O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Podle týmu astronomů z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi, Postupimské univerzity a Konkolyho observatoře vykazuje XX Trianguli, jasná obří hvězda spektrálního typu K0 ve dvojhvězdném systému v souhvězdí Trojúhelníku, chaotické, neperiodické chování hvězdné skvrny.
„Mezi pozorovatelné údaje z prostorově rozlišeného slunečního disku patří počet, velikost a morfologie slunečních skvrn, jejich růst a zánik a jejich migrace v šířce a délce,“ uvedl hlavní autor profesor Klaus Strassmeier, astronom z Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi a Postupimské univerzity, a jeho kolegové. „Takové skvrny jsou pozorovány i na jiných hvězdách, pak se označují jako hvězdné skvrny.“
„Používáme techniku nepřímého zobrazování povrchu, která umožňuje převést profily spektrálních čar na obrazy hvězdného povrchu. Obvykle lze získat pouze příležitostné snímky skvrn na hvězdném povrchu, zatímco je dobře známo, že skvrny se systematicky mění v čase a podobně jako na Slunci nám teprve potom vypovídají o vnitřním dynamu a struktuře daného cíle. Pro takovou souvislejší aplikaci dopplerovského zobrazování jsme si vybrali jednu z nejskvrnitějších hvězd na obloze, XX Trianguli.“
XX Trianguli leží přibližně 640 světelných let daleko v souhvězdí Trojúhelníku. Hvězda známá také jako XX Tri nebo HD 12545 má hmotnost jen o 10 % větší než Slunce, ale poloměr 10 slunečních poloměrů a efektivní teplotu 4 630 K. Její rotační perioda činí 24 dní a je synchronizována s oběžnou dobou dvojhvězdy.
U XX Trianguli byla již dříve zjištěna gigantická hvězdná skvrna, jejíž fyzické rozměry 10 000krát převyšují plochu největší skupiny skvrn, která kdy byla pozorována na Slunci, což odpovídá desetinásobku předpokládané plochy slunečního disku.
Profesor Strassmeier a jeho spoluautoři pořídili 99 nezávislých snímků hvězdy pomocí techniky nepřímého zobrazování povrchu zvané Dopplerovo zobrazování.
„Tmavé skvrny na povrchu hvězdy způsobily posunutí jejího fotocentra – v podstatě bodu, který představuje 'světelný střed' hvězdy – až o 24 úhlových vteřin, což odpovídá přibližně 10 % poloměru viditelného disku hvězdy,“ uvedli astronomové. „K těmto posunům dochází proto, že tmavé skvrny snižují jas v určitých oblastech hvězdy, což způsobuje mírný posun vnímaného středu světla.“
Na rozdíl od předvídatelného cyklu aktivity Slunce však tyto posuny fotocentra neměly periodický průběh, což naznačuje, že se jedná o převážně chaotické a pravděpodobně neperiodické dynamo, které je velmi odlišné od slunečního.
Tento jev také upozorňuje na problém při detekci exoplanet, protože tyto skvrnami vyvolané změny fotocentra mohou napodobovat nebo zakrývat nepatrné pohyby způsobené obíhajícími planetami, což přidává vnitřní omezení pro takové astrometrické úlovky exoplanet.
Výsledky výzkumu se objevily v časopise Nature Communications.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/giant-star-starspots-13480.html a https://phys.org/news/2024-12-starspot-red-giant-xx-trianguli.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí