Klub je určen všem zájemcům od 15 let až do nekonečna. Vítáni jsou amatérští astronomové, pozorovatelé i úplní začátečníci. Jednou za 14 dní se scházíme na Hvězdárně Valašské Meziříčí, věnujeme se novinkám z astronomie, dějinám vědy, planetám, hvězdám, kosmickým sondám i experimentální fyzice z běžných domácích surovin a pomůcek. Když počasí dovolí, vyrážíme k dalekohledům, učíme se orientovat na obloze a pracovat s astronomickou technikou.
Nový školní rok je v plném proudu a spolu s ním se znovu rozběhl také náš astronomický kroužek. Ve druhém školním týdnu proběhla první společná schůzka, na které se vedle známých tváří objevili i noví zájemci. Do letošního roku tak vstupujeme s jedenácti účastníky a před sebou máme další pořádnou porci vesmíru. Čeká nás směs pozorování, experimentů, badatelských úkolů i menších projektů. Vyzkoušíme si například stavbu Hanojské věže, chemický semafor nebo pokusy z paprskové optiky. Nebude ale chybět ani práce s astronomickými aplikacemi ve virtuálním prostředí, pozorování Slunce a samozřejmě také skutečné večerní výpravy za planetami, hvězdami a dalšími objekty noční oblohy.
Po několikaleté odmlce se hvězdárna znovu zařadila mezi organizátory letních vzdělávacích táborů a kurzů. Během letošní letní sezóny jsme připravili hned dvě akce. V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.V prvním případě se jednalo o kombinovaný pobytový a tzv. docházkový tábor, který začínal již na počátku prázdnin. Pro nás představoval nejen návrat k této formě vzdělávacích aktivit, ale zároveň i určitý organizační experiment.

Astronomové objevili nové důkazy potvrzující fakt, že v nedávné minulosti se planeta Neptun srazila s kometou. Své závěry přednesli na 216. konferenci Americké astronomické společnosti, která se konala v Miami (Florida, USA). Článek popisující objev byl přijat k publikování v časopise Astronomy and Astrophysics.
Autoři práce analyzovali údaje o atmosféře planety, které na Zemi předal evropský vesmírný dalekohled Herschel. Astronomové zjistili, že atmosféra planety Neptun obsahuje mimořádně velké množství oxidu uhelnatého – CO. Tato skutečnost může mít několik možných vysvětlení, z nichž nejvíce pravděpodobné jsou dvě možnosti. Jedna z variant předpokládá, že oxid uhelnatý se dostává do atmosféry z nějakého stálého a hloubkového zdroje, odkud pomalu prostupuje do vyšších oblastí atmosféry. Podle druhé varianty dopravila oxid uhelnatý do atmosféry planety kometa, která se před nějakou dobou s Neptunem střetla.
Nové údaje o rozložení oxidu uhelnatého v atmosféře potvrzují spíše druhou hypotézu: jeho koncentrace ve stratosféře je podstatně vyšší než v troposféře – tj. ve vrstvě atmosféry, nacházející se pod stratosférou. V souladu s výpočty odborníků došlo k předpokládané srážce asi před 200 roky. Kometa měla odhadovaný průměr přibližně 2 km.
Již dříve objevil Emmanuel Lellouch (Paris Observatory) dvakrát větší množství oxidu uhelnatého ve stratosféře v porovnání s troposférou Neptunu. „Jsem přesvědčen, že musí existovat vnější zdroj oxidu uhelnatého,“ říká Leigh Fletcher (University of Oxford, United Kingdom), který se nepodílel na zmiňovaném výzkumu. Počátkem tohoto roku Leigh Fletcher publikoval článek, v němž popisoval mnohem vyšší obsah oxidu uhelnatého v atmosféře Neptunu, který byl zjištěn v infračerveném oboru na základě měření japonské družice Akari 2.
Emmanuel Lellouch přišel poprvé s tímto vysvětlením před 5 roky na základě mnohem méně přesných měření pomocí radioteleskopu IRAM (Institute for Radio Astronomy in the Millimeter Range) o průměru 30 m, který se nachází v oblasti Sierra Nevada, poblíž Pico Veleta (Španělsko). Údaje získané kosmickou observatoří Herschel jsou však mnohem spolehlivější.
Leigh Fletcher tvrdí, že je velmi pravděpodobný i druhý vnější zdroj oxidu uhelnatého: dlouhodobý déšť prachu a mikrometeoritů. Když tyto částice podléhají v atmosféře planety Neptun erozi, je pravděpodobné její doplňování vodou, kterou obsahují, společně s malým množstvím oxidu uhelnatého. Nicméně Lellouch zjistil, že stratosféra Neptunu obsahuje mnohem více oxidu uhelnatého než vody.
Přestože Fletcher říká, že chemické procesy při těchto interakcích jsou stále ještě málo známé, Lellouch připomíná kometu Shoemaker-Levy 9, jejíž úlomky v roce 1994 dopadly na planetu Jupiter, čímž v její atmosféře došlo ke zvýšení obsahu oxidu uhelnatého, na rozdíl od vody.
Lellouch říká, že měření z družice Herschel jsou v souladu s původními výpočty, na jejichž základě navrhoval, že se kometa o průměru 2 km srazila před 200 roky s Neptunem – tato velikost komety a uvedené časové období by umožnilo oxidu uhelnatému difundovat do oblasti stratosféry, jak je to v současné době pozorováno.
Protože Neptun je menší než Jupiter, jeho přitažlivost je rovněž menší, nicméně blízkost Kuiperova pásu znamená, že velká ledová tělesa se mohou s větší pravděpodobností přiblížit právě k Neptunu. Předpokládá to planetolog Luke Dones (Southwest Research Institute in Boulder, Colorado). Domnívá se, že kometa o průměru 2 km se může srazit s Neptunem přibližně jednou za 2 000 roků.
Zdroj: http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=comet-strike-neptune
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí