V uplynulých dnech se členové astronomických kroužků hvězdárny pokusili uspět ve školním kole astronomické olympiády v těchto kategoriích: 6. a 7. třída a 8. a 9. třída. Do tohoto vědomostního zápolení se zapojilo celkem 13 dětí s tím, že pro některé to bude zkouška tzv. nanečisto a skutečné vědomostní zápolení je bude čekat až v následujících letech.
Seriál o hvězdárně, tak jak ji prožívali a zažívali naši předchůdci. V tomto díle nakoukneme do minulého století, kdy na počátku 90. let se zdálo, že hvězdárny zaniknou v rámusu rodícího se kapitalismu.
Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Umělecké vyobrazení znázorněné na příčném řezu oblastí v podobě dvou obřích „koblih“ záření, nazývané Van Allenovy pásy (Van Allen Belts), zobrazuje útvary, které obklopují Zemi. Připomeňme si nejdůležitější fakta o tomto zajímavém prostředí v okolí naší planety.
1. Dva radiační pásy vyplněné elektrony a nabitými částicemi obklopují Zemi. Vnitřní radiační pás je poměrně stabilní, avšak vnější pás se zvětšuje a smršťuje v průběhu času.
2. Radiační pásy mají vzhled jako dvě obrovské koblihy. Země se nachází v centru „díry“ v koblize.
3. Když vnitřní pás bobtná, tento region nebezpečného záření expanduje a zahrnuje dráhy Mezinárodní kosmické stanice a mnoha dalších satelitů.
4. První důkazy radiačních pásů oznámil v roce 1958 James Van Allen na základě dat z detektorů kosmického záření na palubě první americké umělé družice Země vypuštěné NASA: Explorer 1. Družice byla dopravena na oběžnou dráhu kolem Země raketou Jupiter C z kosmodromu Cape Canaveral na Floridě dne 31. ledna 1958.
5. Vnější radiační pás byl objeven o několik měsíců později po zjištění vnitřního radiačního pásu na základě dat z umělých družic Explorer IV a Pioneer 3; obě byly vypuštěny v roce 1958.
6. Když byly radiační pásy objeveny, radiace byla tak intenzivní, že si astronomové nejprve mysleli, že snad může jít o záznam nukleárních testů v bývalém Sovětském svazu.
7. Kosmické sondy Van Allen Probe (start 30. 8. 2012) byly umístěny na velmi protáhlé eliptické dráhy – rovněž známé jako „přechodové dráhy ke dráze geostacionární“.
8. Dráhy sond Van Allen Probe jsou známé jako přechodové ke dráze geostacionární; jsou to stejné dráhy, které jsou také používány k dopravě družic na geostacionární dráhu.
9. Částice, které vypadávají z radiačních pásů, mohou ovlivňovat chemické složení a stavbu zemské atmosféry.
10. Materiál v radiačních pásech je tvořen nabitými částicemi – tato látka se označuje jako „plazma“. Plazma obklopuje Slunce a prostupuje velkou část vesmíru.
11. Magnetická pole jsou pro lidské oko neviditelná, avšak poskytují strukturu v celém prostoru, která je vodítkem pro pohyb nabitých částic.
12. Van Allenovy radiační pásy jsou jednou částí zemského dynamického magnetického prostředí, známého jako magnetosféra.
13. V průběhu period intenzivního kosmického počasí, změny hustoty a energie částic radiačních pásů se může zvyšovat nebezpečí pro kosmonauty, umělé družice, a dokonce to může ovlivňovat i pozemní technologie.
14. Některé částice v radiačních pásech se pohybují rychlostí blízkou rychlosti světla, která je zhruba 300 tisíc kilometrů za sekundu.
15. Naše společnost spoléhá na více než 800 umělých družic operujících v radiačních pásech, například pro oblast komunikace a navigace.
16. Vnější radiační pás se rozprostírá typicky ve vzdálenosti 13 500 až 58 000 kilometrů nad zemským povrchem.
17. Větší část intenzivní oblasti záření uvnitř vnějšího pásu se nachází mezi 14 500 až 19 000 kilometry nad zemským povrchem.
18. Čím více budeme chápat to, co se děje v radiačních pásech, tím lépe můžeme ochránit budoucí umělé družice a kosmické sondy, případně lodě s posádkou.
19. Magnetická pole Země nás chrání před slunečními bouřemi a nepřetržitým proudem slunečního větru.
20. Největším rizikem pro astronauty cestující na Mars bude překonání projevů slunečních bouří a slunečního záření.
21. Jeden senzor na palubě družic Van Allen Probe měří jejich životnost po vystavení radiaci dávající inženýrům přesné informace pro stavbu ochrany přístrojů a samotných družic před zářením při vypouštění budoucích objektů.
Zdroj: https://scitechdaily.com/radiation-belts-21-fun-facts/
autor: František Martinek