Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Astronomové z institutu Space Telescope Science Institute (STSI) a Catherine Zuckerová, odbornice na vizualizaci dat a její spolupracovníci ukázali, jak souvislosti začínající před 14 milióny roků sérií výbuchů mocných supernov vedly k vytvoření rozsáhlé Lokální bubliny (Local Bubble) zodpovědné za vznik mladých hvězd v okruhu 500 světelných roků kolem Slunce. V současné době, jak se astronomové upřeně dívají do kosmického prostoru z blízkosti Slunce, registrují na řadě míst procesy vzniku hvězd vyskytujících se na povrchu zmíněné bubliny.
„Nyní máme určité důkazy – a jaké jsou šance, že jsme právě přímo uprostřed takového útvaru?“ říká profesorka Alyssa Goodmanová, astronomka na Harvard University and the Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. „Statisticky je velmi nepravděpodobné, že se Slunce bude nacházet v centru obří bubliny, jestliže takové bubliny budou v naší Galaxii velmi vzácné. Mléčná dráha se podobá velmi děravému ementálu, který je vytvořen výbuchy supernov a nové hvězdy mohou vznikat v tomto materiálu v okolí děr vytvořených umírajícími hvězdami.“
Podle názoru vědeckého týmu všechny mladé hvězdy a nejméně sedm regionů formování hvězd (molekulárních oblaků) – v okruhu 500 světelných roků v okolí Země – se nachází na povrchu této Místní bubliny.
Tato zvláštně tvarovaná bublina není nečinná a pokračuje v pomalém růstu. „Pokračuje v postupném rozpínání rychlostí přibližně 6,4 kilometru za sekundu,“ dodává Catherine Zuckerová. „Vypočítali jsme, že asi 15 supernov vytvořilo v průběhu miliónů roků Lokální bublinu, jakou pozorujeme v současné době.“ Bublina se nadále zvětšuje a na jejím vnějším povrchu se vytváří mnoho nových hvězd. Důvodem je vysoká koncentrace plynů a prachu, který na okraj bubliny vypudily výbuchy hvězd. Z pláště bubliny se pak formují nové hvězdné systémy.
Expanzní rychlost Místní bubliny, stejně tak dřívější a současné trajektorie mladých hvězd stvořených na jejím povrchu, byly odvozeny na základě dat získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia.
„Toto je neuvěřitelný detektivní příběh vytvořený na základě získaných dat a teorií,“ říká Alyssa Goodmanová. „Můžeme dát dohromady historii hvězd vytvořených kolem nás na základě použití široké rozmanitosti nezávislých záchytných bodů: modelů supernov, hvězdných pohybů a dokonalých nových 3D map hmoty obklopující Lokální bublinu.“
„Když vybuchly první supernovy, které vytvořily Lokální bublinu, naše Slunce bylo daleko od místa činu,“ říká profesor João Alves, astronom na univerzitě ve Vídni. „Avšak zhruba před 5 milióny roků cesta Slunce skrz Galaxii vedla právě do bubliny a nyní Slunce sedí téměř přesně v jejím středu.“
Do budoucna plánuje vědecký tým zmapovat více mezihvězdných bublin, pořídit jejich 3D pohledy a zmapovat jejich polohy, tvary a velikosti. Zmapování bublin a jejich vztahu jedné vůči druhé nakonec dovolí astronomům pochopit roli, jakou hrají umírající hvězdy umožňující zrození nových jedinců, a také ve struktuře a vývoji galaxií, jako je Mléčná dráha.
„Kde se tyto bubliny dotýkají? Jak interagují jedna s druhou? Jak superbubliny podporují vznik hvězd, jako je Slunce, v Mléčné dráze?“ ptá se Catherine Zuckerová.
Článek byl publikován v časopise Nature.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/local-bubble-10451.html
autor: František Martinek