Asteroid Vesta pozmění teorie vzniku planet

Výzkumníci EPFL (École polytechnique fédérale de Lausanne) mnohem lépe porozuměli asteroidu Vesta a jeho vnitřní struktuře díky počítačovým simulacím a údajům z americké kosmické sondy Dawn. Jejich závěry publikované v časopise Nature částečně zpochybňují současné modely vzniku kamenných planet včetně Země.

S průměrem zhruba 525 km je asteroid Vesta jedním z největších planetárních embryí (zárodků planet). Aby NASA uspokojila vědecký zájem odborníků, navedla sondu Dawn na roční oběžnou dráhu kolem planetky v době od července 2011 do července 2012.

Data získaná kosmickou sondou byla analyzována skupinou vědců z EPFL, a také z univerzit v Bernu, Brittany (Francie) a Arizoně (USA). Závěr je jednoznačný: kůra planetky je třikrát silnější, než se předpokládalo. Výzkum přinesl nejen možné dopady na strukturu nebeských těles obíhajících mezi drahami planet Mars a Jupiter. Jejich závěry rovněž zpochybnily základní složku v modelech vzniku planet, jmenovitě složení původního oblaku hmoty, který se spojil dohromady, zahřál, roztavil a následně utuhnul do podoby planet.

Harold Clenet, pracovník Earth and Planetary Science Laboratory (EPSL), která je součástí EPFL, se zabýval složením horniny na povrchu asteroidu Vesta. „Co je velmi pozoruhodné, je absence specifického minerálu – olivínu – na povrchu této planetky,“ říká výzkumník.

Olivín je hlavní složkou pláště planet a měl být nalezen ve velkém množství na povrchu Vesty vzhledem ke dvěma obrovským impaktům, které – podle počítačových simulací – vyhloubily v oblasti jižního pólu asteroidu „díry“ do hloubky až 80 km. Přitom katapultovaly velké množství horniny a rozhodily ji po povrchu planetky Vesta.

Tyto dva impakty byly tak silné, že více než 5 % meteoritů nalezených na Zemi pochází právě z planetky Vesta. „Přesto tyto katastrofické události nebyly dostatečně silné, aby pronikly skrz kůru planetky a dosáhly až k jejímu plášti,“ dodává Harold Clenet.

Meteority původem z Vesty a nalezené na Zemi to potvrzují, protože celkově olivín postrádají nebo obsahují pouze jeho nepatrné množství ve srovnání s množstvím zjištěným v pláštích planet. Rovněž sonda Dawn neobjevila stopy olivínu v okolí dvou velkých impaktních kráterů na povrchu Vesty.

„To znamená, že kůra této planetky nemá tloušťku 30 km, jak naznačovaly modely, ale více než 80 km,“ říká Harold Clenet.

Tyto objevy zpochybňují modely popisující vznik Vesty, a tudíž i vznik kamenných planet včetně Země ve Sluneční soustavě. Veškeré teorie vzniku planet bude nutné přezkoumat. Složitější modely planet musí vzít v úvahu nejen jejich původní složení, ale také jejich dráhy, rozměry a související dobu chladnutí.

Vesta je jediný známý asteroid, který má strukturu podobnou Zemi – obsahuje jádro, plášť a kůru – vytvořenou v obrovské vesmírné laboratoři, kterou nyní můžeme použít za účelem testování hypotéz a teorií.

Zdroj: http://phys.org/news/2014-07-asteroid-vesta-reshape-theories-planet.html a http://dawnblog.jpl.nasa.gov/2014/05/23/vesta360/

autor: František Martinek