Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.

Dlouhodobý výzkum Merkuru – nejbližší planety ke Slunci – provádí sonda NASA s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging), která byla vypuštěna 3. 8. 2004. Po gravitačních manévrech při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru byla na oběžnou dráhu kolem cílové planety navedena 18. 3. 2011. Během téměř dvouleté činnosti uskutečnila celou řadu objevů. Mj. potvrdila přítomnost vodního ledu na dně kráterů v polárních oblastech Merkuru.
Na úvodním obrázku jsou patrné dominantní modré radiální paprsky směřující od impaktního kráteru Bek o průměru 32 km. Paprsky jsou tvořeny čerstvým materiálem vyvrženým při vzniku kráteru. Ve spodní části obrázku je kráter Lermontov, který má vulkanický původ.
Dne 17. 3. 2012 ukončila sonda MESSENGER plánovanou základní misi v trvání jednoho roku, přičemž pořídila téměř 80 000 snímků povrchu planety. Na základě pořízených dat byla rovněž sestavena celková mineralogická mapa povrchu Merkuru. Podklady pro její sestavení byly získány během primární části mise.
Publikovaná barevná mapa povrchu Merkuru byla zhotovena na základě snímků s průměrným rozlišením jednoho kilometru. Vzhled planety na této mapě neodpovídá tomu, co bychom viděli pouhým okem. Jednotlivé barevné odstíny byly počítačově přiřazeny pro zvýraznění oblastí na povrchu planety s určitými chemickými, mineralogickými a fyzikálními vlastnostmi.
Radiální paprsky v okolí mladých kráterů vytvořených při nedávných impaktech jsou znázorněny modrou či bílou barvou. Světle a tmavě modré oblasti jsou geologické útvary v kůře planety Merkur, označované jako „materiál s nízkou odrazivostí“, které jsou pravděpodobně bohaté na tmavé neprůhledné minerály. Žlutohnědá barva představuje hladké oblasti vytvořené při výronech velmi tekuté lávy. Obří pánev pojmenovaná Caloris basin (průměr 1 550 km) je velká kruhová struktura žlutohnědé barvy. Na mapě jedné polokoule je vidět vpravo nahoře od středu planety.
Sonda MESSENGER pokračuje v dalším průzkumu planety Merkur. Blíží se závěr dalšího roku prodloužené mise. Předpokládá se, že bude pořízeno dalších asi 80 000 snímků povrchu planety a mnoho dalších unikátních měření.
Na následujících obrázcích jsou mapy obou polokoulí planety Merkur v nepravých barvách, seznamující s odlišnými vlastnostmi jednotlivých útvarů na povrchu planety, která se nachází na dráze nejblíže ke Slunci.


Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos/image.php?gallery_id=2&image_id=1095
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí