Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Podle článku publikovaného v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society existovala galaxie REBELS-25 již 700 milionů let po Velkém třesku. Na publikovaném snímku je galaxie REBELS-25, jak ji viděl radioteleskop ALMA, překrytá infračerveným snímkem dalších hvězd a galaxií. Infračervený snímek pořídil dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) Evropské jižní observatoře ESO.
Galaxie, které vidíme dnes, urazily dlouhou cestu od svých chaotických protějšků, které astronomové obvykle pozorovali v raném vesmíru. Tyto neuspořádané rané galaxie se navzájem spojují a poté se neuvěřitelně pomalým tempem vyvíjejí do hladších tvarů. Současné teorie naznačují, že aby byla galaxie tak uspořádaná jako naše Mléčná dráha – rotující disk s úhlednými strukturami, jako jsou spirální ramena – musely uplynout miliardy let vývoje.
Detekce galaxie REBELS-25 však tento časový rámec zpochybňuje. „Podle našich znalostí o vzniku galaxií očekáváme, že většina raných galaxií bude malá a neuspořádaná,“ řekla Jacqueline Hodgeová, astronomka z Leidenské univerzity. Hodgeová a její kolegové ve své studii zjistili, že REBELS-25 má rudý posuv z = 7,3 (existovala tedy v době, kdy byl vesmír starý pouhých 700 milionů let), což z ní činí nejvzdálenější silně rotující diskovou galaxii, jaká kdy byla objevena.
„Vidět galaxii, která je tak podobná naší Mléčné dráze a v níž silně převládá rotace, je výzvou pro naše chápání toho, jak rychle se galaxie v raném vesmíru vyvíjely v uspořádané galaxie dnešního kosmu,“ říká Lucie Rowlandová, doktorandka na Leidenské univerzitě. Galaxii REBELS-25 autoři objevili pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).
Aby správně rozeznali strukturu a pohyb galaxie, provedli následná pozorování pomocí radioteleskopu ALMA s vyšším rozlišením, která potvrdila její rekordní charakter. Data překvapivě naznačila rozvinutější rysy podobné těm v Mléčné dráze, jako je centrální protáhlá příčka, a dokonce spirální ramena, ačkoliv k potvrzení bude zapotřebí dalších pozorování.
„Nález dalších důkazů o vyvinutějších strukturách by byl vzrušujícím objevem, protože by se jednalo o nejvzdálenější galaxii s takovými strukturami, která byla dosud pozorována,“ řekla Rowlandová. „Budoucí pozorování galaxie REBELS-25 spolu s dalšími objevy raných rotujících galaxií potenciálně změní naše chápání raného vzniku galaxií a vývoje vesmíru jako celku.“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/most-distant-rotating-disk-galaxy-rebels-25-13325.html a https://www.eso.org/public/unitedkingdom/news/eso2415/?lang
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí