O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.
Poslední roky jsou na Hvězdárně Valašské Meziříčí ve znamení velkých změn v základní infrastruktuře celého areálu. Zatím většina změn probíhala tak trochu skrytě, ať už proto, že se jednalo o opravy či úpravy interiérů nebo proto, že byla skryta za hradbou stromů. První velkou změnou bylo vybudování nového objektu Kulturního a kreativního centra na ulici J. K. Tyla a nyní se dostáváme do další etapy, která je svou povahou velmi zřetelná. Jedná se o komplexní revitalizaci oplocení a areálu hvězdárny.
Nově objevený molekulární oblak, který byl pro astronomy dlouho neviditelný, je jednou z největších jednotlivých struktur na obloze a patří k nejbližším Slunci a Zemi, které kdy byly objeveny. Molekulární mračna se skládají z plynu a prachu, přičemž nejčastější molekulou je vodík, nejrozšířenější molekula ve vesmíru a klíčová složka při vzniku všech známých hvězd a planet. Tyto struktury obsahují i další molekuly, například oxid uhelnatý.
Molekulární mračna se často detekují běžnými metodami, jako jsou rádiová a infračervená pozorování, která snadno zachytí chemickou stopu oxidu uhelnatého. Astrofyzička Blakesley Burkhartová z Rutgers University-New Brunswick a její kolegové použili jiný přístup.
„Jedná se o vůbec první molekulární mrak objevený přímým hledáním vzdálené ultrafialové emise molekulárního vodíku,“ řekla Burkhartová. „Data ukázala zářící molekuly vodíku detekované pomocí fluorescence v dalekém ultrafialovém záření. Tento oblak doslova září do tmy.“
Nově objevený molekulární mrak, nazvaný Eos, se nachází asi 300 světelných let od Země. Leží na okraji Místní bubliny, což je velká dutina ve vesmíru vyplněná plynem, která zahrnuje Sluneční soustavu. Astronomové odhadují, že oblak ve tvaru půlměsíce je v projekci na oblohu obrovský, měří asi 40 měsíčních úplňků a jeho hmotnost je asi 3 400krát větší než hmotnost Slunce.
Pomocí modelů vědci zjistili, že se vypaří asi za 6 milionů let. Podle týmu nepředstavuje oblak Eos pro Zemi a Sluneční soustavu žádné nebezpečí. Vzhledem ke své blízkosti představuje naopak jedinečnou příležitost ke studiu vlastností této struktury v mezihvězdném prostředí. Toto prostředí tvořené plynem a prachem, které vyplňuje prostor mezi hvězdami v Galaxii, slouží jako surovina pro vznik nových hvězd.
„Když se díváme našimi dalekohledy, zachycujeme celé planetární soustavy v procesu formování, ale nevíme, jak k tomu dochází,“ řekla Burkhartová. „Náš objev Eosu je vzrušující, protože nyní můžeme přímo měřit, jak se molekulární mračna formují a disociují a jak začínají měnit mezihvězdný plyn a prach na hvězdy a planety.“
Oblak Eos byl detekován v datech z ultrafialového spektrografu FIMS-SPEAR na palubě korejské družice STSAT-1.
„Použití techniky fluorescenční emise v dalekém ultrafialovém pásmu by mohlo přepsat naše chápání mezihvězdného prostředí a odhalit skrytá oblaka v celé Galaxii, a to dokonce až k nejvzdálenějším detekovatelným hranicím kosmického úsvitu,“ uvedla Thavisha Dharmawardena, astronomka z New York University.
O objevu informuje článek, který byl publikován v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/eos-cloud-13860.html a https://www.rutgers.edu/news/vast-molecular-cloud-long-invisible-discovered-near-solar-system
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí