Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Astronomové učinili s pomocí nových infračervených měření převratný objev. Tým mezinárodních výzkumníků, včetně geologů z univerzity v Heidelbergu, identifikoval dříve neznámou třídu asteroidů. Pomocí infračervené spektroskopie byli vědci schopni charakterizovat tato malá nebeská tělesa. Nově objevené asteroidy se nacházejí v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem a jsou podobné trpasličí planetě Ceres – tedy bohaté na vodu. Počítačové simulace naznačují, že tyto asteroidy byly přesunuty do současné polohy v pásu asteroidů krátce po svém vzniku v důsledku složitých dynamických procesů ve vnějších oblastech Sluneční soustavy.
S rovníkovým průměrem přibližně 900 kilometrů je trpasličí planeta Ceres největším objektem v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. V této oblasti také obíhá mnoho dalších malých planetek. „Jsou to zbytky stavebních materiálů, z nichž byly před čtyřmi a půl miliardami let vytvořeny planety naší Sluneční soustavy. V těchto malých tělesech a jejich fragmentech, meteoritech, nacházíme četné relikvie, které ukazují přímo na proces formování planet,“ vysvětluje Mario Trieloff z Institutu věd o Zemi na univerzitě v Heidelbergu. Současná studie ukazuje, že malá vesmírná tělesa pocházejí ze všech oblastí rané Sluneční soustavy.
Pomocí malých těles z vnějších oblastí Sluneční soustavy se voda mohla dostat na stále rostoucí mladou Zemi v podobě asteroidů, protože stavební kameny planet ve vnitřní Sluneční soustavě byly podle profesora Trieloffa vyprahlé.
Nová infračervená spektra pořídil Driss Takir pomocí infračerveného dalekohledu NASA na observatoři Mauna Kea na Havaji. „Astronomická měření umožňují identifikaci asteroidů podobných trpasličí planetě Ceres s průměrem menším než 100 kilometrů, které se v současnosti nacházejí v omezené oblasti mezi Marsem a Jupiterem poblíž oběžné dráhy planetky Ceres,“ vysvětluje Driss Takir, astrofyzik z NASA Johnson Space Center a hlavní autor studie.
Infračervená spektra zároveň podporují závěry o chemickém a mineralogickém složení těles. Stejně jako u Ceres jsou na povrchu objevených asteroidů minerály, které vznikly interakcí s kapalnou vodou.
Malá vesmírná tělesa jsou značně porézní. Vysoká pórovitost je další charakteristikou sdílenou s trpasličí planetou Ceres a známkou toho, že horninový materiál je stále zcela původní. „Krátce po zformování asteroidů nebyly teploty dostatečně vysoké, aby je přeměnily na kompaktní skalní strukturu; zachovaly si porézní a primitivní charakter typický pro vnější ledové planetky nacházející se daleko od Slunce,“ vysvětluje Wladimir Neumann, člen týmu profesora Trieloffa. Byl zodpovědný za počítačové modelování tepelného vývoje malých těles.
Vlastnosti těchto objektů podobných Ceres a jejich přítomnost v relativně úzké zóně vnějšího pásu asteroidů naznačují, že tato tělesa byla nejprve zformována v chladné oblasti na okraji naší Sluneční soustavy. Gravitační poruchy na oběžných drahách velkých planet, jako je Jupiter a Saturn – nebo „nestabilita obřích planet“ – změnily trajektorii těchto asteroidů tak, že objekty byly „implantovány“ do dnešního pásu asteroidů. To bylo prokázáno pomocí numerických výpočtů provedených výzkumníky na vývoj trajektorií v rané Sluneční soustavě.
Zdroj: https://scitechdaily.com/astronomers-identify-unknown-class-of-water-rich-asteroids/
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí