Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Astronomové z University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA) objevili jako první, že horký plyn v rozsáhlém halo kolem naší Galaxie rotuje stejným směrem a téměř srovnatelnou rychlostí jako galaktický disk, který obsahuje hvězdy, planety, plyn a prach. Tyto poznatky vrhají nové světlo na to, jak jednotlivé atomy postupně vytvářejí hvězdy, planety a galaxie podobné Mléčné dráze a jaká budoucnost je čeká.
Naše Galaxie spolu se svými dvěma malými souputníky – Velkým a Malým Magellanovým oblakem – je obklopena obřím halo tvořeným plynem o teplotách několika miliónů stupňů (na obrázku je halo zvýrazněno modrou barvou), které je pozorovatelné pouze z vesmíru v oboru rentgenového záření. Astronomové z University of Michigan objevili, že toto velmi hmotné horké halo rotuje stejným směrem jako galaktický disk téměř srovnatelnou rychlostí.
„Vědci doposud předpokládali, že disk naší Galaxie rotuje, zatímco tento obrovský rezervoár horkého plynu je statický – avšak tato představa je chybná. Tato zásobárna horkého plynu rovněž rotuje, a to téměř stejnou rychlostí jako disk,“ říká Edmund Hodges-Kluck.
Nové výzkumy financované NASA vycházejí z archivních údajů získaných kosmickou observatoří XMM-Newton, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Článek byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal. Výzkum se zaměřil na horké plynné halo kolem naší Galaxie, které je několikrát větší než disk Mléčné dráhy a je složeno z ionizovaného plazmatu.
Protože pohyb způsobuje posuv ve vlnových délkách světla, astronomové z University of Michigan změřili takovéto posuvy spektrálních čar velmi horkého kyslíku. Jejich objev je průkopnický: posuvy spektrálních čar, které astronomové naměřili, ukazují, že halo obklopující naši Galaxii rotuje stejným směrem jako disk Mléčné dráhy, a to podobnou rychlostí – 640 000 kilometrů za hodinu u halo v porovnání s 868 000 km/h u galaktického disku.
„Rotace horkého halo je neuvěřitelným vodítkem pro zjištění, jak se naše Galaxie zformovala,“ říká Edmund Hodges-Kluck. „Říká nám, že tato horká atmosféra je původním zdrojem velkého množství hmoty pro galaktický disk.“
Vědci dlouho přemýšleli nad tím, proč téměř všechny galaxie včetně Mléčné dráhy vypadají tak, že mají nedostatek materiálu. Astronomové se domnívají, že přibližně 80 % hmoty ve vesmíru je záhadná „temná hmota“, kterou doposud můžeme detekovat na základě jejího gravitačního působení. Avšak dokonce většina ze zbývajících 20 % „normální“ hmoty v galaktických discích schází. Podle nejnovějších informací většina „chybějící“ hmoty byla objevena v galaktickém halo. Astronomové z University of Michigan říkají, že výzkumy směru a rychlosti otáčení rotujícího halo nám pomohou určit, jakým způsobem a jakou rychlostí se hmota usadila v disku galaxie.
„Nyní, když známe rotaci halo, mohou teoretikové začít využívat tento poznatek ke zjištění, jak se naše Galaxie zformovala – a to je náš konečný cíl,“ říká Joel Bregman, profesor astronomie na University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA).
„Můžeme využít tento objev k ještě lepšímu pochopení situace: rotace tohoto horkého halo bude velké téma pro budoucí spektrografy pracující v oboru rentgenového záření,“ dodává Joel Bregman.
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí