Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Dlouhodobý výzkum Merkuru – nejbližší planety ke Slunci – provádí sonda NASA s názvem MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging), která byla vypuštěna 3. 8. 2004. Po gravitačních manévrech při průletech kolem Země, Venuše a Merkuru byla na oběžnou dráhu kolem cílové planety navedena 18. 3. 2011. Během téměř dvouleté činnosti uskutečnila celou řadu objevů. Mj. potvrdila přítomnost vodního ledu na dně kráterů v polárních oblastech Merkuru.
Na úvodním obrázku jsou patrné dominantní modré radiální paprsky směřující od impaktního kráteru Bek o průměru 32 km. Paprsky jsou tvořeny čerstvým materiálem vyvrženým při vzniku kráteru. Ve spodní části obrázku je kráter Lermontov, který má vulkanický původ.
Dne 17. 3. 2012 ukončila sonda MESSENGER plánovanou základní misi v trvání jednoho roku, přičemž pořídila téměř 80 000 snímků povrchu planety. Na základě pořízených dat byla rovněž sestavena celková mineralogická mapa povrchu Merkuru. Podklady pro její sestavení byly získány během primární části mise.
Publikovaná barevná mapa povrchu Merkuru byla zhotovena na základě snímků s průměrným rozlišením jednoho kilometru. Vzhled planety na této mapě neodpovídá tomu, co bychom viděli pouhým okem. Jednotlivé barevné odstíny byly počítačově přiřazeny pro zvýraznění oblastí na povrchu planety s určitými chemickými, mineralogickými a fyzikálními vlastnostmi.
Radiální paprsky v okolí mladých kráterů vytvořených při nedávných impaktech jsou znázorněny modrou či bílou barvou. Světle a tmavě modré oblasti jsou geologické útvary v kůře planety Merkur, označované jako „materiál s nízkou odrazivostí“, které jsou pravděpodobně bohaté na tmavé neprůhledné minerály. Žlutohnědá barva představuje hladké oblasti vytvořené při výronech velmi tekuté lávy. Obří pánev pojmenovaná Caloris basin (průměr 1 550 km) je velká kruhová struktura žlutohnědé barvy. Na mapě jedné polokoule je vidět vpravo nahoře od středu planety.
Sonda MESSENGER pokračuje v dalším průzkumu planety Merkur. Blíží se závěr dalšího roku prodloužené mise. Předpokládá se, že bude pořízeno dalších asi 80 000 snímků povrchu planety a mnoho dalších unikátních měření.
Na následujících obrázcích jsou mapy obou polokoulí planety Merkur v nepravých barvách, seznamující s odlišnými vlastnostmi jednotlivých útvarů na povrchu planety, která se nachází na dráze nejblíže ke Slunci.
Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/gallery/sciencePhotos/image.php?gallery_id=2&image_id=1095
autor: František Martinek