Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
Astronomové využívající dalekohled ESO Very Large Telescope (VLT) pořídili působivé snímky výjimečně strukturovaného planetárního disku kolem hvězdy RIK 113. Nachází se 431 světelných let od Země v souhvězdí Štíra. Hvězda, známá také jako 2MASSJ16120668-3010270, hostí strukturovaný protoplanetární disk.
„Skutečnou složitost tohoto protoplanetárního disku poprvé odhalila loni publikovaná studie využívající pozorování radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array),“ uvedl astronom Christian Ginski z University of Galway a jeho kolegové. „Tyto výsledky ukázaly přítomnost mezery, která naznačila, že se v ní nachází objekt podobný planetě. To přimělo náš tým k následným pozorováním pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT).“
Christian Ginski a jeho spoluautoři pořídili pomocí přístroje SPHERE (Spectro-Polarimetric High-contrast Exoplanet REsearch instrument) na VLT nové snímky systému a zjistili, že vnitřní prstenec má zajímavé spirální rysy.
„Ačkoliv náš tým již pozoroval téměř 100 možných planetárních disků kolem blízkých hvězd, tyto snímky jsou něčím výjimečné,“ řekl Ginski. „Málokdy se podaří najít systém s prstenci i spirálními rameny v konfiguraci, která téměř dokonale odpovídá předpovědím, jak by měla formující se planeta podle teoretických modelů utvářet svůj mateřský disk. Detekce, jako je tato, nás posouvají o krok blíže k pochopení toho, jak se obecně formují planety a jak se mohla v dávné minulosti formovat naše Sluneční soustava.“
Podrobná analýza dat z VLT/SPHERE odhalila nejen jeden, ale hned dva potenciální signály z protoplanet kolem RIK 113, nedaleko od původní detekce pomocí ALMA. Prozatím jsou tyto signály stále spíše náznakem než přímým potvrzením. Dvě samostatné studie z ALMA i VLT však naznačují přítomnost alespoň jedné planety, a proto jsou tyto výsledky velmi slibné pro budoucí objevy.
„Objevili jsme vnitřní disk (sahající do vzdálenosti 40 AU) se dvěma spirálními rameny, oddělený mezerou od vnějšího prstence sahajícího do vzdálenosti 115 AU,“ uvedli astronomové. „Porovnáním s naším vlastním modelem a hydrodynamickými modely z literatury jsme zjistili, že tyto struktury odpovídají přítomnosti usazeného plynného obra s hmotností v rozmezí 0,1 až 5 hmotností Jupitera v závislosti na použitém modelu a jejich základních předpokladech.“
„Systém RIK 113 je jedním z mála systémů, které vykazují tuto výjimečnou morfologii spirálních ramen umístěných uvnitř rozptýlené mezery a prstence,“ dodali astronomové. „Předpokládáme, že to může souviset s vyšší viskozitou disku ve srovnání s jinými systémy, jako je PDS 70. Pokud se planety v disku potvrdí, stane se RIK 113 prvotřídní laboratoří pro studium interakce mezi planetami a diskem.“
Studie byla publikována online v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/still-forming-gas-giant-rik-113-13973.html a https://www.eso.org/public/images/potw2523a/
autor: František Martinek