Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
Tento snímek Zhúlóng, nejvzdálenější dosud objevené spirální galaxie, ukazuje její pozoruhodně dobře definovaná spirální ramena, centrální starou výduť a velký disk s rodícími se hvězdami, který se podobá struktuře Mléčné dráhy.
Astronomové objevili pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba (JWST) ultramasivní spirální galaxii velkého formátu, která existovala pouhou jednu miliardu let po Velkém třesku. Tato galaxie, pojmenovaná Zhúlóng (Drak s pochodní), je nejvzdálenějším dosud známým kandidátem na galaxii s vybouleným diskem a spirálními rameny.
Astronomové předpokládají, že se velké spirální galaxie, jako je naše Mléčná dráha, formovaly několik miliard let. Během první miliardy let vesmírné historie byly galaxie pravděpodobně malé, chaotické a nepravidelného tvaru.
Webbův teleskop však odhaluje zcela jiný obraz. Detailní infračervené snímky teleskopu ukazují překvapivě hmotné a dobře strukturované galaxie v mnohem ranějším období, než se dosud předpokládalo, což vede astronomy k přehodnocení toho, jak a kdy se galaxie v raném vesmíru formovaly. Mezi tyto nové objevy patří Zhúlóng, dosud nejvzdálenější identifikovaná spirální galaxie, pozorovaná s rudým posuvem 5,2.
Navzdory tomuto ranému období vykazuje galaxie překvapivě vyspělou strukturu: centrální starou výduť, velký hvězdotvorný disk a spirální ramena – rysy typické pro blízké galaxie. „Zhúlóng vyniká tím, jak moc se podobá Mléčné dráze – tvarem, velikostí i hmotností,“ říká Mengyuan Xiao, postdoktorand na University of Geneva (UNIGE).
„Její disk se rozprostírá na vzdálenost více než 60 000 světelných let, což je srovnatelné s naší Galaxií, a obsahuje více než 100 miliard hvězd o hmotnosti Slunce. To z ní činí jeden z nejpřesvědčivějších analogů Mléčné dráhy, který byl kdy nalezen v tak raném období. A vyvolává nové otázky o tom, jak mohly masivní, dobře uspořádané spirální galaxie vzniknout tak brzy po Velkém třesku.“
Galaxie Zhúlóng byla objevena v rámci průzkumu PANORAMIC.
„Tento objev podtrhuje potenciál paralelních programů pro objevování vzácných, vzdálených objektů, které testují modely vzniku galaxií,“ řekla Christina Williamsová, astronomka z National Optical-Infrared Astronomy Research Laboratory (NOIRLab) a hlavní řešitelka programu PANORAMIC.
Dříve se předpokládalo, že vývoj spirálních struktur trvá miliardy let, a masivní galaxie měly ve vesmíru existovat až mnohem později, protože obvykle vznikají poté, co se menší galaxie časem spojí (galaktický kanibalismus).
„Tento objev ukazuje, jak Webbův teleskop zásadně mění náš pohled na raný vesmír,“ řekl profesor Pascal Oesch, astronom z UNIGE a spoluřešitel programu PANORAMIC.
Článek o objevu byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/zhulong-galaxy-13834.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí