Život na Zemi mohl přežít velké bombardování

Mikroorganismy, žijící hluboko pod zemským povrchem, mohly přežít intenzivní bombardování planetkami, které zasáhlo Zemi před 3,9 miliardami roků – tento závěr vyplývá z nových analýz vědců. To mj. znamená, že dnešní život může být pokračovatelem mikroorganismů, které vznikly před 4,4 miliardami roků, když na Zemi vznikaly oceány.

Přibližně před 3,9 miliardami roků, kdy docházelo k tzv. migraci obřích plynných planet, mohlo být vysláno velké množství menších těles do vnitřních oblastí Sluneční soustavy, kde mohly dopadat na povrch vnitřních planet. Geologové označují toto období jako Hadean Eon a předpokládají doslova ohnivé peklo v důsledku častých impaktů, čímž mohlo dojít ke sterilizaci planety Země.

Avšak nejnovější studie, které uskutečnili Oleg Abramov a Stephen J. Mojzsis (University of Colorado, Boulder), vedou k závěru, že odolné formy života mohly přežít, pokud byly ukryty hluboko pod zemským povrchem. Podrobnější informace o tomto objevu bude publikována 23. 3. 2009 na konferenci Lunar and Planetary Science v Texasu.

Oblast sterilizace

Prostřednictvím počítačových modelů bylo směrem k Zemi „vysláno“ kamenné těleso o stejné hmotnosti, jakou mají asteroidy nacházející se v současné době v oblasti pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, které narazilo do naší mladé planety. Obrovský impakt způsobil nepopsatelnou škodu – srážka s tělesem o průměru 500 km vedla k vyvržení obrovského množství horniny zahřáté na teplotu 1 200 °C, která pokryla Zemi vrstvou o tloušťce 350 m.

Přesto teplo uvolněné při impaktu nemohlo proniknout příliš hluboko do spodní vrstvy pevné zemské kůry. Vrstva horniny, zahřátá na sterilizační teplotu kolem +110 °C, mohla být tlustá pouze zhruba 300 m. Vysokoteplotní extremofilní bakterie podobné těm, které žijí v horkých pramenech Yellowstonského národního parku (Yellowstone National Park), by mohly přežít ve větších hloubkách, v oblasti zhruba 4 km pod povrchem.

Kromě toho impakty pomohly vytvořit útočiště teplomilným mikroorganismům vznikem prasklin v kamenné kůře, do kterých mohla později pronikat voda.

Prvotní oceány

Takže jak dávno mohl život na Zemi vzniknout? To je těžké odhadnout, protože horniny, které zaznamenaly svědectví o přítomnosti jakéhokoliv života z éry Hadean, byly zničeny v období tzv. „pozdního velkého bombardování“, kdy do naší Země průběžně narážely asteroidy a komety. Nejstarší vzorky, dokazující přítomnost života, pocházejí z horniny vytvořené před 3,83 miliardami roků, z doby krátce po skončení velkého bombardování.

Avšak teplomilné mikroorganismy, zdá se, mají svůj původ v počátečních formách života na Zemi a mohly se vyvinout již v období před 4,4 miliardami roků. To je období, kdy horká a mladá Země – jejíž vrchních několik stovek km se pravděpodobně vypařilo o 100 miliónů roků dříve, kdy v důsledku srážky Země s tělesem velikosti Marsu vznikl náš Měsíc – se dostatečně ochladila, což umožnilo vznik oceánů.

Stephen J. Mojzsis říká: „Přes všechny problémy mohl před 4,4 miliardami roků vzniknout na Zemi život, který si i přes období pozdního velkého bombardování proklestil cestu až do dnešních dnů a nebyl zahuben.“

Poznámka:

Hadaikum (Hadean) je nejstarší období (eon) ve vývoji Země. Datuje se do doby před 4,6 až 3,8 miliardy roků. Pro toto období je charakteristický vznik zemské kůry a později oceánů. Název je odvozen od Háda, řeckého boha podsvětí. Neklidné období bylo plné sopečných výbuchů a dopadajících velkých meteoritů.

Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn16733-life-could-have-survived-earths-early-pounding.html

autor: František Martinek