Stačí být ve správný čas na správném místě, a i pozorný amatér se může stát svědkem fascinující podívané. A když sledovaný úkaz navíc doloží kamerovým záznamem, může svým dílem přispět k bližšímu poznání nebeských objektů. Pozorování zákrytů hvězd je zkrátka vzrušující astronomická disciplína, a proto není divu, že Petr Zelený se jí věnuje bezmála třicet let.
Astronomický kroužek probíhá od října prostřednictvím online konferencí. V uvedeném formátu jeho činnost probíhala i v jarních měsících. Tato komunikace není pro vzdělávací činnost zcela ideálním prostředkem, ale snažíme se jednak systematicky pokračoval v již započaté činnosti a zároveň chceme zachovat vazby a kontakty, které v kroužku máme.
Odborný pracovník naší hvězdárny Ladislav Šmelcer se zhlédl v proměnných hvězdách. Už téměř čtvrt století patří k jejich zaníceným pozorovatelům. Svého času byl předsedou Sekce proměnných hvězd a exoplanet při České astronomické společnosti, nyní je jejím místopředsedou a pořadatelem celostátního praktika. Téma tajuplných vesmírných těles prolíná celým následujícím rozhovorem.
ESO zveřejnila nový obrázek sousední galaxie NGC 4945, která se podle mnohých astronomů podobá naší domovské Galaxii. Přestože snímek zachycuje NGC 4945 ze strany, pozorování dokazují, že jde o spirální galaxii s klasickými rameny a centrální výdutí s příčkou. Oproti naši Galaxii má NGC 4945 jasnější centrální oblast, ve které se nachází superhmotná černá díra, jenž pohlcuje množství hmoty a uvolňuje energii do okolního vesmírného prostoru.
NGC 4945 se nachází pouze 13 miliónů světelných let o nás, směrem do souhvězdí Kentaura. Můžeme ji spatřit již v malém astronomickém dalekohledu. Označení objektu obsahuje pořadové číslo 4945 v katalogu NGC (New General Catalogue), jenž sestavil dánský astronom John Louis Emil Dreyer v osmdesátých letech 19. století. Za objevitele je považován skotský astronom James Dunlop, který galaxii poprvé pozoroval v roce 1826 z Austrálie.
Snímek byl pořízen 2,2 metrovým dalekohledem MPG/ESO osazeným kamerou WFI (Wide Field Imager) na observatoři La Silla. Z našeho pohledu má galaxie doutníkový tvar, nicméně ve skutečnosti jde o široký, tenký disk s hvězdami a zářícím plynem soustředěným ve spirálních ramenech. Za pomoci speciálních pozorovacích filtrů je na snímku zvýrazněno záření vodíku a můžeme tak vidět oblasti, kde dochází k tvorbě hvězd.
Jiná pozorování odhalila, že galaxie má aktivní jádro. Centrální výduť tak vyzařuje více energie, než je běžné u klidnějších protějšků, například u naší Galaxie. Vědci řadí NGC 4945 mezi tzv. Seyfertovy galaxie, pojmenované podle amerického astronoma Carl K. Seyferta, který napsal v roce 1943 práci, v níž popisuje neobvyklé záření některých galaktických jáder. Astronomové předpokládají, že za aktivitu takových jader jsou zodpovědné centrální supermasivní černé díry. Ty svojí gravitací přitahují a urychlují prach a plyn, který se zahřívá na vysokou teplotu a začíná vyzařovat energii včetně rentgenového záření a ultrafialového světla. Černou díru ve svém centru obsahuje většina velkých spirálních galaxií nevyjímaje tu naší, nicméně mnoho z nich vzhledem k pokročilému stupni vývoje galaxie již není aktivní.
Další informace:
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
Kontakty:
Henri Boffin, ESO, tel.: +49 89 3200 6222, e-mail: hboffin (at) eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org
Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Tomáš Mohler