Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
Astronomové využívající dalekohled ESO Very Large Telescope (VLT) pořídili působivé snímky výjimečně strukturovaného planetárního disku kolem hvězdy RIK 113. Nachází se 431 světelných let od Země v souhvězdí Štíra. Hvězda, známá také jako 2MASSJ16120668-3010270, hostí strukturovaný protoplanetární disk.
„Skutečnou složitost tohoto protoplanetárního disku poprvé odhalila loni publikovaná studie využívající pozorování radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array),“ uvedl astronom Christian Ginski z University of Galway a jeho kolegové. „Tyto výsledky ukázaly přítomnost mezery, která naznačila, že se v ní nachází objekt podobný planetě. To přimělo náš tým k následným pozorováním pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT).“
Christian Ginski a jeho spoluautoři pořídili pomocí přístroje SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch instrument) na VLT nové snímky systému a zjistili, že vnitřní prstenec má zajímavé spirální rysy.
„Ačkoliv náš tým již pozoroval téměř 100 možných planetárních disků kolem blízkých hvězd, tyto snímky jsou něčím výjimečné,“ řekl Ginski. „Málokdy se podaří najít systém s prstenci i spirálními rameny v konfiguraci, která téměř dokonale odpovídá předpovědím, jak by měla formující se planeta podle teoretických modelů utvářet svůj mateřský disk. Detekce, jako je tato, nás posouvají o krok blíže k pochopení toho, jak se obecně formují planety a jak se mohla v dávné minulosti formovat naše Sluneční soustava.“
Podrobná analýza dat z VLT/SPHERE odhalila nejen jeden, ale hned dva potenciální signály z protoplanet kolem RIK 113, nedaleko od původní detekce pomocí ALMA. Prozatím jsou tyto signály stále spíše náznakem než přímým potvrzením. Dvě samostatné studie z ALMA i VLT však naznačují přítomnost alespoň jedné planety, a proto jsou tyto výsledky velmi slibné pro budoucí objevy.
„Objevili jsme vnitřní disk (sahající do vzdálenosti 40 AU) se dvěma spirálními rameny, oddělený mezerou od vnějšího prstence sahajícího do vzdálenosti 115 AU,“ uvedli astronomové. „Porovnáním s naším vlastním modelem a hydrodynamickými modely z literatury jsme zjistili, že tyto struktury odpovídají přítomnosti usazeného plynného obra s hmotností v rozmezí 0,1 až 5 hmotností Jupitera v závislosti na použitém modelu a jejich základních předpokladech.“
„Systém RIK 113 je jedním z mála systémů, které vykazují tuto výjimečnou morfologii spirálních ramen umístěných uvnitř rozptýlené mezery a prstence,“ dodali astronomové. „Předpokládáme, že to může souviset s vyšší viskozitou disku ve srovnání s jinými systémy, jako je PDS 70. Pokud se planety v disku potvrdí, stane se RIK 113 prvotřídní laboratoří pro studium interakce mezi planetami a diskem.“
Studie byla publikována online v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/still-forming-gas-giant-rik-113-13973.html a https://www.eso.org/public/images/potw2523a/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí