Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Nově objevený molekulární oblak, který byl pro astronomy dlouho neviditelný, je jednou z největších jednotlivých struktur na obloze a patří k nejbližším Slunci a Zemi, které kdy byly objeveny. Molekulární mračna se skládají z plynu a prachu, přičemž nejčastější molekulou je vodík, nejrozšířenější molekula ve vesmíru a klíčová složka při vzniku všech známých hvězd a planet. Tyto struktury obsahují i další molekuly, například oxid uhelnatý.
Molekulární mračna se často detekují běžnými metodami, jako jsou rádiová a infračervená pozorování, která snadno zachytí chemickou stopu oxidu uhelnatého. Astrofyzička Blakesley Burkhartová z Rutgers University-New Brunswick a její kolegové použili jiný přístup.
„Jedná se o vůbec první molekulární mrak objevený přímým hledáním vzdálené ultrafialové emise molekulárního vodíku,“ řekla Burkhartová. „Data ukázala zářící molekuly vodíku detekované pomocí fluorescence v dalekém ultrafialovém záření. Tento oblak doslova září do tmy.“
Nově objevený molekulární mrak, nazvaný Eos, se nachází asi 300 světelných let od Země. Leží na okraji Místní bubliny, což je velká dutina ve vesmíru vyplněná plynem, která zahrnuje Sluneční soustavu. Astronomové odhadují, že oblak ve tvaru půlměsíce je v projekci na oblohu obrovský, měří asi 40 měsíčních úplňků a jeho hmotnost je asi 3 400krát větší než hmotnost Slunce.
Pomocí modelů vědci zjistili, že se vypaří asi za 6 milionů let. Podle týmu nepředstavuje oblak Eos pro Zemi a Sluneční soustavu žádné nebezpečí. Vzhledem ke své blízkosti představuje naopak jedinečnou příležitost ke studiu vlastností této struktury v mezihvězdném prostředí. Toto prostředí tvořené plynem a prachem, které vyplňuje prostor mezi hvězdami v Galaxii, slouží jako surovina pro vznik nových hvězd.
„Když se díváme našimi dalekohledy, zachycujeme celé planetární soustavy v procesu formování, ale nevíme, jak k tomu dochází,“ řekla Burkhartová. „Náš objev Eosu je vzrušující, protože nyní můžeme přímo měřit, jak se molekulární mračna formují a disociují a jak začínají měnit mezihvězdný plyn a prach na hvězdy a planety.“
Oblak Eos byl detekován v datech z ultrafialového spektrografu FIMS-SPEAR na palubě korejské družice STSAT-1.
„Použití techniky fluorescenční emise v dalekém ultrafialovém pásmu by mohlo přepsat naše chápání mezihvězdného prostředí a odhalit skrytá oblaka v celé Galaxii, a to dokonce až k nejvzdálenějším detekovatelným hranicím kosmického úsvitu,“ uvedla Thavisha Dharmawardena, astronomka z New York University.
O objevu informuje článek, který byl publikován v časopise Nature Astronomy.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/eos-cloud-13860.html a https://www.rutgers.edu/news/vast-molecular-cloud-long-invisible-discovered-near-solar-system
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí