Webbův teleskop vyfotografoval další prstencový svět

Po snímku Neptunu publikovaného v roce 2022 pořídil kosmický dalekohled James Webb Space Telescope (JWST) úžasný snímek dalšího ledového obra sluneční soustavy, planety Uran. Nový snímek zachycuje dramatické prstence i jasné útvary v atmosféře planety. Data z Webbova teleskopu demonstrují bezprecedentní citlivost observatoře na nejslabší zaprášené prstence, které kdy byly zobrazeny pouze dvěma dalšími zařízeními: sondou Voyager 2 při průletu kolem planety v roce 1986 a observatoří Keck s pokročilou adaptivní optikou.

Sedmá planeta od Slunce je jedinečná: otáčí se v úhlu zhruba 90 stupňů vzhledem k oběžné dráze. To způsobuje extrémní střídání ročních období, protože oba póly planety zažívají mnoho let stálé sluneční světlo následované stejným počtem let úplné tmy. (Uranu trvá jeden oběh kolem Slunce 84 let.) V současnosti je na severním pólu, který je zde viditelný, pozdní jaro; léto na severní polokouli Uranu bude v roce 2028. Naproti tomu, když Voyager 2 navštívil Uran, bylo léto na jižním pólu. Jižní pól je nyní na „temné straně“ planety, mimo dohled a čelí temnotě vesmíru.

Úvodní infračervený snímek z kamery Near-Infrared Camera (NIRCam) kombinuje data ze dvou filtrů o vlnové délce 1,4 a 3,0 mikronů, která jsou zde zobrazena v modré a oranžové barvě. Planeta je zobrazena na výsledném reprezentativním barevném snímku v modrém odstínu.

Když se Voyager 2 podíval na Uran, jeho kamera ukázala téměř beztvarou modrozelenou kouli ve vlnových délkách viditelného světla. Díky infračerveným vlnovým délkám a mimořádné citlivosti Webbova teleskopu JWST vidíme více detailů, které ukazují, jak dynamická atmosféra Uranu skutečně je.

Na pravé straně planety je oblast zjasnění na pólu obráceném ke Slunci, známá jako polární čepička. Tato polární čepička je pro Uran jedinečná – zdá se, že se objevuje, když pól vstoupí do přímého slunečního světla v létě a zmizí na podzim; tato data z Webbova teleskopu pomohou vědcům pochopit v současnosti záhadný mechanismus. JWST odhalil překvapivý aspekt polární čepičky: jemné zjasnění v jejím středu. Citlivost a delší vlnové délky kamery NIRCam mohou být důvodem, proč můžeme vidět tento vylepšený polární útvar Uranu, když nebyl vidět tak jasně při pozorování jinými výkonnými dalekohledy.

Na okraji polární čepičky leží jasný mrak a také několik slabších rozšířených útvarů těsně za okrajem čepičky a druhý velmi jasný mrak je vidět na levém okraji planety. Taková oblaka jsou typická pro Uran v infračervených vlnových délkách a pravděpodobně souvisí s bouřkovou činností.

Tato planeta je charakterizována jako ledový obr díky chemickému složení jejího nitra. Předpokládá se, že většinu jeho hmoty tvoří horká, hustá tekutina „ledových“ materiálů – vody, metanu a čpavku – nad malým skalnatým jádrem.

Uran má 13 známých prstenců a 11 z nich je vidět na pořízeném Webbově snímku. Některé z těchto prstenů jsou tak jasné, že když jsou blízko u sebe, zdá se, že splývají v širší prstenec. Devět je klasifikováno jako hlavní prstence planety a dva jsou slabší prachové prstence (jako je difúzní prstenec zeta nejblíže planetě), které byly objeveny až při průletu sondou Voyager 2 v roce 1986. Vědci očekávají, že budoucí snímky odhalí i dva slabé vnější prstence, které byly objeveny pomocí HST v roce 2007.

Webbův teleskop také zachytil mnoho z 27 známých měsíců Uranu; šest nejjasnějších je identifikováno na připojené širokoúhlé fotografii. Toto byl pouze krátký, 12minutový expoziční snímek Uranu přes dva filtry. Je to jen špička ledovce toho, co JWST dokáže při pozorování této tajemné planety.

Zdroj: https://www.nasa.gov/feature/goddard/2023/nasa-s-webb-scores-another-ringed-world-with-new-image-of-uranus

autor: František Martinek