V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
O víkendu 10. – 12. 7 2026 se úspěšně uskutečnila Víkendová škola návrhu a stavby nanosatelitů v rámci projektu přeshraniční spolupráce s názvem Rozvoj vzdělávání v oblasti vývoje nanosatelitů a kosmických technologií. Akci pořádali oba partneři projektu, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. a Slovenská organizácia pre vesmírné aktivity a zúčastnilo se ji 15 účastníků z obou stran hranice. Součástí opravdu bohatého a zajímavého programu byly nejen teoretické přednášky, semináře, praktické činnosti se složením Schoolsatů – výukového modelu cubesatu, ale také jsme si vyzkoušeli virtuální technologie i praktická pozorování kosmických objektů pozemními dalekohledy, včetně Mezinárodní kosmické stanice. Po úspěšném absolvování víkendové školy a nedělní samostatné práce obdrželi všichni účastníci certifikát o absolvování této školy.
Po dvouleté přestávce organizuje hvězdárna pro děti a mládež astronomické tábory. Podobně jako v předchozích letech nabízíme pobytový tábor pro starší a odvážnější děti, které se nebojí vícedenního pobytu mimo domov, i tzv. příměstský tábor, kdy děti docházejí každý den na hvězdárnu. Obě akce jsou koncipovány jako vzdělávací, naším cílem však není děti zahlcovat informacemi, ale nabídnout jim smysluplnou rekreaci plnou her, zábavných úkolů, dobrovolných sportovních aktivit a především odpočinku pod hvězdnou oblohou při nočních pozorováních.

V1355 Orionis (známý také jako HD 291095) je binární hvězdný systém typu RS CVn (Canum Venaticorum) nacházející se 400 světelných let daleko v souhvězdí Orion. Hlavní složka je 2,88krát větší než Slunce. Tým japonských astronomů využil simultánní pozemní a vesmírná pozorování k zachycení úplnějšího obrazu supervzplanutí na hvězdě V1355 Orionis. Pozorovaná erupce začala velmi masivní, vysokorychlostní protuberancí. Tyto výsledky nám dávají lepší představu o tom, jak tyto supererupce vznikají.
„Sluneční erupce jsou explozivní jevy, při nichž se magnetická energie uložená kolem slunečních skvrn náhle uvolní prostřednictvím opětovného magnetického přepojení (rekonexe). Obecně platí, že sluneční erupce uvolňují velké množství energie,“ řekl astronom Shun Inoue a kolegové z Kjótské univerzity.
Během erupce dochází k emisi v širokém rozsahu vlnových délek od rádiových vln až po rentgenové záření. Obecně platí, že výrazné exploze na Slunci, které souvisejí s erupcemi, jsou pozorovány jako emise a absorpce v čáře Hα, když vybuchnou mimo limbus a nebo na disku.
Výbuchy nebo erupce vláken mohou vést k výronům koronální hmoty (CME), pokud je rychlost výtrysků dostatečně velká. Záblesky jsou často pozorovány jak na Slunci, tak na hvězdách. V případě hvězd byly potvrzeny rovněž supererupce, které uvolňují 10krát větší množství energie než největší pozorované sluneční erupce.
Shun Inoue a spoluautoři použili dalekohled Seimei v Japonsku o průměru 3,8 m a satelit NASA s názvem Transiting Exoplanet Survey Satellite (TESS) k monitorování binárního hvězdného systému V1355 Orionis, o kterém je známo, že na něm často dochází k velkým supervzplanutím.
„Podařilo se nám zachytit supervzplanutí při nepřetržitém pozorování a s vysokým časovým rozlišením,“ řekli astronomové. „Výpočet rychlosti erupce vyžaduje určité předpoklady o aspektech, které nejsou přímo pozorovatelné, ale i ty nejkonzervativnější odhady daleko překračují únikovou rychlost hvězdy (347 km/s), což naznačuje, že erupce byla schopna překonat gravitaci hvězdy a rozvíjela se v CME.“
Výbuch erupce byl také jedním z nejmasivnějších, jaké kdy byly pozorovány a odnesl z hvězdy biliony tun hmoty.
Práce byla zveřejněna v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/v1355-orionis-superflare-11870.html a https://www.kyoto-u.ac.jp/en/research-news/2023-04-28
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí