Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Barevná planeta Merkur
21.02.2013
Dlouhodobý výzkum Merkuru – nejbližší planety ke Slunci – provádí sonda NASA s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging), která byla vypuštěna 3. 8. 2004. Po gravitačních manévrech při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru byla na oběžnou dráhu kolem cílové planety navedena 18. 3. 2011. Během téměř dvouleté činnosti uskutečnila celou řadu objevů. Mj. potvrdila přítomnost vodního ledu na dně kráterů v polárních oblastech Merkuru.
Na úvodním obrázku jsou patrné dominantní modré radiální paprsky směřující od impaktního kráteru Bek o průměru 32 km. Paprsky jsou tvořeny čerstvým materiálem vyvrženým při vzniku kráteru. Ve spodní části obrázku je kráter Lermontov, který má vulkanický původ.
Dne 17. 3. 2012 ukončila sonda MESSENGER plánovanou základní misi v trvání jednoho roku, přičemž pořídila téměř 80 000 snímků povrchu planety. Na základě pořízených dat byla rovněž sestavena celková mineralogická mapa povrchu Merkuru. Podklady pro její sestavení byly získány během primární části mise.
Publikovaná barevná mapa povrchu Merkuru byla zhotovena na základě snímků s průměrným rozlišením jednoho kilometru. Vzhled planety na této mapě neodpovídá tomu, co bychom viděli pouhým okem. Jednotlivé barevné odstíny byly počítačově přiřazeny pro zvýraznění oblastí na povrchu planety s určitými chemickými, mineralogickými a fyzikálními vlastnostmi.
Radiální paprsky v okolí mladých kráterů vytvořených při nedávných impaktech jsou znázorněny modrou či bílou barvou. Světle a tmavě modré oblasti jsou geologické útvary v kůře planety Merkur, označované jako „materiál s nízkou odrazivostí“, které jsou pravděpodobně bohaté na tmavé neprůhledné minerály. Žlutohnědá barva představuje hladké oblasti vytvořené při výronech velmi tekuté lávy. Obří pánev pojmenovaná Caloris basin (průměr 1 550 km) je velká kruhová struktura žlutohnědé barvy. Na mapě jedné polokoule je vidět vpravo nahoře od středu planety.
Sonda MESSENGER pokračuje v dalším průzkumu planety Merkur. Blíží se závěr dalšího roku prodloužené mise. Předpokládá se, že bude pořízeno dalších asi 80 000 snímků povrchu planety a mnoho dalších unikátních měření.
Na následujících obrázcích jsou mapy obou polokoulí planety Merkur v nepravých barvách, seznamující s odlišnými vlastnostmi jednotlivých útvarů na povrchu planety, která se nachází na dráze nejblíže ke Slunci.
Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos/image.php?gallery_id=2&image_id=1095
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz