U Měsíce bude živo

Po delším období nezájmu se pozornost vědců znovu obrátila k Měsíci. S trochou nadsázky lze říci, že ji vyprovokovalo prohlášení NASA, že se američtí astronauti kolem roku 2020 znovu vrátí na povrch nejbližšího kosmického souseda Země. Přistání člověka však bude předcházet jeho detailní výzkum pomocí nejrůznějších automatů, a to nejen amerických.

V současné době krouží na oběžné dráze kolem Měsíce dvě kosmické sondy: 3. 10. 2007 byla navedena na oběžnou dráhu japonská sonda KAGUYA, o měsíc později (5. 11. 2007) se k ní přidala čínská kosmická sonda Chang´e-1.

Předstartovní označení japonské sondy KAGUYA bylo SELENE (Selenological and Engineering Explorer). Jejím hlavním úkolem je kromě mapování povrchu výzkum mineralogického a chemického složení. Od hlavní sondy se oddělily dva subsatelity. Jeden má za úkol zajišťovat spojení se sondou v době, kdy se nachází nad odvrácenou stranou Měsíce, druhý slouží k výzkumu ionosféry.

Kosmická sonda Chang´e-1 se stala první čínskou sondou, vyslanou k Měsíci. Chang´e je podle staré čínské legendy jméno bohyně, žijící na Měsíci. Hlavní úkoly sondy o hmotnosti 2350 kg jsou: průzkum kosmického prostředí mezi Zemí a Měsícem, pořizování trojrozměrné mapy měsíčního povrchu, určení tloušťky měsíční kůry, stanovení rozložení využitelných prvků v měsíční hornině a vyhodnocení zdrojů helia-3.

Současné plány čínské kosmonautiky počítají s pokračováním programu Chang´e. Kolem roku 2012 by měl být na povrch Měsíce dopraven v rámci projektu Chang´e-2 čínský lunochod, kolem roku 2017 by měla sonda Chang´e-3 zajistit odběr vzorků z povrchu Měsíce a jejich dopravu na Zemi.

Současnou dvojici kosmických sond u Měsíce by měla již na podzim letošního roku doplnit americká sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter), jejíž start je zatím naplánován na 24. 11. 2008. Úkolem sondy bude detailní výzkum Měsíce z nízké oběžné dráhy s ohledem na plánované obnovení pilotovaných letů na Měsíc a s cílem vybudování stálé základny na jeho povrchu. Kromě mapování míst, vhodných pro přistání, se zaměří například na hledání zásob vodního ledu, zhotovení teplotní mapy povrchu Měsíce apod.

Společně se sondou LRO bude vypuštěna jednou raketou i menší sonda s označením LCROSS (Lunar CRater Observation and Sensing Satellite). Po příletu k Měsíci dojde k oddělení obou sond. Sonda LRO bude navedena na oběžnou dráhu, urychlovací stupeň a sonda LCROSS postupně narazí do měsíčního povrchu. Nárazem dojde k vymrštění oblaku materiálu o celkové hmotnosti asi jedné tuny, který bude podrobně analyzován sondou LRO a pozemskými observatořemi. Cílem je především zjistit, zda vymrštěný oblak prachu obsahuje vodu a další těkavé látky.

Zatím na prosinec 2008 bylo odloženo vypuštění indické sondy Chandrayaan-1. Tato první indická měsíční sonda bude z polární dráhy ve výšce 100 km provádět výzkum Měsíce pomocí přístrojů o celkové hmotnosti asi 55 kg. Životnost sondy se odhaduje na 2 roky. Hlavním úkolem sondy bude pořídit mapu chemického složení povrchu Měsíce, dále sestavení plastické mapy nejzajímavějších oblastí, které budou zkoumány s vysokým rozlišením v oboru viditelného, infračerveného a rentgenového záření. Původně se uvažovalo také o subsatelitu, který se měl od hlavní sondy oddělit, dopadnout na povrch Měsíce a zvířit zde oblak prachu k detailnímu studiu.

Bude-li projekt sondy Chandrayaan-1 úspěšný, uvažuje se o jeho pokračování a v roce 2011 by se mohl uskutečnit start druhého exempláře. Předpokládá se, že pro sondu Chandrayaan-2 dodá Rusko malou pojízdnou laboratoř o hmotnosti 30 až 100 kg k výzkumu měsíčního povrchu.

Další americký projekt výzkumu Měsíce má označení GRAIL (Gravity Recovery and Interior Laboratory). Jedná se o dvojici kosmických sond, obíhajících „v tandemu“ kolem Měsíce a jejich úkolem bude detailně zmapovat jeho vnitřní strukturu, jak již napovídá název sondy. Zjednodušeně řečeno se jedná o měsíční variantu družic Země s názvem GRACE. S nevídanou přesností by měly tyto družice zmapovat gravitační pole Měsíce. Jejich výzkum by měl přispět rovněž k lepšímu porozumění vzniku kamenných planet. Start je zatím naplánován na 6. 9. 2011.

Společně s dvojicí sond GRAIL se vydá k Měsíci i menší sonda s označením LADEE (Lunar Atmosphere and Dust Environment Explorer), jejímž hlavním úkolem bude výzkum mimořádně řídké měsíční atmosféry a prachu v okolním prostředí. Jedná se o určení hustoty, složení a časových změn prchavé měsíční atmosféry před jejím ovlivněním budoucí plánovanou činností člověka. Sonda bude mít hmotnost zhruba 130 kg a společně se sondami GRAIL bude vypuštěna nosnou raketou Delta-II. Kromě těchto vědeckých cílů bude testovat novou architekturu sond – tzv. „Modular Common Bus“ – vyvíjených NASA jako operativní a levné sondy, které budou zkoumat nejen Měsíc, ale i další vzdálená tělesa jak o oběžné dráhy, tak přímo na jejich povrchu.

Na rok 2011 je předběžně naplánováno vypuštění evropské studentské měsíční družice ESMO (European Student Moon Orbiter), která by se měla stát první studentskou družicí Měsíce. Je to příležitost pro studenty na evropských vysokých školách zapojit se do kosmického výzkumu. Podrobnější informace najdou zájemci například na adrese http://www.esa.int/esaED/SEML0MPR4CF_index_0.html.

Návrat na Měsíc plánuje i Rusko. Start sondy Luna Glob byl podle dřívějších plánů připravován na rok 2009, dnes se hovoří spíše o roku 2011. Má být navedena na polární dráhu kolem Měsíce. Během letu má vypustit 12 penetrátorů na různá místa a vysadit v oblasti jižního měsíčního pólu (v kráteru Aitken) přistávací modul, vybavený mj. hmotnostním a neutronovým spektrometrem k pátrání po přítomnosti vody. Kromě toho bude také sledovat dlouhodobou úroveň kosmického a slunečního záření. Část přístrojů pro Luna-Glob má být vyzkoušena na palubě americké sondy Lunar Reconnaisance Orbiter.

Mezi státy, které se chtějí zapojit do výzkumu Měsíce, by se mohlo v roce 2012 zařadit i Německo. Hlavní sonda s názvem LEO (Lunar Exploration Orbiter, německy Lunarer Erkundungsorbiter) v předpokládané ceně 350 miliónů euro by měla mít hmotnost 500 kg, její subsatelit 150 kg. Z oběžné dráhy ve výšce 50 km by se měla zabývat měřením gravitačního a magnetického pole. Hlavní sonda bude rovněž vybavena radarem k výzkumu podpovrchových vrstev Měsíce.

Na období 2013-2014 připravuje NASA projekt ILN Mini-Landers (International Lunar /Geophysical/ Network), z nichž některé přistávací moduly budou registrovat seismické otřesy, tepelný tok, budou vybaveny laserovými odrážeči apod. Starty po dvojicích, předpokládá se 6 až 8 stanic v polárních oblastech. Protože některé minisondy budou pracovat na odvrácené straně Měsíce, zkoumá se vytvoření telekomunikační přenosové soustavy na dráze kolem Měsíce.

Další návrhy projektů se zcela jistě ještě objeví a někdy kolem roku 2020 bychom se měli dočkat návratu amerických astronautů na „místo činu“ – na Měsíc.

Zdroj: články na internetu.

autor: František Martinek