Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Astronomové z institutu Space Telescope Science Institute (STSI) a Catherine Zuckerová, odbornice na vizualizaci dat a její spolupracovníci ukázali, jak souvislosti začínající před 14 milióny roků sérií výbuchů mocných supernov vedly k vytvoření rozsáhlé Lokální bubliny (Local Bubble) zodpovědné za vznik mladých hvězd v okruhu 500 světelných roků kolem Slunce. V současné době, jak se astronomové upřeně dívají do kosmického prostoru z blízkosti Slunce, registrují na řadě míst procesy vzniku hvězd vyskytujících se na povrchu zmíněné bubliny.
„Nyní máme určité důkazy – a jaké jsou šance, že jsme právě přímo uprostřed takového útvaru?“ říká profesorka Alyssa Goodmanová, astronomka na Harvard University and the Harvard & Smithsonian Center for Astrophysics. „Statisticky je velmi nepravděpodobné, že se Slunce bude nacházet v centru obří bubliny, jestliže takové bubliny budou v naší Galaxii velmi vzácné. Mléčná dráha se podobá velmi děravému ementálu, který je vytvořen výbuchy supernov a nové hvězdy mohou vznikat v tomto materiálu v okolí děr vytvořených umírajícími hvězdami.“
Podle názoru vědeckého týmu všechny mladé hvězdy a nejméně sedm regionů formování hvězd (molekulárních oblaků) – v okruhu 500 světelných roků v okolí Země – se nachází na povrchu této Místní bubliny.
Tato zvláštně tvarovaná bublina není nečinná a pokračuje v pomalém růstu. „Pokračuje v postupném rozpínání rychlostí přibližně 6,4 kilometru za sekundu,“ dodává Catherine Zuckerová. „Vypočítali jsme, že asi 15 supernov vytvořilo v průběhu miliónů roků Lokální bublinu, jakou pozorujeme v současné době.“ Bublina se nadále zvětšuje a na jejím vnějším povrchu se vytváří mnoho nových hvězd. Důvodem je vysoká koncentrace plynů a prachu, který na okraj bubliny vypudily výbuchy hvězd. Z pláště bubliny se pak formují nové hvězdné systémy.
Expanzní rychlost Místní bubliny, stejně tak dřívější a současné trajektorie mladých hvězd stvořených na jejím povrchu, byly odvozeny na základě dat získaných evropskou astrometrickou družicí Gaia.
„Toto je neuvěřitelný detektivní příběh vytvořený na základě získaných dat a teorií,“ říká Alyssa Goodmanová. „Můžeme dát dohromady historii hvězd vytvořených kolem nás na základě použití široké rozmanitosti nezávislých záchytných bodů: modelů supernov, hvězdných pohybů a dokonalých nových 3D map hmoty obklopující Lokální bublinu.“
„Když vybuchly první supernovy, které vytvořily Lokální bublinu, naše Slunce bylo daleko od místa činu,“ říká profesor João Alves, astronom na univerzitě ve Vídni. „Avšak zhruba před 5 milióny roků cesta Slunce skrz Galaxii vedla právě do bubliny a nyní Slunce sedí téměř přesně v jejím středu.“
Do budoucna plánuje vědecký tým zmapovat více mezihvězdných bublin, pořídit jejich 3D pohledy a zmapovat jejich polohy, tvary a velikosti. Zmapování bublin a jejich vztahu jedné vůči druhé nakonec dovolí astronomům pochopit roli, jakou hrají umírající hvězdy umožňující zrození nových jedinců, a také ve struktuře a vývoji galaxií, jako je Mléčná dráha.
„Kde se tyto bubliny dotýkají? Jak interagují jedna s druhou? Jak superbubliny podporují vznik hvězd, jako je Slunce, v Mléčné dráze?“ ptá se Catherine Zuckerová.
Článek byl publikován v časopise Nature.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/local-bubble-10451.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí