Na počátku ledna tohoto roku organizovala hvězdárna pro členy astronomického kroužku školní kolo astronomické olympiády v kategorii EF (8. a 9. třída.). Za necelých 60 minut museli její účastníci odpovědět na cca 20 otázek a vypočítat několik příkladů. Tak například museli znát termíny jako radiant, atmosférická refrakce anebo Langrandeův bod. Matematicky pak měli zvládnout např. výpočet rychlosti vzdalování hvězdy.
Od září 2022 bude Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. nabírat nové zájemce do Klubu nadaných dětí, který zde funguje pod záštitou Dětské mensy již od roku 2019.
Ve školním roce 2022/2023 otevíráme klub pro děti, které budou v tomto školním roce navštěvovat 3. – 5. třídu ZŠ.
Touha prozkoumat stratosféru a její vliv nejen na živé organismy stojí za projektem s názvem Společně na hranici vesmíru. Jeho cílem je vytvořit, podpořit a udržet malé vývojové a výzkumné týmy složené z techniků a výzkumníků z obou stran česko-slovenské hranice. Projekt jsme začali realizovat v listopadu 2020 a i přes nepřízeň okolních podmínek, úspěšně pokračuje.
Na této stránce vám představujeme některé zajímavé turistické cíle v nejbližším okolí naší hvězdárny, které by vás mohly inspirovat k návštěvě či výletu. Věříme, že se vám bude u nás opravdu líbit.
Původně barokní budova z roku 1730 sloužila jako sídlo správy krásenského panství. O více než sto let později ji Eugen hrabě Kinský nechal přestavět na empírový zámek. Pozdější majitel Ladislav Seilern-Aspang zde roku 1924 hostil prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Od roku 1949 sídlí v zámku Kinských vlastivědné muzeum, v němž bude do podzimu roku 2021 probíhat rozsáhlá rekonstrukce. K zámku přiléhá rozlehlý anglický park s hodnotnými druhy dřevin, založený na přelomu 18. a 19. století. Jeho součástí je amfiteátr, v němž probíhají koncerty a promítání letního kina.
Zámek, majestátně se tyčící nad Rožnovskou Bečvou, představuje jednu z dominant města. Jeho stavbu započal Jan z Pernštejna v první polovině 16. století. Původně renesanční zámek byl později přestavěn v duchu barokního slohu. Nejprve zde sídlil rod Žerotínů. Poté patřil rodu Kinských, který ho prodal rakouskému státu. Ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století sloužil jako ženská trestnice, jediná na Moravě a ve Slezsku. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů.
Po rozsáhlé rekonstrukci zahájené na sklonku minulého století se zámek Žerotínů proměnil na centrum kulturního života města. V jeho prostorách se nacházejí Muzejní a galerijní centrum se stálými expozicemi a sezonními výstavami a divadelní sál. Suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v České republice. K nejvýznamnějším akcím, které se v zámku konají, patří Mezinárodní festival cimbálu a multižánrová přehlídka Valašský špalíček. V sousedství zámku vynikají obnovená bývalá vězeňská kaple, sloužící jako výstavní galerie, a rovněž opravená někdejší barokní sýpka, v níž působí turistické informační centrum.
Částečně roubená stavba pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. V 18. století k němu byla přistavěna dřevěná loď s ochozem v lidovém stylu. V polovině 20. století přestal sloužit liturgickým účelům. Nyní je zde soustředěno lapidárium kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru.
K nejzajímavějším exponátům patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň. Přístupný je pouze o letních prázdninách.
Zámek ze 2. poloviny 16. století získal současnou podobu ve 2. polovině 19. století, v období klasicismu. Vlastnil ho rod Beesů a od roku 1881 Kinští.
K zámku přiléhá přírodně krajinářský park s naučnou stezkou, který počátkem 19. století založil rod Kinských z Vchynic a Tetova. V roce 1998 skončila celková rekonstrukce parku, v němž se nachází množství vzácných cizokrajných jehličnanů a listnatých stromů.
Je situován do samotného centra města. Do prostředí vzrostlých stromů jsou zde zasazeny evangelický kostel, pomník Tomáše Garrigue Masaryka a mnoho pěkných, architektonicky cenných rodinných domů. Kostel bývá dějištěm koncertů vážné a duchovní hudby.
Vznikl v roce 1948 jako připomínka obětí druhé světové války. Autory návrhu byli architekti Josef Místecký a Jaroslav Hlaváč. Z kopce Helštýna se nabízí krásná vyhlídka na Valašské Meziříčí a jeho okolí.
Dřevěné městečko
Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě. Bylo otevřeno roku 1925 a prezentuje způsob života ve valašském městečku od poloviny 19. století po první čtvrtinu století dvacátého. V hlavní sezoně zde téměř každý víkend probíhají folklorní a řemeslné programy. Dřevěné městečko bývá také dějištěm několika folklorních festivalů. Prohlídka s průvodcem trvá 45 minut.
Mlýnská dolina
Nejmladší areál Valašského muzea v přírodě byl otevřen v roce 1983. Představuje unikátní soubor živých staveb a zařízení, která jsou v provozu díky síle horské vody a lidských rukou. Spatříte zde objekty dokumentující rozvoj a specializaci hospodářství na vesnici od druhé poloviny 17. do 19. století, například vodní mlýn, pilu, valchu, hamr a lisovnu oleje. Ve vozovně z Ostravice se seznámíte se starými dopravními prostředky a zemědělskou technikou.
Valašská dědina
Nejrozsáhlejší areál Valašského muzea v přírodě. Zahrnuje hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárnu. Všechny objekty jsou zasazeny do krajiny, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd.
Jarcovská kula je izolovaná, 7–8 metrů vysoká skalní věž nad obcí Jarcová u Valašského Meziříčí. Z hlediska ochrany přírody není lezení nijak omezeno.
Dostanete se k ní po modré turistické značce z vlakové zastávky Brňov nebo z autobusové zastávky "Podlesí, restaurace", dále po lávce přes Vsetínskou Bečvu a strmě lesem asi 15 minut ke skále.
.
Údolní nádrž, postavená již za Rakousko-Uherska v letech 1907–1912. Její 36,5 metru vysoká a 170 metru dlouhá hráz patřila k nejsmělejším vodním dílům své doby. Dnes je jedním z nejvíce navštěvovaných rekreačních míst Vsetínska, které nabízí možnost koupání a provozování vodních sportů.
Vrchol nad přehradou Bystřička, s pískovcovými skalami a původní loukou se vstavačovitými rostlinami, známou jako „Louky za Klenovem“.