Vozítko Curiosity našlo na Marsu rozsáhlé depozity uhlíku

Marsovské vozítko Curiosity (NASA) pozorovalo 30. dubna 2023 své stopy vzdalující se do dálky v místě přezdívaném „Ubajara“. Na tomto místě Curiosity objevilo siderit, minerál, který může pomoci vysvětlit osud hustší dávné atmosféry planety. Výzkum vozítka Curiosity agentury NASA prokázal koloběh uhlíku na dávném Marsu a přiblížil vědce k odpovědi na otázku, zda byl na rudé planetě někdy možný život.

Vedoucí autor Ben Tutolo, Ph.D., docent na katedře Země, energie a životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity v Calgary, je vědeckým pracovníkem týmu NASA Mars Science Laboratory Curiosity Rover. Tým se snaží porozumět klimatickým změnám a obyvatelnosti starověkého Marsu, zatímco Curiosity zkoumá kráter Gale.

Článek publikovaný v časopise Science odhaluje, že data ze tří vrtných míst roveru Curiosity obsahovala siderit, materiál s obsahem uhličitanu železa, ve vrstvách bohatých na sírany na hoře Mount Sharp v kráteru Gale.

„Objev velkých ložisek uhlíku v kráteru Gale představuje překvapivý a zároveň důležitý průlom v našem chápání geologického a atmosférického vývoje Marsu,“ říká Ben Tutolo. Dosažení těchto vrstev bylo podle něj dlouhodobým cílem mise Mars Science Laboratory.

Ben Tutolo, docent na katedře Země, energie a životního prostředí na Přírodovědecké fakultě Univerzity v Calgary, je vedoucím výzkumným pracovníkem vědecké práce o Marsu. Je vědcem podílejícím se na výzkumu týmu roveru Curiosity.

„Hojnost vysoce rozpustných solí v těchto horninách a podobných usazeninách zmapovaných na velké části Marsu byla použita jako důkaz ‚velkého vysychání‘ Marsu během jeho dramatického přechodu od teplého a vlhkého raného Marsu k jeho současnému chladnému a suchému stavu,“ říká Tutolo.

Již dlouho se předpokládá, že sedimentární karbonáty vznikaly v dávné marťanské atmosféře bohaté na oxid uhličitý, ale Tutolo říká, že identifikace byla dříve sporadická.

Vozítko Curiosity přistálo na Marsu 5. srpna 2012 a urazilo po povrchu Marsu již více než 34 kilometrů.

Objev uhličitanů naznačuje, že atmosféra obsahovala dostatek oxidu uhličitého, aby mohla na povrchu planety existovat kapalná voda. Jak atmosféra řídla, oxid uhličitý se přeměnil na horninu. NASA uvádí, že budoucí mise a analýza dalších oblastí na Marsu bohatých na sírany by mohly tato zjištění potvrdit a pomoci lépe pochopit ranou historii planety a její proměnu při úbytku atmosféry.

Tutolo říká, že vědci se nakonec pokusí zjistit, zda byl Mars někdy schopen podporovat život – a nejnovější práce je k odpovědi přibližuje. „Říká nám, že planeta byla obyvatelná a že modely obyvatelnosti jsou správné,“ říká Tutolo. „Širší důsledky jsou, že planeta byla obyvatelná až do této doby, ale pak, když se oxid uhličitý, který planetu ohříval, začal srážet jako siderit, pravděpodobně ovlivnil schopnost Marsu zůstat teplý. Otázkou do budoucna je, kolik z tohoto množství oxidu uhličitého z atmosféry bylo skutečně zachyceno. Byl to potenciální důvod, proč Mars začal ztrácet obyvatelnost?“

Nejnovější výzkum podle něj zapadá do jeho probíhající práce na Zemi – snaží se přeměnit antropogenní oxid uhličitý na karbonáty jako řešení klimatických změn.

„Poznání mechanismů vzniku těchto minerálů na Marsu nám pomůže lépe pochopit, jak to můžeme udělat tady,“ říká Tutolo. „Studium kolapsu v počátcích teplého a vlhkého Marsu nám také říká, že obyvatelnost je velmi křehká věc.“

Tutolo říká, že je jasné, že malé změny v obsahu oxidu uhličitého v atmosféře mohou vést k obrovským změnám ve schopnosti planety poskytovat útočiště životu. „Nejpozoruhodnější věcí na Zemi je, že je obyvatelná a to již nejméně čtyři miliardy let,“ dodává Tutolo. „Na Marsu se stalo něco, co se na Zemi nestalo.“

Zdroj: https://phys.org/news/2025-04-curiosity-rover-large-carbon-deposits.html

autor: František Martinek