik vícenásobných soustav superhmotných černých děr by měl být ve vesmíru běžný, protože již mnoho galaxií prodělalo vzájemné srážky a splynuly s jinou galaxií. Většina z nich obsahovala superhmotnou černou díru. Je zřejmé, že přítomnost dvojice masivních černých děr může vysvětlit některá neobvyklá chování galaxií, jako jsou například pozorované deformace a ohyb mohutných výtrysků (tzv. jetů), vznikajících v galaxiích. U dvojice superhmotných černých děr ve stadiu sbližování se rovněž očekává, že budou velmi silnými zdroji gravitačních vln ve vesmíru.
Zdroj: http://chandra.harvard.edu/photo/2009/ngc6240/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí