Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Pomocí archivních dat z radioteleskopu Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) zachytili astronomové rádiový signál na specifické vlnové délce známé jako čára 21 cm z galaxie SDSS J0826+5630, v níž se tvoří hvězdy a která existovala již před téměř 9 miliardami let. Je to poprvé, co byl tento typ rádiového signálu detekován na tak velkou vzdálenost.
„Galaxie vysílá různé druhy rádiových signálů,“ řekl Arnab Chakraborty, postdoktorandský výzkumník na McGill University. „Doposud bylo možné zachytit tento konkrétní signál pouze z blízkých galaxií, což omezuje naše znalosti na galaxie blíže Zemi. Ale díky přirozeně se vyskytujícímu jevu zvanému gravitační čočka můžeme zachytit slabý signál z rekordní vzdálenosti. To nám pomůže pochopit složení galaxií v mnohem větších vzdálenostech od Země.“
Arnab Chakraborty a jeho kolega Nirupam Roy z Indian Institute of Science pomocí archivních dat z Giant Metrewave Radio Telescope v Indii detekovali signál ze vzdálené galaxie s tvorbou hvězd známé jako SDSS J0826+5630 a změřili složení jejích plynů. Pozorovali, že atomová hmotnost obsahu plynu v této konkrétní galaxii je téměř dvakrát větší než hmotnost hvězd, které jsou pro nás viditelné.
Rádiový signál byl vysílán z této galaxie, když vesmír byl starý pouze 4,9 miliardy let, což astronomům umožnilo nahlédnout do tajemství raného vesmíru.
„Je to ekvivalent zpětného pohledu v čase do doby před 8,8 miliardy let,“ řekl Arnab Chakraborty. „Gravitační čočky zesilují signál přicházející ze vzdáleného objektu, aby nám pomohl nahlédnout do raného vesmíru,“ dodal Nirupam Roy. „V tomto konkrétním případě je signál zakřiven přítomností dalšího masivního tělesa, jiné galaxie mezi cílem a pozorovatelem. To efektivně vede ke zesílení signálu o faktor 30, což umožňuje dalekohledu jej zachytit.“
Výsledky týmu demonstrují proveditelnost pozorování vzdálených galaxií v podobných situacích s gravitační čočkou. „Otevírá to také vzrušující nové příležitosti pro zkoumání kosmického vývoje hvězd a galaxií pomocí stávajících nízkofrekvenčních radioteleskopů,“ uvedli autoři.
Jejich práce byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/radio-signal-strongly-gravitationally-lensed-galaxy-11576.html a https://scitechdaily.com/uncovering-secrets-of-the-early-universe-astronomers-capture-radio-signal-from-distant-galaxy/
autor: František Martinek