Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.

Astrofyzikové objevili velké magnetické toroidy v halo Mléčné dráhy, které ovlivňují šíření kosmického záření a fyziku mezihvězdného prostoru. Jejich výzkum založený na rozsáhlých datech Faradayovy rotace odhaluje, že tyto toroidy se rozprostírají napříč Galaxií, což potvrzuje přítomnost významných toroidních magnetických polí.
Původ a vývoj kosmických magnetických polí je dlouhodobě nevyřešená otázka na hranici astronomického a astrofyzikálního výzkumu a byla vybrána jako jedna z klíčových oblastí výzkumu pro mnoho hlavních radioteleskopů světové třídy, včetně Square Kilometer Array (SKA), který je ve výstavbě. Určení rozsáhlých struktur magnetického pole v Mléčné dráze bylo po desetiletí velkou výzvou pro mnoho astronomů na světě.
Objev magnetických toroidů
V nové studii publikované v The Astrophysical Journal 10. května 2024 odhalili Jun Xu a profesor Jinlin Han z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC) obrovské magnetické toroidy v halu Mléčné dráhy, které jsou zásadní pro šíření kosmického záření a zásadním způsobem omezují fyzikální procesy v mezihvězdném prostředí a původ kosmických magnetických polí.
Jinlin Han, přední vědec v této oblasti výzkumu, určil struktury magnetického pole podél spirálních ramen galaktického disku prostřednictvím dlouhodobého projektu měření polarizace pulsarů a jejich Faradayových efektů. V roce 1997 našel nápadnou antisymetrii Faradayových efektů zdrojů kosmického rádiového záření na obloze s ohledem na souřadnice naší Galaxie, která říká, že magnetická pole v halu Mléčné dráhy mají toroidní strukturu s obrácenými směry magnetického pole pod a nad galaktickou rovinou.
Výzvy v měření magnetických polí
Určit velikost těchto toroidů nebo sílu jejich magnetických polí však bylo pro astronomy po desetiletí těžkým úkolem. Měli podezření, že antisymetrie rozložení Faradayových jevů rádiových zdrojů na obloze může být produkována pouze mezihvězdným prostředím v blízkosti Slunce, protože pulsary a některé blízké objekty s rádiovou emisí, které jsou poměrně blízko Slunce, ukazují Faradayovy efekty v souladu s anti-symetrií. Klíčem je ukázat, zda magnetická pole v rozsáhlém galaktickém halu měla mimo blízkost Slunce takovou toroidní strukturu.
Inovativní výzkumné metody
V této studii profesor Han inovativně navrhl, že Faradayova rotace z mezihvězdného prostředí v blízkosti Slunce by mohla být spočítána měřením velkého počtu pulsarů, z nichž některá byla nedávno získána pomocí sférického radioteleskopu FAST o průměru 500 metrů, a pak by mohl být odečten příspěvek od měření pozadí kosmických zdrojů. Všechna data měření Faradayovy rotace za posledních 30 let shromáždil Jun Xu.
Prostřednictvím analýzy dat vědci zjistili, že antisymetrie měření Faradayovy rotace způsobená médiem v galaktickém halo existuje na celé obloze, od středu do anticentra naší Mléčné dráhy, což znamená, že toroidní magnetická pole takové podivné symetrie mají obrovskou velikost a nacházejí se v rozsahu od 6 000 světelných let do 50 000 světelných let od středu Mléčné dráhy.
Závěr a dopad
Tato studie významně pokročila v našem chápání fyziky Mléčné dráhy a představuje milník ve výzkumu kosmických magnetických polí.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí