Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

15.12.2023
Zapomenuté výročí – Bohumil Maleček

V letošním roce uplynulo 100 let od narození Ing. Bohumila Malečka CSc., který působil na hvězdárně ve Valašském Meziříčí v letech 1961-1989 nejen jako ředitel, ale i jako odborný pracovník a organizátor sítě pozorovatelů zákrytů hvězd tělesy sluneční soustavy. Vystudovaný geoget se specializací na astronomickou geodézii. 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Blízká příbuzná naší Galaxie

Blízká příbuzná naší Galaxie

03.09.2009

ESO 031/09 tisková zpráva

ESO zveřejnila nový obrázek sousední galaxie NGC 4945, která se podle mnohých astronomů podobá naší domovské Galaxii. Přestože snímek zachycuje NGC 4945 ze strany, pozorování dokazují, že jde o spirální galaxii s klasickými rameny a centrální výdutí s příčkou. Oproti naši Galaxii má NGC 4945 jasnější centrální oblast, ve které se nachází superhmotná černá díra, jenž pohlcuje množství hmoty a uvolňuje energii do okolního vesmírného prostoru.

NGC 4945 se nachází pouze 13 miliónů světelných let o nás, směrem do souhvězdí Kentaura. Můžeme ji spatřit již v malém astronomickém dalekohledu. Označení objektu obsahuje pořadové číslo 4945 v katalogu NGC (New General Catalogue), jenž sestavil dánský astronom John Louis Emil Dreyer v osmdesátých letech 19. století. Za objevitele je považován skotský astronom James Dunlop, který galaxii poprvé pozoroval v roce 1826 z Austrálie.

Snímek byl pořízen 2,2 metrovým dalekohledem MPG/ESO osazeným kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla. Z našeho pohledu má galaxie doutníkový tvar, nicméně ve skutečnosti jde o široký, tenký disk s hvězdami a zářícím plynem soustředěným ve spirálních ramenech. Za pomoci speciálních pozorovacích filtrů je na snímku zvýrazněno záření vodíku a můžeme tak vidět oblasti, kde dochází k tvorbě hvězd.

Jiná pozorování odhalila, že galaxie má aktivní jádro. Centrální výduť tak vyzařuje více energie, než je běžné u klidnějších protějšků, například u naší Galaxie. Vědci řadí NGC 4945 mezi tzv. Seyfertovy galaxie, pojmenované podle amerického astronoma Carl K. Seyferta, který napsal v roce 1943 práci, v níž popisuje neobvyklé záření některých galaktických jáder. Astronomové předpokládají, že za aktivitu takových jader jsou zodpovědné centrální supermasivní černé díry. Ty svojí gravitací přitahují a urychlují prach a plyn, který se zahřívá na vysokou teplotu a začíná vyzařovat energii včetně rentgenového záření a ultrafialového světla. Černou díru ve svém centru obsahuje většina velkých spirálních galaxií nevyjímaje tu naší, nicméně mnoho z nich vzhledem k pokročilému stupni vývoje galaxie již není aktivní.

 

Zdroj

 

Další informace:

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Kontakty:

Henri Boffin, ESO, tel.: +49 89 3200 6222, e-mail: hboffin (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies