Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.
Astronomická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) pořídila 25. 6. 2008 snímek bezprostředního okolí Slunce, na němž byla objevena kometa s pořadovým číslem 1500. Sonda tak obdržela „dárek“ k blížícímu se 13. výročí jejího vypuštění (2. 12. 1995). Je tak mnohem úspěšnější, než všichni ostatní objevitelé komet dohromady.
Předpokládá se, že přibližně 85 % komet, objevených na snímcích ze sondy SOHO, jsou úlomky velké komety, která se rozpadla pravděpodobně před mnoha staletími při smrtícím přiblížení ke Slunci. Komety jsou označovány termínem Kreutzova skupina komet podle svého objevitele, kterým byl německý astronom Heinrich Carl Friedrich Kreutz. Jedná se o kometární fragmenty, které se přibližují ke Slunci na vzdálenost menší než 0,01 AU (tj. asi 1 460 000 km), když se ke Slunci vracejí z velkých vzdáleností. Posledně objevený fragment – malý a jasný objekt na snímku – rovněž patří do této kategorie. V takovéto blízkosti (z astronomického hlediska) je většina kometárních úlomků zničena, dochází k jejich vypaření v důsledku intenzivního slunečního záření. Sonda SOHO, která se nachází v privilegované oblasti mezi Zemí a Sluncem, všechny tyto případy zaregistruje svým ostražitým elektronickým okem.
Pozorování 1500 komet za dosavadní úspěšnou činnost sondy umožní vědcům vystopovat procesy dezintegrace, při nichž kometa ztrácí menší či větší množství ledu během průletu kolem Slunce. „To nám umožňuje pozorovat, jak komety umírají,“ říká Karl Battams (Naval Research Laboratory, Washington, USA). „Jedná se o unikátní soubor dat, který nemohl být získán jiným způsobem.“
Sluneční kosmická observatoř SOHO byla vypuštěna před 13 roky, aby monitorovala sluneční aktivitu a nejbližší okolí Slunce. „Zachycení obrovského množství komet bylo jakýmsi neplánovaným bonusem,“ říká Bernhard Fleck, vědecký pracovník projektu SOHO (ESA).
SOHO komety s pořadovými čísly 999 a 1000 byly objeveny na snímku, pořízeném 5. 8. 2005. O jejich objev se zasloužil Toni Scarmato z Itálie při prohlížení fotografií z přístroje LASCO (Large Angle and Spectrometric Coronograph), jednoho z 12 vědeckých přístrojů na palubě sondy SOHO.
Podrobnější informace o kometách SOHO jsou na internetové adrese http://ares.nrl.navy.mil/sungrazer.
Přehled doposud objevených komet v blízkosti Slunce:
Objevitel | Období | Počet |
Pozemská pozorování | 10 komet | |
Družice SOLWIND (P78-1) | 1979-1984 | 6 komet |
Družice SMM | 1987-1989 | 10 komet |
SOHO | 1995-2008 | 1500 komet |
Zdroj: http://www.astronomynow.com/080630SOHOdiscoversits1500thcomet.html
autor: František Martinek