Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Podle článku publikovaného v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society existovala galaxie REBELS-25 již 700 milionů let po Velkém třesku. Na publikovaném snímku je galaxie REBELS-25, jak ji viděl radioteleskop ALMA, překrytá infračerveným snímkem dalších hvězd a galaxií. Infračervený snímek pořídil dalekohled VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) Evropské jižní observatoře ESO.
Galaxie, které vidíme dnes, urazily dlouhou cestu od svých chaotických protějšků, které astronomové obvykle pozorovali v raném vesmíru. Tyto neuspořádané rané galaxie se navzájem spojují a poté se neuvěřitelně pomalým tempem vyvíjejí do hladších tvarů. Současné teorie naznačují, že aby byla galaxie tak uspořádaná jako naše Mléčná dráha – rotující disk s úhlednými strukturami, jako jsou spirální ramena – musely uplynout miliardy let vývoje.
Detekce galaxie REBELS-25 však tento časový rámec zpochybňuje. „Podle našich znalostí o vzniku galaxií očekáváme, že většina raných galaxií bude malá a neuspořádaná,“ řekla Jacqueline Hodgeová, astronomka z Leidenské univerzity. Hodgeová a její kolegové ve své studii zjistili, že REBELS-25 má rudý posuv z = 7,3 (existovala tedy v době, kdy byl vesmír starý pouhých 700 milionů let), což z ní činí nejvzdálenější silně rotující diskovou galaxii, jaká kdy byla objevena.
„Vidět galaxii, která je tak podobná naší Mléčné dráze a v níž silně převládá rotace, je výzvou pro naše chápání toho, jak rychle se galaxie v raném vesmíru vyvíjely v uspořádané galaxie dnešního kosmu,“ říká Lucie Rowlandová, doktorandka na Leidenské univerzitě. Galaxii REBELS-25 autoři objevili pomocí soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).
Aby správně rozeznali strukturu a pohyb galaxie, provedli následná pozorování pomocí radioteleskopu ALMA s vyšším rozlišením, která potvrdila její rekordní charakter. Data překvapivě naznačila rozvinutější rysy podobné těm v Mléčné dráze, jako je centrální protáhlá příčka, a dokonce spirální ramena, ačkoliv k potvrzení bude zapotřebí dalších pozorování.
„Nález dalších důkazů o vyvinutějších strukturách by byl vzrušujícím objevem, protože by se jednalo o nejvzdálenější galaxii s takovými strukturami, která byla dosud pozorována,“ řekla Rowlandová. „Budoucí pozorování galaxie REBELS-25 spolu s dalšími objevy raných rotujících galaxií potenciálně změní naše chápání raného vzniku galaxií a vývoje vesmíru jako celku.“
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/most-distant-rotating-disk-galaxy-rebels-25-13325.html a https://www.eso.org/public/unitedkingdom/news/eso2415/?lang
autor: František Martinek