Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.
VLT pořídil dosud nejpodrobnější snímek galaxie NGC 253
21.06.2025
obraz galaxie NGC 253
Credit: ESO/Congiu et al.
Astronomové pomocí přístroje MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO pozorovali aktivní hvězdotvornou galaxii NGC 253 v tisíci barvách současně. NGC 253 se nachází ve vzdálenosti přibližně 11,5 milionu světelných let v souhvězdí Sochaře (Sculptor).
Galaxie, známá také jako Stříbrná mince, Galaxie stříbrného dolaru nebo Galaxie Sculptor, byla objevena 23. září 1783 Caroline Herschelovou (sestrou Williama Herschela). Je nejjasnějším členem skupiny galaxií Sculptor. Je považována za hvězdotvornou galaxii, kde hvězdy vznikají a vybuchují neobvykle rychle.
„NGC 253 je jednou z nejbližších galaxií s masivní hvězdotvorbou vzhledem k Mléčné dráze,“ řekl astronom ESO Enrico Congiu a jeho kolegové. „Je také jednou z největších galaxií na obloze, její zdánlivá velikost je 42 x 12 obloukových minut. NGC 253 s výrazným pruhem hvězd, dobře definovanými spirálními rameny a tvorbou hvězd rozprostřenou po celém disku představuje blízký archetypální příklad spirální galaxie hlavní posloupnosti.“
Pro vytvoření nového snímku galaxie ji astronomové pozorovali více než 50 hodin pomocí přístroje MUSE na VLT. Museli spojit dohromady více než 100 expozic, aby pokryli oblast galaxie o šířce asi 65 000 světelných let.
„Můžeme si přiblížit jednotlivé oblasti, kde vznikají hvězdy téměř v měřítku jednotlivých stálic, ale můžeme si také přiblížit galaxii jako celek,“ řekla Kathryn Kreckelová, astronomka z Heidelberské univerzity.
Při první analýze dat vědci odhalili v galaxii NGC 253 přibližně 500 planetárních mlhovin, oblastí plynu a prachu vyvržených z umírajících hvězd podobných Slunci. „Mimo naše galaktické okolí se obvykle setkáváme s méně než 100 detekcemi mlhovin na galaxii,“ řekl Fabian Scheuermann, doktorand na Heidelberské univerzitě. „Vzhledem k vlastnostem planetárních mlhovin je lze použít jako ukazatele vzdálenosti k hostitelským galaxiím.“
„Nalezení planetárních mlhovin nám umožňuje ověřit vzdálenost galaxie – což je zásadní informace, na které závisí další studium hvězdného ostrova,“ řekl profesor Adam Leroy z Ohio State University. „Budoucí projekty využívající tuto mapu budou zkoumat, jak plyn proudí, mění své složení a tvoří hvězdy v celé této galaxii.“
„Jak mohou mít tak malé procesy tak velký vliv na galaxii, jejíž celá velikost je tisíckrát větší, je stále záhadou,“ řekl Enrico Congiu.
Výsledky byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/vlt-image-ngc-253-14001.html a https://www.eso.org/public/news/eso2510/
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz