Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


14.04.2024
Víkendová stáž studentů Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR

Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoř optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vší se studenti u nás zabývali? Hlavní tématem byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.

18.03.2024
Hvězdárna na Den hvězdáren a planetárií představila nové modely Slunce a Země

Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.

05.01.2024
Činnost Klubu nadaných dětí ve školním roce 2023/2024

Klub nadaných dětí funguje na hvězdárně od roku 2019. Klub se každý nový školní rok otevírá pro nové zájemce, výjimkou byl hned první ročník, který se kvůli covidovým omezením protáhl na roky dva.
Ve školním roce 2023/2024 klub navštěvuje 8 chlapců ve věku 8-10 let se svým jedním rodičem.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Webbův teleskop vyfotografoval další prstencový svět

Webbův teleskop vyfotografoval další prstencový svět

07.04.2023

Po snímku Neptunu publikovaného v roce 2022 pořídil kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. Nový snímek zachycuje dramatické prstence i jasné útvary v atmosféře planety. Data z Webbova teleskopu demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře na nejslabší zaprášené prstence, které kdy byly zobrazeny pouze dvěma dalšími zařízeními: sondou Voyager 2 při průletu kolem planety v roce 1986 a observatoří Keck s pokročilou adaptivní optikou.

Sedmá planeta od Slunce je jedinečná: otáčí se v úhlu zhruba 90 stupňů vzhledem k oběžné dráze. To způsobuje extrémní střídání ročních období, protože oba póly planety zažívají mnoho let stálé sluneční světlo následované stejným počtem let úplné tmy. (Uranu trvá jeden oběh kolem Slunce 84 let.) V současnosti je na severním pólu, který je zde viditelný, pozdní jaro; léto na severní polokouli Uranu bude v roce 2028. Naproti tomu, když Voyager 2 navštívil Uran, bylo léto na jižním pólu. Jižní pól je nyní na „temné straně“ planety, mimo dohled a čelí temnotě vesmíru.

Úvodní infračervený snímek z kamery Near-Infrared Camera (NIRCam) kombinuje data ze dvou filtrů o vlnové délce 1,4 a 3,0 mikronů, která jsou zde zobrazena v modré a oranžové barvě. Planeta je zobrazena na výsledném reprezentativním barevném snímku v modrém odstínu.

Když se Voyager 2 podíval na Uran, jeho kamera ukázala téměř beztvarou modrozelenou kouli ve vlnových délkách viditelného světla. Díky infračerveným vlnovým délkám a mimořádné citlivosti Webbova teleskopu JWST vidíme více detailů, které ukazují, jak dynamická atmosféra Uranu skutečně je.

Na pravé straně planety je oblast zjasnění na pólu obráceném ke Slunci, známá jako polární čepička. Tato polární čepička je pro Uran jedinečná – zdá se, že se objevuje, když pól vstoupí do přímého slunečního světla v létě a zmizí na podzim; tato data z Webbova teleskopu pomohou vědcům pochopit v současnosti záhadný mechanismus. JWST odhalil překvapivý aspekt polární čepičky: jemné zjasnění v jejím středu. Citlivost a delší vlnové délky kamery NIRCam mohou být důvodem, proč můžeme vidět tento vylepšený polární útvar Uranu, když nebyl vidět tak jasně při pozorování jinými výkonnými dalekohledy.

Planeta Uran a 6 z jejích 27 měsíců; je také 
vidět několik objektů na pozadí
včetně mnoha galaxií

Na okraji polární čepičky leží jasný mrak a také několik slabších rozšířených útvarů těsně za okrajem čepičky a druhý velmi jasný mrak je vidět na levém okraji planety. Taková oblaka jsou typická pro Uran v infračervených vlnových délkách a pravděpodobně souvisí s bouřkovou činností.

Tato planeta je charakterizována jako ledový obr díky chemickému složení jejího nitra. Předpokládá se, že většinu jeho hmoty tvoří horká, hustá tekutina „ledových“ materiálů – vody, metanu a čpavku – nad malým skalnatým jádrem.

Uran má 13 známých prstenců a 11 z nich je vidět na pořízeném Webbově snímku. Některé z těchto prstenů jsou tak jasné, že když jsou blízko u sebe, zdá se, že splývají v širší prstenec. Devět je klasifikováno jako hlavní prstence planety a dva jsou slabší prachové prstence (jako je difúzní prstenec zeta nejblíže planetě), které byly objeveny až při průletu sondou Voyager 2 v roce 1986. Vědci očekávají, že budoucí snímky odhalí i dva slabé vnější prstence, které byly objeveny pomocí HST v roce 2007.

Webbův teleskop také zachytil mnoho z 27 známých měsíců Uranu; šest nejjasnějších je identifikováno na připojené širokoúhlé fotografii. Toto byl pouze krátký, 12minutový expoziční snímek Uranu přes dva filtry. Je to jen špička ledovce toho, co JWST dokáže při pozorování této tajemné planety.

Zdroj: https://www.nasa.gov/feature/goddard/2023/nasa-s-webb-scores-another-ringed-world-with-new-image-of-uranus

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies