Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.
V pátek 28. srpna 2026 v ranních hodinách před východem Slunce nastane částečné zatmění Měsíce. Celá délka trvání částečného zatmění bude 3 hodiny 18 minut. Od nás však budeme moci pozorovat pouze první polovinu úkazu - vstup Měsíce do zemského stínu. Výstup ze stínu bude probíhat již pod našim obzorem. Do stínu Země však Měsíc nevstoupí celý. V maximální fázi zatmění, kdy bude Měsíc u nás zapadat, ztmaví stín Země až 93 % měsíčního průměru, a tak Měsíc uvidíme zapadat jen jako malý srpek.

Astronomové používající rentgenovou observatoř Chandra (NASA), observatoř XMM-Newton (ESA) a další dalekohledy našli důkazy pro masivní rozrušení hvězdy (přes 3 hmotnosti Slunce) v rentgenovém spektru objektu ASASSN-14li, což je událost slapového roztrhání, ke kterému došlo v galaxii přibližně 290 milionů světelných let daleko. Ukázalo se, že jde o pohlcení hvězdy, která se příliš přiblížila k supermasivní černé díře. Výsledky pozorování byly publikovány v časopise Astrophysical Journal Letters.
Události slapového narušení jsou pozorovány jako vzplanutí na více vlnových délkách, když je hvězda ovlivněna masivní černou dírou. Slapová erupce ASASSN-14li byla objevena 11. listopadu 2014 prostřednictvím projektu All-sky Automated Survey for Supernovae (ASASSN).
K události došlo v centru galaxie PGC 43234 vzdálené přibližně 290 milionů světelných let. V době objevu se jednalo o nejbližší slapovou poruchu objevenou asi za posledních deset let. Díky této blízkosti poskytl ASASSN-14li mimořádnou úroveň detailů o zničené hvězdě.
Brenna Mocklerová, astronomka z Carnegie Observatories a University of California, Los Angeles a její kolegové použili nové teoretické modely, aby ve srovnání s předchozí prací provedli lepší odhady množství dusíku a uhlíku kolem černé díry v centru PGC 43234.
„Tyto rentgenové teleskopy mohou být použity jako forenzní nástroje při výzkumu vesmíru,“ řekla Brenna Mocklerová. „Relativní množství dusíku k uhlíku, které jsme našli, ukazuje na materiál z nitra k smrti odsouzené hvězdy o hmotnosti asi třikrát větší než u Slunce.“
Hvězda v ASASSN-14li je proto jednou z nejhmotnějších – a možná i nejhmotnější – kterou astronomové dosud viděli roztrhanou černou dírou. „ASASSN-14li je vzrušující, protože jednou z nejtěžších věcí na slapových poruchách je schopnost změřit hmotnost nešťastné hvězdy, jak jsme to udělali zde,“ řekl Enrico Ramirez-Ruiz, astronom z Kalifornské univerzity, Santa Cruz. „Pozorování zničení hmotné hvězdy superhmotnou černou dírou je okouzlující, protože se očekává, že hmotnější hvězdy budou výrazně méně běžné než hvězdy s nižší hmotností.“
Dalším vzrušujícím aspektem pozorování ASASSN-14li je fakt, co to znamená pro budoucí studie. Astronomové viděli středně hmotné hvězdy ve hvězdokupě, která obsahuje supermasivní černou díru v centru naší Galaxie. Schopnost odhadovat hmotnosti hvězd narušených slapovými silami tedy potenciálně poskytuje astronomům způsob, jak identifikovat přítomnost hvězdokup kolem supermasivních černých děr ve vzdálenějších galaxiích.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/asassn-14li-massive-stellar-disruption-event-12202.html a https://www.nasa.gov/mission_pages/chandra/news/a-giant-black-hole-destroys-a-massive-star.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí